NASA už podvacáté ocenila snímek českého astrofotografa

Astronomický snímek dne NASA je podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti, který o tom informoval, prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den z několika stovek až tisíců snímků pečlivě vybírají profesoři Jerry Bonnell z Michiganské technologické univerzity a Robert Nemiroff z Univerzity v Marylandu ve Spojených státech.

Od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu na světě, na sociálních sítích jej denně sledují stamiliony lidí.

Za historii tohoto astronomického snímku se podařilo uspět ve výběru jen několika českým a slovenským autorům. Kromě Petra Horálka to byl například Juraj Tóth (první slovenský úspěch z 8. prosince 1998), Pavel Spurný (první český úspěch z 19. února 1999), Miloslav Druckmüller (druhý nejúspěšnější Čech), Pavel Cagaš, Lukáš Veselý či Ondrej Králik.

Dvacet Horálkových snímků publikovaných NASA zobrazuje nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i pět, které vznikly v Česku, z toho čtyři na Ústupkách u Sečské přehrady, a čtyři na území Slovenska – jakožto i jubilejní dvacátý.

Je tak autorem více než poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Když editoři snímků NASA informovali Horálka o jeho úspěchu poprvé, myslel se, že jde o nevyžádanou poštu.

„Bylo to 27. července 2014 a já byl zrovna na Novém Zélandu, znavený po dalším náročném dni plném sběru citrusů na sadech s ovocem. Seděl jsem před vchodem uzamčené veřejné knihovny v městě Gisborne, kde byl na dosah zdarma internet, což bylo na zélandské poměry dost vzácné a kontroloval příchozí poštu,“ vzpomíná.

„Mezi e-maily byl jeden podivný – v kolonce předmětu byl odkaz a jinak byla zpráva úplně prázdná. Myslel jsem, že jde o spam, ale ta adresa mi v něčem přišla povědomá. Tak jsem to risknul, zkopíroval a vložil do prohlížeče. Najednou se objevila stránka s mým snímkem a textem, který má být o dva dny později publikován jako Astronomický snímek dne. Chtělo se mi křičet radostí, ale na té ulici před knihovnou by to nejspíš skončilo příjezdem policie,“ řekl s nadsázkou.

Šlo o celooblohový snímek rudé záře v atmosféře nad novozélandskou vrchovinou Te Mata Peak.

Za nejvzácnější ze svých publikovaných obrázků považuje záznam zásahu zatmělého Měsíce asteroidem 21. ledna 2019.

S dvaceti vybranými fotografiemi se Horálek řadí k nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Ti úplně nejúspěšnější nicméně figurují v daném výběru už třeba padesátkrát.

Dostat se tam není snadné. „Do výběru snímku dne NASA jsem od roku 2012 zaslal již na 300 snímků, úspěch zaznamenalo 20 z nich,“ přiznal Horálek s tím, že je třeba být trpělivý.

„Nejčastěji se do výběru dostanou snímky, které reflektují aktuální dění,“ dodal pardubický astronom, po kterém se dokonce jmenuje jedna planetka: 6822 Horálek.

Podobně jako NASA vydává každodenní Astronomický snímek dne, Česká astronomická společnost organizuje měsíční kola České astrofotografie měsíce a jednou ročně udílí Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku.