Hlavní obsah
USS Carl Vinson Foto: Reuters

Národní obranná strategie (NDS) přijatá za Donalda Trumpa, považuje za klíčové soupeření s Ruskem a Čínou, ale tvrdě se má přitom postupovat i proti Íránu. To ale znamená oslabení v dalších oblastech bez ohledu na růst vojenského rozpočtu. A navzdory hrozbě z Teheránu se bude muset velitelství CENTCOM, pod které spadá oblast Blízkého východu, spokojit s menšími prostředky.

USS Carl Vinson Foto: Reuters
Trumpova obranná politika může oslabit Evropu

Na problémy nové americké strategie upozorňuje web DefenceOne, podle něhož soustředění na Čínu a Rusko bude znamenat oslabení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě, protože možnosti amerických ozbrojených sil nejsou neomezené.

Bude to znamenat přinejmenším snížení počtu základen. Výzkum společnosti RAND Corporation ukázal, že jejich samotná přítomnost nezajišťuje lepší bezpečnost. Mohly by se tedy přesunout do méně žhavých oblastí, kde by se snáze udržovaly a mohly provozovat i ve spolupráci s místními vládami, což by šlo zřejmě v Kuvajtu.

CENTCOM už pravděpodobně nebude mít trvale k dispozici jednu letadlovou loď. V oblasti se zřejmě sníží i počet amerických vojáků, i když úplně neodejdou, aby mohly pokračovat stávající operace a dalo se čelit hrozbě z Íránu.

Americký voják v Afghánistánu

Foto: Tim Wimborne, Reuters

Kvůli té budou muset v oblasti zůstat prostředky protiraketové obrany, protože balistické rakety má nejen Írán, ale i jeho spojenci, vzbouřenci v Jemenu. Kvůli přítomnosti teroristů bude nutné zachovat v oblasti i jednotky speciálních a protiteroristických sil a také průzkumné prostředky.

Nakonec ale nezbyde než využít sdílení prostředků s dalšími velitelstvími, jako jsou AFRICOM, s nímž CENTCOM již sdílí prostředky pro průzkum a pozorování, i s velitelstvím pro Indický a Tichý oceán INDOPACOM a pro Evropu EUCOM.

Idea pružně přesouvat prostředky není nová, jenomže s rostoucími hrozbami nemusejí stávající prostředky stačit. Poznal to už George W. Bush, když zjistit, že s plnou intenzitou nemůže vést války v Afghánistánu a zároveň v Iráku. Poznali to Britové, když podporovali akce proti Islámskému státu.

Americké jednotky odjíždějí ze základny v iráckém městě Suvajra.

Foto: Helmiy al-Azawi , Reuters

Jak ale DefenceOne poznamenává, je potřeba také více využívat nevojenských prostředků, a to jak různých podpůrných programů pro spřátelené země, jako je USAid, tak diplomacie. Jenomže polovina velvyslanců ještě nebyla jmenována, což ztěžuje působení v oblasti, kde jsou diplomaticky velmi aktivní Rusko a Čína.

Hlavní role tak připadá na ozbrojené síly, jejichž možnosti však nejsou nekonečné, takže v případě konfliktu nezbude než přesouvat další síly, které aktuálně spadají pod jiná velitelství. Vzhledem k tomu, že Trump chce soupeřit jak s Ruskem, tak s Čínou a INDOPACOM má na starosti čelit snaze Pekingu ovládnout okolní moře, těžko se dá počítat s tím, že by se jeho prostředky snadno přesouvaly na Blízký východ.

Přesouvat se spíše budou jednotky prostředky z Evropy spadající pod EUROCOM. To znamená, že se Evropa bude muset více spoléhat sama na sebe, což je patrné už z tlaku, který Donald Trump vyvíjí na své evropské spojence v NATO, aby dávali více na zbrojení.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků