Výběr archeologických objevů roku 2021. Od prstenu proti kocovině až po největší egyptské město

Americká zpravodajská stanice CNN připravila výběr nejzajímavějších – zejména archeologických – objevů letošního roku. Novinky daný seznam rozšířily o mnoho dalších nálezů. K některým přispěli i výzkumníci z Česka.

Co bylo největším objevem roku? Podle CNN celé 3000 let staré město – největší, jaké se kdy v Egyptě podařilo archeologům objevit – vykopané zpod nánosů písku. Starověké město bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž jedněch z nejznámějších egyptských památek ve městě Luxoru. Město bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III.

V nově objeveném městě se našly téměř kompletní zdi domů i pokoje jak s předměty denní potřeby, tak s prsteny, vyobrazeními skarabeů a barevnými keramickými nádobami, stejně jako cihly s Amenhotepovou kartuší – oválným rámečkem, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. Některé místnosti podle archeologů vypadaly, jako by je jejich obyvatelé „opustili teprve včera“.

Díky pozoruhodnému nálezu v jeskyni na indonéském ostrově Sulawesi „se mohou všichni vepři světa dmout pýchou“, píše s nadsázkou CNN. Archeologové totiž rozhodli, že zachovaná malba prasete celebeského pocházející z doby před nejméně 45 500 lety, je nejstarší přeživší malbou zvířete na světě.

Aby toho nebylo málo, na výjevu zachyceném na stěně jeskyně jsou ještě dva další vepři. Podle mínění archeologů se jedno prase patrně dívá na souboj zbývajících dvou.

Čínští archeologové vykopali zhruba 500 předmětů ze skupiny obětních jam v jihovýchodní části země nedaleko města Čcheng-tu. Byla mezi nimi i tenká zlatá maska, která podle odborníků nejspíše patřila k větší bronzové hlavě vyrobené během dynastie Šang, jejíž vláda skončila v roce 1046 př. n. l.

Modré korálky velké jako borůvky vyrobené v Benátkách se dostaly do Severní Ameriky o celá desetiletí dříve než Kryštof Kolumbus. Korálky byly vykopány v severní části Aljašky a podle studie, kterou letos v lednu zveřejnila Aljašská univerzita ve Fairbanksu, tam mohly dorazit mezi lety 1440–1480, zatímco Kolumbus objevil Ameriku v roce 1492.

Podle univerzity udržovaly Benátky během celého 15. století obchodní cesty do Asie. Korálky tak mohly putovat po slavné Hedvábné stezce do Číny, odkud se dostaly na ruský Dálný východ a přes Beringovu úžinu na Aljašku.

Poprvé v moderní době byla „otevřena“, přesněji řečeno digitálně „rozbalena“, mumie faraona Amenhotepa I., jak jsme informovali v úterý. Odborníci nechtěli dokonale zachovanou mumii poškodit. Výpočetní tomografie (CT) tedy potvrdila, že egyptskému panovníkovi bylo v době smrti asi 35 let, odhalila však i nové skutečnosti. Amenhotep I. vládl Egyptu mezi roky 1525 a 1504 př. n. l. během 18. dynastie.

Amenhotepovu mumii se podařilo otevřít, byť jen pomyslně, poprvé po třech tisíciletích. Poprvé byla otevřena v 11. století př. n. l., tedy více než čtyři století po původní mumifikaci a pohřbu. Hieroglyfy popisují, jak tehdy během 21. dynastie kněží restaurovali a znovu pohřbívali královské mumie z dávnějších dynastií, aby napravili škody způsobené vykradači hrobů.

Italští archeologové našli ve vile poblíž Pompejí dochovanou místnost, která s největší pravděpodobností sloužila otrokům. Nález pomáhá objasnit životní podmínky, v nichž otroci žili ve starém Římě.

Zlatý prsten s fialovým ametystem, který měl údajně nositele uchránit před kocovinou z nemírného požívání alkoholu, se našel v Izraeli na nalezišti v Javne, kde bývalo jedno z největších známých vinařství Byzantské říše.

Izraelský úřad pro staré památky, který v listopadu o nálezu informoval, uvedl, že se šperk našel jen 150 metrů od vykopávek někdejšího skladiště, které obsahovalo amfory – druh nádob používaných ke skladování vína. Vlastníkem prstenu byl patrně movitý Byzantinec žijící mezi 3. a 7. stoletím našeho letopočtu, který by mohl být překvapený, že i po 1500 letech nadále hledáme dobrý lék na kocovinu.

Související objev se podařil archeologům v severním Iráku. Objevili tam odhadem 2700 let starý lis na víno, který by měl podle všeho být vůbec nejstarším objeveným na území severní Mezopotámie, informovala nedávno agentura Reuters.

Nejstarší velkovýrobnu piva na světě možná objevili američtí a egyptští vědci ve známé archeologické lokalitě Abydos v Egyptě.

K významným světovým objevům přispěli i Češi. Tuzemští archeologové se např. letos v Izraeli podíleli na odkrytí zbytků starověkého chrámu, o kterém nejsou písemné zmínky.

Je podobný biblickému popisu Šalomounova chrámu, jenž se podle tradice měl nacházet na sedm kilometrů vzdálené Chrámové hoře v centru Jeruzaléma.

Za zmínku stojí i něco přímo z Česka. Hned čtyři dómy, tedy rozlehlé jeskynní sály, totiž speleologové objevili u propasti Macocha v Moravském krasu na Blanensku. Krásou své krápníkové výzdoby se prý vyrovnají té z nedalekého Masarykova dómu v Punkevních jeskyních, který ročně navštíví 200 tisíc turistů z celého světa.

Poloha čtyř dómů neumožňuje v budoucnu jejich zpřístupnění veřejnosti.

Nejstarším písmem starých Slovanů není hlaholice, kterou vytvořili na Velké Moravě svatí Cyril a Metoděj, ale starogermánské runy. Potvrdil to unikátní nález v lokalitě Lány u Břeclavi. Archeologové tam našli žebro z tura, který žil zhruba v období 600 n. l., s vyrytým nápisem.

Jeho analýzou vědci ze čtyř zemí zjistili, že dlouho před příchodem věrozvěstů někdo na kost vytvořil runový nápis v tzv. starším futharku.

Mezinárodní tým sestavil informace o genomu téměř kompletní fosilní lebky ženy z Koněpruských jeskyní. Lebku z Českého krasu datoval na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky.

Jde zřejmě o nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka odpovídající populaci, která zde žila před oddělením linie vedoucí k současným obyvatelům Evropy a Asie.

Záhadné stopy z Tanzanie, staré takřka 3,7 milionu let, nepatřily zřejmě medvědovi, jak se po několik desetiletí vědci domnívali, ale dávnému předchůdci člověka. Otisky byly v africkém státě objeveny v 70. letech minulého století, avšak v současnosti došlo k jejich opětovné analýze.

Výzkum naznačuje, že již tak dávno chodil náš neznámý prapředek po dvou nohách.

Izraelští paleontologové ohlásili objev dosud neznámého předka člověka. Dospěli k tomu zkoumáním kosterních pozůstatků starých kolem 130 tisíc let, které našli na pozemku cementárny ve středním Izraeli. Jde o části lebky a dolní čelisti se zuby. Lebka podle vědců mohla patřit předkovi člověka neandertálského, napsal izraelský deník Ha'arec.

Izraelci vskutku nezaháleli. V jeskyni v izraelské Judské poušti bylo objeveno zhruba 20 fragmentů svitků od Mrtvého moře. Šlo o první nový objev těchto svitků za 60 let.

Konkrétně archeologové odkryli fragmenty obsahující řecký překlad knih starozákonních proroků Zachariáše a Nahuma a rovněž mince z doby židovského protiřímského povstání vedeného Šim’onem bar Kochbou v letech 132–136 za panování císaře Hadriána.

Zajímavý objev starověké 35 cm vysoké mramorové hlavy zaznamenali badatelé v centrální části Itálie. Byla nalezena pod 2000 let starými městskými hradbami italského města Isernia ve stejnojmenné provincii v oblasti Molise.

Na základě účesu a rysů tváře ji vědci identifikovali jako prvního římského císaře Augusta, adoptivního syna (a prasynovce) Gaia Julia Caesara.

Zajímavosti přinesl i americký subkontinent. Mayové kupříkladu postavili mohutnou pyramidu, aby je ochránila před dalším výbuchem sopky.

Velkou mayskou pyramidu Campana ve středoamerickém Salvadoru začali před zhruba 1500 roky stavět možná už pět let po mohutném výbuchu vulkánu Ilopango, aby pro tamní obyvatelstvo fungovala jako „strážce“ před budoucími erupcemi.

Malý, avšak vpravdě „obrněný“ druh dinosaura s unikátním ocasem byl objeven na nejjižnějším cípu Chile, kde výzkumníci našli jeho takřka neporušenou fosilii starou více než 70 milionů let. Objeven byl již v roce 2018, avšak formálně popsán a pojmenován Stegouros elengassen byl až nyní.

Tři vědci v Anglii našli během výletu v hrabství Northumberland obří zkamenělinu prehistorické mnohonožky. Objev se jim podařil náhodou ve chvíli, kdy se rozhodli prozkoumat blok horniny, který se odlomil od pobřežního útesu.

Fosilie části těla členovce jménem Arthropleura měří 75 centimetrů, podle paleontologů měl však celý živočich před více než 300 miliony let na délku zhruba 1,9 až 2,7 metru.

Tající led v oblasti norského ledovce Lendbreen odhaluje poklady dávné minulosti i vikingského období. Archeologové tak objevili např. i dřevěnou krabici, která byla pod ledovou pokrývkou pohřbena pět století. Nalezena byla předloni, avšak vědecký tým její víko otevřel až letos.

Když v roce 2016 spadl ze zdi jistého domu v Římě obraz, poslala ho rodina restaurátorům. Tím se spustil řetězec nečekaných událostí. Restaurátoři zjistili, že jde ve skutečnosti o dílo Klanění tří králů od slavného nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Tento obraz byl dlouho považován za ztracený a předpokládalo se, že se dochovalo jen několik kopií.

Letos v létě bylo restaurované dílo, které vzniklo v letech 1632–1633, představeno veřejnosti.