Hlavní obsah
Maskotem amerických demokratů je od roku 1837 osel, někde však i kohout. Foto: Profimedia.cz

Americká Demokratická strana má starší kořeny než konkurenční republikáni. Svůj název nese od roku 1820, ale její počátky spadají už do 90. let 18. století. To ji činí nejstarší politickou stranou na světě. Těžiště jejího vlivu se postupem času přesunulo z jihu země na americký severovýchod a západ USA.

Maskotem amerických demokratů je od roku 1837 osel, někde však i kohout. Foto: Profimedia.cz
Demokraté

S asi 72 milióny registrovaných voličů je Demokratická strana označována za nejmasovější politickou organizaci na světě. Republikáni jich mají přes 55 miliónů, nezávislých voličů je v USA kolem 42 miliónů.

Uskupení v roce 1792 inicioval pozdější prezident Thomas Jefferson. Jejím zájmem byla ochrana zájmů zemědělců proti státnímu centralismu. Demokraté tedy vůči státu hájili pozice, které později převzali republikáni. Moderní demokraty s logem osla dnes oproti republikánům charakterizuje levicovější hájení role státu. Oproti republikánům jsou ale liberálnější v sociální oblasti. V porovnání s evropskými měřítky ale platí, že jsou demokraté středoví a středně konzervativní.

Celostátní sjezd demokratů ve Filadelfii v roce 1948

Foto: Profimedia.cz

Původní demokraté hájili práva jednotlivých federálních vlád před tou centrální ve Washingtonu, a to i v otázce využívání otroků. Rozpory jižních demokratů se zastánci zrušení otroctví ze severu vedly k občanské válce, která po pěti letech skončila v roce 1865 vítězstvím konkurenčních republikánů vedených Abrahamem Lincolnem. Republikáni od té doby americké politice dominovali častěji.

Demokratická strana se po porážce ve válce stala menšinovou, což později vedlo i k jejímu hájení menšinových skupin a skupin na okraji. Odsud také pramení jejich podpora chudých farmářů na západě v době růstu průmyslu a velkoobchodu ke konci 19. století. Demokraté dodnes hájí práva slabších víc než republikáni orientující se na byznysmeny.

Žena na konventu demokratů v Atlantě v roce 1988 volá po legalizaci interrupcí.

Foto: Profimedia.cz

Rozpolcené straně odstavené od moci pomohla až velká hospodářská krize v třicátých letech a reakce vládnoucích republikánů na ni. Do prezidentského úřadu na dlouhých 12 let zasedl Franklin Delano Roosevelt a prostřednictvím svého programu státního zásahu do ekonomiky a sociální sféry, nazvaného Nový úděl, rozšířil demokratickou voličskou základnu nejen o městské dělníky, odbory a drobné zemědělce, ale i o intelektuály. Demokraté v té době dominovali také v zastoupení v Kongresu.

Mezi lety 1932 a 1968 působili demokratičtí zástupci v Bílém domě 28 z celkem 36 let. Jediným úspěšným republikánským kandidátem byl v letech 1952 až 1960 populární generál Dwight Eisenhower. Demokraté také kontrolovali až do poloviny 90. let Sněmovnu reprezentantů a po většinu doby také Senát.

Úspěch demokratických kandidátů v prezidentských volbách vzal za své s hnutími za občanská práva v 60. letech. Demokraté jim byli nakloněni, což otevřelo cestu konzervativnějším republikánům k bílým voličům na Jihu. Voličská základna demokratů zeštíhlila také v důsledku války ve Vietnamu. Výsledkem byl jediný úspěch jejich kandidáta na prezidenta mezi lety 1968 až 1992 - v roce 1976 se na jedno období dostal k moci Jimmy Carter. Řadu neúspěchů přerušil až v devadesátých letech dvakrát Bill Clinton. Není bez zajímavosti, že Carter i Clinton byli oba guvernéry jižních států.

Na Clintonův úspěch se už ale jeho viceprezidentovi Alu Goreovi navázat nepodařilo a dalších osm let zastával prezidentský úřad republikán George W. Bush. Následné vítězství demokrata Baracka Obamy mělo jeden historický primát - byl to první prezident tmavé pleti.

Prezident USA Barack Obama

Foto: Jonathan Ernst, Reuters

Obama byl prezidentem až do posledních prezidentských voleb v roce 2017, kdy se novým prezidentem stal republikán Donald Trump. Ten ale byl v minulosti také členem demokratů.

Po volbách v roce 2018 získala strana ve Sněmovně reprezentantů většinu s 235 mandáty, zatímco ve 100členném Senátu vybojovala jen 45 mandátů.

Nejmasovější politická organizace na světě
Kořeny v první polovině 19. století;
Těžiště vlivu: severovýchod a západ;
Asi 72 mil. registrovaných voličů;
Maskotem osel (1837), někde i kohout;

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků