Trump nominoval do Nejvyššího soudu konzervativní soudkyni Coneyovou Barrettovou

Jeho volba není překvapivá; mnoho amerických médií už předem s odvoláním na své zdroje informovalo, že právě tato konzervativní soudkyně federálního odvolacího soudu v Chicagu by měla nahradit liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou, která zemřela minulý týden ve věku 87 let.

Prezident uvedl Coneyovou Barrettovou jako "ženu jedinečných výsledků" a "jeden z nejskvělejších a nejnadanějších právnických mozků" USA. Zdůraznil také její "nezlomnou věrnost" ústavě Spojených států.

Trumpovu kandidátku, která by se stala teprve pátou ženou mezi soudci Nejvyššího soudu, bude muset potvrdit ještě Senát, ve kterém mají jeho republikáni většinu. Senátoři pravděpodobně začnou jednat o schválení Coneyové Barrettové 12. října.

„Bude to probíhat rychle. Chceme to udělat před volbami. Takže to bude probíhat velmi rychle,” prohlásil Trump.

Demokraté prezidentovu snahu o jmenování nástupkyně Baderové Ginsburgové ještě před listopadovými prezidentskými volbami ostře kritizují. Podle nich by měl volné místo u Nejvyššího soudu obsadit až nový šéf Bílého domu. Přesně totéž totiž požadovali republikáni tři čtvrtě roku před vypršením mandátu bývalého prezidenta Baracka Obamy.

Schválení konzervativní soudkyně by posílilo konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem.

Trump od svého zvolení jmenoval už dva soudce Nejvyššího soudu - v roce 2017 Neila Gorsucha a o rok později Bretta Kavanaugha.

Nominace 48leté katoličky a matky šesti dětí, která je známou odpůrkyní potratů, by podle agentury AFP mohlo před nadcházejícími prezidentskými volbami upevnit Trumpovu pozici v konzervativním táboře.

Její kritici ji označují za pravý opak zesnulé Ginsburgové, která byla úspěšnou bojovnicí za práva žen. Podle nich by Barrettová nejraději přetavila v realitu totalitní vizi USA z románu Margaret Atwoodové Příběh služebnice, kde jsou ženy násilně nuceny do plození dětí.