Článek
„Zápisné je pro nás alternativa, jak získat finance pro vysoké školství. Letos je rozpočet napjatý, příští rok podle všeho bude ještě horší. Rektoři se ptají na možnosti diverzifikace zdrojů: co všechno se dá ještě získat ze strany státu a co někde jinde?“ nastínil pro Novinky předseda České konference rektorů a rektor Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil.
Rektoři se o financování radili minulý týden v Českých Budějovicích. Letos jim podle návrhu rozpočtu přiteče od státu 36,2 miliardy korun, tedy asi o pět miliard méně, než kolik požadovali. Na vysoké školy přitom míří silné populační ročníky a stát navíc chce, aby přijímaly více studentů vybraných potřebných oborů, jako je speciální pedagogika, psychologie či nelékařské zdravotnické obory. Školy proto hodlají hledat cesty, jak peníze získat i od samotných studentů.
„Krajním, ale myslím, že v tuto chvíli politicky neprůchozím řešením, by bylo školné,“ uvedl Pospíšil.
Nastínil, že by školy mohly požadovat zápisné, poplatek v řádu jednotek tisíc korun od studentů nastupujících do prvních ročníků jednotlivých programů, a to bakalářských, magisterských i doktorských. „Stačila by symbolická částka, když je studium úplně zadarmo – jeden nebo pět tisíc korun,“ podotkl.
Pokud by každý student nastupující do prvního ročníku zaplatil v rámci zápisného tisícikorunu, vysoké školy by si podle Pospíšila mohly přijít přibližně na sto milionů korun.
Zápisné by také mohlo pomoci omezit scénáře, ve kterých studenti nastupují do více programů najednou, ty ale nedokončí a blokují místo jiným uchazečům. „Může odfiltrovat vícenásobné zápisy a snížit tak studijní neúspěšnost,“ vysvětlil předseda rektorů.
Předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) Milan Pospíšil.
Podpora pro studenty chybí
Jak upozornil ekonom a výkonný ředitel think tanku IDEA Daniel Münich, nápad na zavedení zápisného na vysoké školy se pravidelně vrací. Děje se tak kvůli nedostatku veřejných financí, které do terciálního vzdělávání plynou. Zatím ale vždy ztroskotal.
„Zavedení školného musí předcházet zavedení funkčního systému finanční podpory vysokoškoláků, protože ten náš je slabý, děravý a zastaralý. Jinak se zavedením školného, třeba pod přezdívkou zápisné, ještě více prohloubí u nás již tak velmi vysoká podmíněnost dosažení vysokoškolského vzdělání rodičovským zázemím a ještě zvýší bariéra ve studiu talentů se slabým rodinným zázemím,“ uvedl Münich. Toho jsou si vědomi i rektoři vysokých škol.
„Tisícovka nebo pět nejsou pro řadu rodin žádné peníze, ale pro některé jde o poměrně velké částky. V tom jsou obrovská úskalí,“ připustil Pospíšil.
Otázkou zůstává, zda by poplatek nenarazil u současné vlády. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Novinky školné již dříve odmítla: „Naše programové prohlášení jasně říká, že vzdělávání musí být bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné.“
Školy podle Pospíšila budou hledat zdroje financování i jinde, nabízí se například spolupráce se zaměstnavatelskými svazy nebo kraji.
