Článek
Hlavní činností senátorů, kterých je celkem 81, je posuzování návrhů zákonů Poslanecké sněmovny. Pokud Senát návrh schválí, zákon jde k podpisu prezidentovi republiky. Pokud ne, Sněmovna může schválit Senátem upravené znění nebo prosadit své původní.
Existence Senátu je stanovena Ústavou, horní komora se ale ustavila až téměř čtyři roky po vzniku České republiky. Základní zákon předpokládal vznik Prozatimního Senátu, ale žádný návrh na jeho podobu nebyl nikdy přijat.
První volby se konaly v roce 1996. Tehdy bylo zvoleno všech 81 členů najednou, ale jen třetina (27) na Ústavou určených šest let. Dalších 27 usedlo do funkce na čtyři roky, zbylých 27 na dva roky. Tím se zajistilo, že každé dva roky probíhá volba jedné třetiny senátorů.
Sídlo Senátu je v hlavním městě Praze na Malé Straně, konkrétně na adrese Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1.
Funkce a složení Senátu
Po prezidentovi republiky je druhým nejvyšším ústavním činitelem státu. Svolává, zahajuje, přerušuje a ukončuje schůze Senátu, podepisuje usnesení a také vyhlašuje termín prezidentských voleb.
Pokud je funkce prezidenta neobsazená a zároveň Poslanecká sněmovna rozpuštěná, přechází na předsedu Senátu některé Ústavou určené pravomoci prezidenta republiky.
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Senátor může předkládat petice občanů a obcí ve svém obvodě či navrhovat změny zákonů. Seznam všech 81 obvodů a jejich popis se nachází v příloze zákona č. 247/1995 Sb. Obsahuje také ustanovení o pravidlech voleb do Senátu i Poslanecké sněmovny.
Od svého ustavení v roce 1996 se třikrát senátoři podíleli na nepřímé volbě prezidenta republiky. Ze společných zasedání obou komor Parlamentu vyšel vítězně Václav Havel (v roce 1998) a Václav Klaus (2003 a 2008). V roce 1993 ještě volila pouze Poslanecká sněmovna. Od roku 2013 se koná volba přímá.
V čele Senátu stojí jeho předseda. Od února 2020 funkci vykonává Miloš Vystrčil. Místopředsedové Senátu zastupují předsedu a střídají se v řízení schůzí.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)
Pravomoce Senátu
Do Senátu míří návrhy zákonů projednané Poslaneckou sněmovnou. Následně má lhůtu 30 dní na své usnesení. Pokud návrh schválí, včas se k němu nevyjádří, nebo se odmítne vyjádřit, je přijat a míří k podpisu prezidentovi.
Pokud jej ale zamítnou nebo vrátí Sněmovně s pozměňovacími návrhy, dostanou ho opět poslanci. Nejprve hlasují o zákonu v Senátem navrženém znění. Mohou ho schválit nebo odmítnout a hlasovat o svém původním znění. K jeho přijetí (tedy přehlasování Senátu) je zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců (101 ze 200).
Senát nelze přehlasovat v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv.
Další pravomoci Senátu:
- Disponuje zákonodárnou iniciativou – může Poslanecké sněmovně předkládat vlastní návrhy zákonů.
- Vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu navržených prezidentem.
- Dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv a spolu s Poslaneckou sněmovnou vyhlašuje válečný stav, vyslovuje souhlas s pobytem cizích vojsk na území ČR či s vysláním ozbrojených sil mimo české území.
- Může podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta pro velezradu.
- Společně s Poslaneckou sněmovnou přijímá usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad.
- V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny přísluší Senátu v období „bez vlády“ přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odklad a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
Volby do Senátu a jaké jsou podmínky kandidatury
Senátoři jsou voleni na 6 let v jednomandátových obvodech (z každého obvodu vzejde jen jeden vítěz – jeden senátor). Každé dva roky se řádnými volbami obmění třetina Senátu, poté se konají se příštího předsedy a příštích místopředsedů horní komory.
Senát také jako jediný umožňuje konání doplňovacích voleb. Pokud se uprázdní křeslo v některém obvodě, do 90 dnů se pořádají volby, jejichž vítěz získá mandát na zbytek funkčního období. Pokud ale do konce období zbývá méně než rok, volby se už nevyhlásí a křeslo zůstane prázdné až do řádných voleb.
Kandidát do Senátu ČR musí splňovat několik podmínek:
- věk nad 40 let,
- nezávislý kandidát, který nekandiduje za politickou stranu, hnutí či koalici, musí získat nejméně 1000 podpisů voličů z daného volebního obvodu,
- za každého kandidáta musí být složena kauce ve výši 20 000 Kč.
Plat senátorů
Platové náležitosti výkonu funkce senátora upravuje zákon č. 236/1995 Sb. Koeficient, kterým se násobí platová základna, se zvyšuje v případě držení funkcí v čele senátních orgánů. Senátorovi také náleží tzv. poslanecké náhrady (název je takový, protože jsou stejné i pro poslance – pozn. red.). Další finance slouží k reprezentaci a stravování při tuzemských cestách.
Podle vzdálenosti senátorova bydliště či senátorské kanceláře od sídla Senátu dostávají i víceúčelovou paušální náhradu pro krytí nákladů na cestování. Detaily stanovuje uvedený zákon.
Když senátorovi skončí mandát a do tří měsíců nezíská jinou veřejnou funkci upravenou tímto zákonem, náleží mu podle odsloužených let odstupné ve výši až pěti svých měsíčních platů.
Volby 2026: Senátní a komunální
Volby v roce 2026 proběhnou 9. a 10. října. Hlasovat se bude v senátních a komunálních volbách. 2. kolo senátních voleb se koná o týden později. Podívejte se na výsledky voleb a volební účast z minulých let. Kdo jsou kandidáti? A jaké jsou volby v ČR?
Obce: Kandidáti | Výsledky 2022 | Systém | Primátor | Zastupitelstvo obce
Senát: Kandidáti | Výsledky 2024 | Obvody | Systém | Senátní obvody | Senátoři
Senát a veřejnost: u voleb spíš nezájem, jindy rozruch
Senát se netěší výrazné volební účasti, obzvláště ve druhém kole. I přes nevelkou popularitu u občanů a nízký zájem o volby už horní komora Parlamentu několikrát sehrála v historii České republiky důležitou legislativní roli.