Hlavní obsah
 

Grónský ledový příkrov je na pokraji bodu zlomu, varují vědci

Nová studie zkoumající výšky ledových příkrovů a míru jejich tání v pánvi Jakobshavn v Grónsku odhalila, že i celý tamní obrovský ledový příkrov pojmenovaný jednoduše Grónský ledovec je na pokraji velkého bodu zlomu. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na odborný článek v Proceedings of the National Academy of Sciences, sborníku vydávaného Národní akademií věd USA.

 
Grónský ledový příkrov je na pokraji bodu zlomu, varují vědci

Rostoucí teploty způsobené klimatickou krizí způsobily, že do oceánů už odtekly biliony tun grónského ledu. Pokud by ledový příkrov roztál kompletně, hladina světových moří by stoupla o sedm metrů.

Hlavní příčinou je zřejmě skutečnost, že tání snižuje výšku ledového štítu a vystavuje ho tak vyšším teplotám panujícím v nižších nadmořských výškách, což způsobuje další tání.

Data každopádně ukazují, že destabilizace tohoto ledového štítu právě probíhá a mohla už překročit bod zlomu.

Led, který zvedne hladiny moří o 1–2 metry, už odtává

„Studie dále naznačuje, že v blízké budoucnosti dojde k podstatnému nárůstu tání,“ upozornil podle agentury Reuters její spoluautor Niklas Boers, který působí v německém Postupimském institutu pro výzkum dopadů změn klimatu.

Množství ledu, které by zvýšilo hladiny světových moří o jeden až dva metry, už je pravděpodobně odsouzeno k roztání, nicméně podle expertů by to mohlo trvat i staletí. Roztání kompletního ledového štítu by zabralo tisíc let.

Konkrétně dílčí, ale významný ledovec v Grónsku jménem Jakobshavn byl dlouhodobě jedním z nejrychleji se zmenšujících ledových útvarů na Zemi. Podle měření amerického vesmírného úřadu NASA se sice začal před pár lety zvětšovat, avšak nepochybně jen dočasně.

Podle poměrně nedávné studie totiž grónské ledovce obecně tají v současnosti sedmkrát rychleji než v 90. letech. Uvedl to na základě své studie tým vědců, kteří porovnávali satelitní snímky ledové pokrývky arktického ostrova za 26 let. Rozsah a rychlost tání je prý větší, než se očekávalo. Může tak i hrozit, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

Samotný Grónský ledovec (grónsky Sermersuaq, Velký ledovec) jako takový je rozsáhlá masa ledu pokrývající 1 710 000 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 80 procent povrchu Grónska, autonomní součásti Dánského království. Jde o druhou největší zaledněnou plochu na světě po Antarktidě. Grónský ledový příkrov je od severu k jihu takřka 2400 kilometrů dlouhý a ve svém nejširším místě dosahuje šířky 1100 km. Průměrná nadmořská výška ledovce činí 2135 metrů. Jeho tloušťka je většinou přes dva kilometry a někde přesahuje i hranici tří kilometrů, obsahuje asi 2 500 000 gigatun ledu. Kromě hlavního ledovcového masivu ležícího na pevnině se podél jeho okrajů vyskytují četné samostatné ledovce – jako třeba zmíněný Jakobshavn – pokrývající plochu přibližně mezi 76 až 100 tisíci čtverečními km.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků