Pradávné stopy, které se pokládaly za medvědí, možná vytvořil lidský předek

Zkamenělé otisky, které se našly poblíž lokality Laetoli v severní Tanzanii a po desetiletí byly považovány za stopy medvědů, tak možná zanechal dosud neznámý lidský předek asi před 3,66 miliony lety.

Otisky byly objeveny v roce 1976, přičemž dva roky poté ve stejné lokalitě paleontoložka Mary Leakeyová se svým týmem nalezla další sadu stop.

O nich se předpokládá, že je zanechal druh australopitéka, po kterém zbyla např. slavná kostra Lucy (v roce 1974 došlo v Etiopii k nálezu 3,1 až 3,2 milionu let starých pozůstatků samice, který byla pojmenovaná Lucy - pozn. red.)

Stopy nabídly první jasný důkaz chůze prvních lidí po dvou nohách.

Tento druhý nález zastínil první sadu otisků, navíc tehdejší domněnky paleoantropologů, že by mohlo jít o stopy medvěda, zájem o tento objev ještě více snížily. Otisky tak byly až do současnosti archeology z velké části zapomenuty.

Studie založená na nové analýze těchto otisků, kterou zveřejnil časopis Nature, však naznačuje, že je vytvořil neidentifikovaný hominin, neboli raný člověk.

Zjištění naznačují, že druh „Lucy”, Australopithecus afarensis, nebyl jediným druhem homininů, který se před zhruba 3,6 až 3,7 miliony lety procházel po zemi. (Samotný Australopithecus afarensis, česky též Australopiték afarský, žil před 3,8 až 3,9 miliony let ve východní Africe - pozn. red.)

„Vzpřímená chůze je typickým znakem naší linie,“ poznamenal podle listu The New York Times Jeremy DeSilva, docent antropologie na Dartmouthské univerzitě a hlavní autor studie.

„Je to charakteristický znak toho, že jsme lidé. Přesto se naše chápání původu a evoluce tohoto tzv. bipedního pohybu stále snažíme vyřešit,“ dodal.

Doktorka Ellison McNuttová z Univerzity v Ohiu, která se na studii také podílela, se zaměřila na vývoj držení těla, který předcházel chůzi po dvou nohách.

Zkoumala medvědy a způsob jejich pohybu, přičemž narazila na pozapomenutý soubor pěti stop objevených v Tanzanii v roce 1976.

Otisky, známé jako stopy A, měly neobvyklý tvar; vypadaly jako kratší a robustnější verze šlépěje moderního člověka.

Jsou za sebou seřazené způsobem, který ukazuje na chůzi ne nepodobnou způsobu, jakým se promenádují modelky na přehlídkovém mole.

Každá noha při tomto způsobu chůze překročí střední linii těla, a stopy jsou tak vyrovnané v jedné lince, případně dokonce přesahují ještě o kousek dál za střední svislou osu těla.

Vědci uvedli, že poměr šířky a délky chodidla otisků naznačuje, že je vytvořil jiný druh než Lucy, který nesdílel evoluční dráhu se šimpanzi.

Chodidlo je širší než u typického raného člověka a vzor křížové chůze, který otisky ukazují, může vzniknout pouze v případě, že daný druh chodí po dvou nohách s pomocí kyčlí.

Badatelé nahráli téměř 60 hodin videozáznamu volně žijících medvědů baribalů.

Postoj a pohyb na zadních nohách bez opory se podle nich vyskytoval pouze v 0,09 procent případů a jen jednou medvěd udělal čtyři kroky bez podpory, uvádí studie.

Proto paleontologové dospěli k závěru, že je nepravděpodobné, že by zkamenělé otisky v Tanzanii patřily medvědovi.

„Skutečnost, že ve stejném časovém období žilo více druhů homininů, kteří chodili trochu jinak a měli různě velké nohy, nám říká, že naše evoluce nebyla takříkajíc jednosměrná,“ doplnila doktorka McNuttová.

„A náhodou se stalo, že způsob, který používáme my, je jediný, který přežívá dodnes,“ uzavřela.

Studie přichází v době, kdy další výzkumy zpochybňují a mění chápání toho, kolik raných lidských druhů obývalo Zemi před třemi miliony až 3,7 milionu let během období pliocénu.

To připomněla Stephanie Melillová, paleoantropoložka z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku.

Pravěk však nadále skrývá mnohá tajemství. Zhruba šest milionů let staré stopy někoho, kdo očividně taktéž chodil po dvou, mohou být těmi „dosud potenciálně nejstaršími stopami tribu hominini“, jaké se dosud podařilo objevit, napsal dříve letos odborný časopis Nature.

Dané otisky nohou raného, „lidem podobného“ druhu, byly nalezeny poblíž vesnice Trachilos na západě řeckého ostrova Kréta již v roce 2002.