Článek
Loňský deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. „Proti plánu byl o více než pětinu vyšší,“ prohlásila Schillerová. Upozornila také na to, že zákonný limit rozpočtu nesplnila vláda poprvé po 16 letech.
Jako hlavní důvod nesplnění limitu označila nadhodnocení předpokládaného příjmu z prodeje emisních povolenek, podhodnocení výdajů na podporu obnovitelných zdrojů energie či vyšší výdaje na regionální školství a sociální dávky.
„Místo plánovaných 30 miliard z emisních povolenek se nevybralo ani 14 miliard,“ prohlásila ministryně.
Na problémy s rozpočtem, v němž byly v některých kapitolách i nekryté výdaje a nadhodnocené příjmy, loni opakovaně upozorňovala Národní rozpočtová rada nebo bývalý poradce prezidenta Petra Pavla, ekonom David Marek.
„Není překvapením, že deficit bude o něco vyšší než plánovaný, ale takto výrazný nárůst deficitu překvapivý je,“ řekl České televizi ještě před zveřejněním výše schodku hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš. Na základě předchozích vyjádření Schillerové očekával, že deficit za loňský rok bude okolo 280 miliard korun.
Příjmy státu loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu však byly o 30,5 miliardy nižší. Státní výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.
Daňové příjmy se sice podařilo naplnit podle plánu ve všech daňových titulech, rozpočet ale podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.
Příjmy z daní vzrostly
Meziročně daňové příjmy vzrostly o osm a půl procenta na 1,863 bilionu korun. Hlavním daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, která do rozpočtu přinesla 413,7 miliardy korun, o 8,4 procenta víc než v roce 2024. Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 12,1 procenta na 189,2 miliardy, inkaso spotřebních daní o 2,4 procenta na 166,7 miliardy Kč.
Nejrychleji z hlavních daňových příjmů rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, na které se vybralo 221,1 miliardy korun, meziročně o 15,7 procenta víc.
Na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, stát vybral 38,4 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Většina příjmů z této daně, kterou stát od letoška už nevybírá, pochází od energetické společnosti ČEZ.
Podle ekonomů nelze považovat výsledek loňského rozpočtu za pozitivní. Zvlášť, když se české ekonomice vcelku dařilo a Fialova vláda si navíc vypomohla daní z mimořádných zisků.
„Naplnila se přesně ta rizika, na které se hojně upozorňovalo už v roce 2024, a sice že některé příjmy jsou nadhodnocené, a naopak výdaje podstřelené, a které si ministerstvo financí evidentně nevzalo k srdci,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Bank Creditas Petr Dufek.
„Konkrétně šlo příjmy z emisních povolenek, na straně výdajů pak náklady na obnovitelné zdroje energie, regionální školství a některé sociální výdaje. Už listopadové plnění rozpočtu ukazovalo, že až přespříliš optimistická byla vláda i při plánování příjmů z fondů EU,“ dodal.
Letošní rozpočet ministři projednají až koncem ledna
Podle Schillerové nestál na reálných základech ani rozpočet, který minulá vláda připravila na letošek se schodkem 286 miliard. Její předchůdce Zbyněk Stanjura (ODS) to ale loni po volbách odmítl a argumentoval, že Fialův kabinet předal rozpočet vládě Andreje Babiše (ANO) v lepším stavu, než když ho v roce 2021, tedy za končící pandemie covidu, přebíral.
Stát teď po jeho vrácení novou Sněmovnou hospodaří v rozpočtovém provizoriu, kdy jsou omezovány nemandatorní výdaje.
Nový návrh státního rozpočtu měl kabinet Andreje Babiše (ANO) původně projednávat 19. ledna, nakonec to ale bude o týden později, tedy 26. ledna. Vláda čeká na zpracování nové ekonomické predikce, aby nemusela spoléhat na listopadová data, zdůvodnila to Schillerová.
Doplnila, že rozpočtové provizorium skončí nejpozději do poloviny března.
