Hlavní obsah

Parlamentní volby a pravidla jejich kampaní

Novinky, Richard Sůsa

Zákony, kterými se řídí život v Česku, schvaluje Parlament České republiky. Skládá se ze dvou komor. Dolní komora se nazývá Poslanecká sněmovna, má 200 členů - poslanců, kteří jsou voleni na čtyři roky. Do horní komory, tedy Senátu, se volí 81 senátorů na šest let.

Foto: Petr Horník, Právo

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Článek

Volby do Poslanecké sněmovny a Senátu

Po vzniku České republiky v roce 1993 fungovala zpočátku pouze jedna komora parlamentu – Poslanecká sněmovna. Vznikla transformací z původní České národní rady, do níž proběhly volby v červnu 1992. První volby do Sněmovny se konaly na přelomu května a června 1996.

Do Poslanecké sněmovny se volí dle zásady poměrného zastoupení. Pro postup strany do skrutinia (procesu výpočtu přidělení mandátů) je zapotřebí zisk nejméně 5 % ze všech platných hlasů.

Senát se zformoval až volbami v roce 1996. V nich bylo voleno všech 81 členů, avšak třetina (27) jen na dva roky, další třetina na čtyři roky a jen jedna třetina na plné standardní šestileté období. Díky tomuto modelu se senátní volby v ČR konají každé dva roky, jak stanovuje Ústava České republiky. Vždy se při nich obmění třetina křesel.

Volby do Senátu probíhají podle dvoukolového většinového volebního systému. V případě, že některý z kandidátů získá v 1. kole nadpoloviční počet platných hlasů, je zvolen. V opačném případě 2 kandidáti s největším počtem hlasů (a kandidáti se stejným počtem hlasů na 2. místě) postupují do druhého kola. V něm je senátorem zvolen kandidát s největším počtem hlasů.

Jak probíhají volby do Poslanecké sněmovny

Parlamentní volby

Volby 2024: Jak probíhají volby do Senátu

Volby do Senátu

Volební kampaň

Pravidla kampaní pro volby do Poslanecké sněmovny i Senátu zohledňuje zákon č. 247/1995 Sb. Kampaní se rozumí propagace strany, hnutí, koalice a kandidáta (i nezávislého) nebo agitace ve prospěch strany či jednotlivce. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. Kampaň musí probíhat čestně a poctivě. Zejména se nesmí o kandidátech a účastnících se stranách zveřejňovat nepravdivé údaje.

Kandidující strany, hnutí nebo koalice jsou povinny si pro financování kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet. Veřejnost tak má bezplatný a nepřetržitý přístup k přehledu všech pohybů na účtu. Vidí, kdo na kampaň přispívá a za co se peníze utrácí. Při sněmovních volbách nesmí výdaje na kampaň přesáhnout 90 milionů korun. Při senátních volbách nesmí být výdaje za kampaň jednoho kandidáta vyšší než 20 milionů (nebo 25 milionů, pokud se účastní obou kol). Částky jsou včetně DPH.

Kampaň začíná dnem vyhlášení voleb a končí dnem vyhlášení jejich výsledků. Pro kampaň nelze využívat krajská či obecní komunikační média. Stejně tak nemohou být využívány instituce, které kraj nebo obec ovládá. Starosta může nejpozději 16 dnů přede dnem voleb vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů. Obec tento prostor poskytuje zdarma.

Poslanecká sněmovna: Jak funguje dolní komora Parlamentu České republiky

Parlamentní volby

Senát a jeho funkce: ústavní pojistka i protiváha Sněmovny a prezidenta

Volby do Senátu

V objektu s volební místností a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech voleb zakázána volební agitace. Během předvolebního boje se často zveřejňují průzkumy, koho plánují lidé volit. Jejich výsledky se však nesmí zveřejňovat během posledních tří dnů před začátkem voleb a také v jejich průběhu.

Před volbami do Poslanecké sněmovny mají kandidující strany, hnutí a koalice vyhrazený prostor Českém rozhlaseČeské televizi. V obou mají k dispozici po 14 hodinách bezplatně poskytnutého vysílacího času. Čas je rozdělen rovným dílem, termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají samotná kandidující uskupení. Mnoho stran už ale tuto formu propagace nevyužívá a spoty pro televizi a rozhlas nenatáčí.

Ústavní soud – nezávislá nejvyšší autorita

Domácí

Novela volebního zákona v roce 2021

Do příprav na volby v říjnu 2021 zasáhl Ústavní soud, když přibližně osm měsíců před nimi zrušil některé části zákona, které upravovaly způsob přepočtu hlasů z voleb do Poslanecké sněmovny na mandáty pro kraje a strany/koalice. Zrušil také platné limity pro vstup koalic (10 % pro dvoučlenné, 15 % pro tříčlenné a 20 % pro větší).

Parlament se během několika měsíců shodl na nové podobě příslušného zákona. Dvoučlenným koalicím nově stačí pouze 8 % hlasů, vícečlenné potřebují 11 %. Zákon opět zavedl druhé skrutinium, i když nyní v odlišné podobě oproti 90. letům.

Mandáty, které nejsou rozděleny v jednotlivých krajích v prvním skrutiniu, se přenáší do druhého. V něm se křesla rozdělují již celostátně, přičemž rozhodují hlasy z každého kraje. Ve druhém skrutiniu mají šanci na mandát kandidáti, kteří by podle předchozího znění zákona skončili jako první náhradníci své strany ve svém kraji.

Volební zákon nově: Jak by vypadala Sněmovna, kdyby nová pravidla platila už dřív

Volby

Reklama

Výběr článků

Načítám