Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš (ANO). Foto: David W Cerny, Reuters

Hnutí ANO už nechce zvedat ani daň z příjmů

Češi se podle předvolebních slibů vládního hnutí ANO nemusejí obávat toho, že by jim v případě jeho úspěchu v říjnových volbách vzrostly daně. V kapse by jim tak nadále měly zůstat i stovky až tisíce korun měsíčně, které jim od letoška zajistilo ANO spolu s opoziční ODS prosazením zruše­ní superhrubé mzdy. Původně se mluvilo o omezení na dva roky.

Premiér Andrej Babiš (ANO). Foto: David W Cerny, Reuters

Reklama

Hnutí ANO už nechce zvedat ani daň z příjmů

Zároveň s koncem superhrubé mzdy kleslo faktické zdanění příjmů fyzických osob z 20,1 procenta na 15 procent, takže lidem s hrubým příjmem 20 000 Kč zůstává od ledna v peněžence zhruba o tisícovku víc a těm, kdo berou o 10 000 Kč hrubého více, zůstává navíc zhruba 1500 Kč.

To ovšem podle odhadů ochudí státní kasu každoročně zhruba o 90 miliard korun, což vadilo nejen většině stran ve Sněmovně, ale i prezidentovi Miloši Zemanovi. Nakonec se však hlava státu spokojila s Babišovým prohlášením, že snížení daně je zatím jen na dva roky, dokud rozpočet sestavuje stávající vláda.

Schillerová je pro vyšší spotřební daně

„Snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze jako dočasné, a to na dva roky s tím, že o definitivním daňovém režimu a výši sazeb bude rozhodnuto dle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje,“ psal loni v říjnu poslanec Babiš v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu na snížení daně.

Schillerová letos v dubnu Právu řekla, že z jejího pohledu se nabízí zvýšení spotřebních daní na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Plošné zvyšování daní ale odmítla.

V programu ho nemá ani žádná z dalších stran, i když právě kvůli zrušení superhrubé mzdy a stavu veřejných financí ekonomové stále častěji hovoří o tom, že růst daní bude nevyhnutelný.

„Zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily,“ podotkl včera ekonom Lukáš Kovanda.

Pokud podle něj zůstane 15procentní sazba daně z příjmů i do budoucna, bude třeba předložit o to rozsáhlejší a hlubší plán ozdravení veřejných financí.

Před rostoucím deficitem veřejných financí setrvale varuje i Národní rozpočtová rada, ačkoliv nynější zlepšený výhled ekonomiky posunul hrozbu tzv. dluhové brzdy na později, a to zhruba o dva až tři roky.

V červnu rada varovala, že dosažení dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP hrozí v roce 2024. Po jejím překonání by vláda musela podle zákona předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Co slibují další strany
Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) chce velké daňové změny provést jen jednou za celé volební období a vytvořit pravidlo, podle kterého při dosažení určité úrovně složené daňové kvóty bude růst daní vyloučen. Zároveň slibuje snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů nebo DPH u ekologických výrobků.
Piráti a STAN nabízejí pravidelnou valorizaci slevy na poplatníka podle vývoje inflace. Dále chtějí reformu daně z příjmů fyzických osob s cílem zlepšit podmínky zdanění zkrácených úvazků nebo zpřehlednění zdanění příjmů odstraněním nesystémových výjimek.
ČSSD slibuje například zavedení daně z obřích majetků nad 100 milionů korun se sazbou jedno procento ročně nebo bankovní daň. Zároveň chce také progresivní zdanění příjmů fyzických osob jako nezbytnou nápravu zrušení superhrubé mzdy. Vedle toho chce soc. dem. snížit DPH u základních potravin na nejnižší, tzn. desetiprocentní sazbu.
KSČM láká voliče na zvýšení daňových úlev pro rodiny s dětmi, zavedení bankovní a digitální daně, výrazné zdanění nadnárodních firem nebo miliardářskou daň.
SPD hodlá prosazovat snižování DPH a spotřební daně. U daně z příjmu firem chce moratorium na daňové změny po dobu tří let.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků