Hlavní obsah
Česká pirátská strana Foto: archív pirati.cz

Internet je naše moře. Jak Piráti plují českou politikou

Česká pirátská strana, často nazývaná Piráti, patří k liberální složce českého politického prostředí. Strana založená v roce 2009 si zakládá na možnostech sdílení informací a respektu pro lidské soukromí i další lidská práva.

Česká pirátská strana Foto: archív pirati.cz
Internet je naše moře. Jak Piráti plují českou politikou

Pirátská strana se podle svých slov zaměřuje na prosazování respektu a elementárního práva občana na svobodné šíření informací a striktní ochranu soukromí člověka jako odraz informační společnosti 21. století.

Podnětem k založení politické strany se stal švédský proces se skupinou stojící za internetovým serverem The Pirate Bay. V dubnu 2009 byli její členové odsouzeni k pokutě a ročnímu vězení za porušování autorských práv. Podle rozhodnutí soudu se dopustili nelegálního šíření hudby, filmů a počítačových her.

Děním se inspiroval podnikatel a vývojář Jiří Kadeřávek, 19. dubna 2009 na serveru abclinuxu.cz zveřejnil výzvu k podpisu petice za vznik České pirátské strany.

Jiří Kadeřávek (Piráti)

Foto: Pirátská strana

„Nechceme krást, nekrademe a krást nebudeme a o počítačové pirátství ve smyslu kradení softwaru se nejedná, striktně jej odsuzujeme. Nechceme omezovat autorská práva, chceme revidovat jejich ochranu. Chceme najít nový modus vivendi pro autorská díla a internetovou generaci. Nejsme puberťáci,“ obhajoval záměry výboru České pirátské strany Kadeřávek.

Po vzoru švédské strany Piratpartiet, která ve stejném roce pronikla do Evropského parlamentu, začal vznikat program strany. Kadeřávek během pouhých dvou dnů shromáždil potřebných tisíc podpisů pro její registraci.

V červnu 2009 se v Průhonicích nedaleko Prahy konalo ustavující fórum. Kadeřávek se stal místopředsedou strany. Na podzim byl na zasedání celostátního fóra ČPS zvolen předsedou Ivan Bartoš. Nahradil prvního předsedu Kamila Horkého, který v dalším roce ze strany vystoupil a později se stal členem Svobodných.

Vedení strany

Bartoš se stal druhým a později i čtvrtým předsedou strany, v letech 2014–2016 Piráty vedl Lukáš Černohorský.

Ivan Bartoš

Foto: Jan Handrejch, Právo

Nejvyšším orgánem strany je celostátní fórum. K jeho pravomocem patří mj. volba předsednictva strany, to se skládá z předsedy a čtyř místopředsedů.

Své hlavní vize strana zformovala do tzv. Pirátského dvanáctera. V něm rezonují myšlenky práva na šíření informací, postupů proti monopolům farmaceutických společností na výzkum léčiv a plnou transparentnost, protože „lidé mají právo rozhodovat se na základě informací“. V bodu 6 se píše, že internet je moře Pirátů, proto chtějí bránit jeho svobodu.

Vývoj Pirátů

V roce 2010 se poprvé Piráti zapojili do voleb. Jejich kandidátku do Poslanecké sněmovny podpořilo 0,8 % voličů (cca 42 tisíc), pětiprocentní hranici se tak ani nepříbližili. Své kandidáty nicméně vyslala strana i do senátních a komunálních voleb.

První výrazný úspěch se dostavil tři a půl roku po Kadeřávkově výzvě k založení strany. V říjnu 2012 Piráti vyslali tři zástupce do senátních voleb a jeden z nich uspěl.

Libor Michálek

Foto: Milan Malíček, Právo

Libor Michálek, nestraník navržený Piráty a kandidující za koalici Pirátů s KDU-ČSL a Zelenými, byl ve 2. kole zvolen senátorem za obvod 26 (Praha 2). Čeští Piráti tak jako první vyslali svého zástupce do národního parlamentu své země.

Posun v popularitě nové strany dokumentovaly sněmovní volby v roce 2013 (2,66 % hlasů) a volby do Evropského parlamentu o rok později, v nichž se ziskem 4,78 % platných hlasů byla blízko zisku mandátu.

Ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 zaznamenali Piráti úspěch zejména v Praze – získali čtyři křesla na pražském magistrátu a 10 celkem v městských částech – a také v Mariánských Lázních, kde zvítězili a v sestavené koalici získali pozici starosty.

„Pusťte nás na ně”

Vliv prvovoličů se jasně ukázal ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Pro stranu znamenaly obrovský úspěch. Do předvolební kampaně šli Piráti konfrontačně, vymezili se proti stávajícím politikům a s heslem „Pusťte nás na ně” se označili za jedinou stranu nespojenou se žádnými skandály či korupcí.

Jejich výraznou předvolební atrakcí byl i autobus polepený politiky, kteří se zapletli do různých kauz. Za svou podobiznu tehdy na Piráty podala žalobu Jana Nečasová (dříve Nagyová), která byla na autobusu vyobrazena s loutkou svého manžela a bývalého premiéra Petra Nečase. Později žalobu stáhla.

Pirátský autobus

Foto: Pirátská strana

Kritici této konfrontační kampaně namítali, že tepe do konkrétních lidí za kauzy, které jim nebyly prokázány. Pirátům se nicméně pravděpodobně vyplatila. Zatímco ještě v srpnu jim předvolební průzkumy slibovaly kolem 3,5 procenta, v září už se přehoupli k šesti procentům.

Celkový volební výsledek však překvapil všechny. Hlas Pirátům do urny vložilo přes pět set tisíc voličů, získali tak 10,79 procenta, čímž se stali třetí nejúspěšnější stranou ve volbách. Do Poslanecké sněmovny vkročilo 22 pirátů.

Piráti svou strategii do Sněmovny zveřejnili ještě před volbami, ve které se zavazovali, že nebudou za žádných okolností podporovat vládu „s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO“.

Posléze nepodpořili vítěznou stranu premiéra Andreje Babiše a skončili v opozici.

Po komunálních volbách v roce 2018 vznikla na pražském magistrátu koalice, v jejím čele jako primátor stanul zástupce Pirátů Zdeněk Hřib.

Koalice Piráti + STAN

Pro sněmovní volby 2021 Piráti sestavili koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN), lídrem je předseda Pirátů Bartoš. Dává si za cíl zisk alespoň 25 % hlasů. Schválená koaliční smlouva počítá např. s tím, že se kandidáti zavážou nevyzývat voliče ke kroužkování na společné kandidátce. „Kandidát koalice je povinen zdržet se jakékoliv výzvy, přímé či nepřímé, veřejné či osobní, ke kroužkovaní,“ uvádí se v ní.

Voliči však mohou sami udílením přednostních hlasů zvýhodnit jednu ze stran oproti druhé. V takovém případě si strany poskytnou „nefinanční kompenzace“. Mělo by jít například o pozice ve sněmovních výborech, které bude obsazovat „překroužkovaná“ strana.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků