Hlavní obsah

Vesmírný majstrštyk: Americká sonda odebrala vzorky z asteroidu Bennu

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu našeho času očividně zdárně pokusila odebrat vzorky z půlkilometrové planetky Bennu, kolem které již nějaký čas krouží. K samotnému několikasekundovému odebrání prachového vzorku povrchu došlo v 0:12 SELČ, načež v pozemském řídícím středisku propukl jásot.

Vesmírný majstrštyk: Americká sonda odebrala vzorky z asteroidu Bennu

Předběžná data ukazují, že nynější událost sběru vzorků na aktuálně 322 milionů kilometrů vzdáleném tělese proběhla podle plánu. Celému týmu již poblahopřál šéf NASA Jim Bridenstine.

Jak a proč ale k oné akci vlastně došlo?

Aparát OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer) pomalu sestoupil ke kráteru Nightingale na asteroidu, aby shromáždil ukázku vesmírné horniny, která se má později prozkoumat na Zemi. Bennu je 4,5 miliardy let staré kosmické těleso, které je pokryto kamennými úlomky. Podle vědců může obsahovat i určité poznatky o původu života na naší planetě.

Celá mise běžela podle předpokladů: sonda OSIRIS-REx, kterou pro NASA zkonstruovala firma Lockheed Martin, po 19:45 SELČ opustila oběžnou dráhu planetky a poté zhruba čtyři hodiny řízeně klesala k příslušnému místu pomocí svých motorů.

První pokus o odběr vzorků na povrchu Bennu se odehrál v 0:12 SELČ, a to díky ramenu TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism), které přístroj v předstihu správně nastavil do „odběrové pozice”.

Kosmická loď i s asistencí svých solárních panelů nad místo Nightingale, skalní oblast o průměru 16 metrů na severní polokouli Bennu, úspěšně sestoupila, ale nepřistála, což ostatně ani neměla. Sonda OSIRIS-REx totiž využila zmíněné třímetrové mechanické rameno TAGSAM k okamžitému dotyku a „vysávání” horninových částic.

Konkrétně se při odběru vzorků příslušný mechanismus krátce dotkl Bennu, vystřelil stlačený dusík, čímž na povrchu zvířil materiál, z něhož část sonda odebrala - to vše mělo podle portálu Space.com proběhnout za méně než 16 sekund, než se opět vzdálí na orbitu. I to se také stalo.

Plánované odběrové místo v kráteru Nightingale na asteroidu Bennu

Foto: Profimedia.cz

K dispozici jsou zdroje pro tři takovéto manévry, pokud ale bude aktuální pokus skutečně dostatečně úspěšný, což se definitivně ověří až později, další už nebudou třeba.

„Nikdy jsme nic takového nedělali,” přiznala manažerka operací této mise Nayi Castrová. Práce čekala i speciální spektrometr OTES (OSIRIS-REx Thermal Emission Spectrometer) na palubě sondy, který má získávat vědecká data, a to dokumentovat minerální složení a teplotu v malém kráteru.

Alespoň 60 gramů

NASA potřebuje získat nejméně 60 gramů tamního povrchového materiálu (prachu nebo štěrku), ale existovala šance na získání dokonce až dvou kilogramů. Uvidíme, jak to nakonec dopadlo - je třeba si počkat, až se veškerá data z operace dostanou na Zemi a vyhodnotí.

Vědci chtějí studovat materiál z asteroidů bohatých na uhlík, jako je právě Bennu, který by mohl obsahovat důkazy z doby před začátkem naší Sluneční soustavy před 4,5 miliardami lety. Přejí si zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Ilustrace americké sondy OSIRIS-REx, jak sestupuje k povrchu planetky Bennu, aby pak odebrala vzorky.

Foto: NASA/Goddard/University of Arizona

Robotický průzkumník OSIRIS-REx doletěl k Bennu, pro nás potenciálně nebezpečnému asteroidu, 4. prosince 2018. Aparát urazil 122 milionů kilometrů a stal se prvním návštěvníkem této starobylé planetky za miliardy let. Na cestu se zařízení OSIRIS-REx vydalo 8. září 2016, kdy ho do kosmu vynesla raketa Atlas 5.

Hned v prosinci 2018 sonda takzvaným spektrometrovým měřením během fáze přibližování k asteroidu odhalila na Bennu dokonce i stopy vody, které mohly původně patřit mateřskému tělesu, jehož rozpadem později tato planetka vznikla.

Během letoška se sonda k asteroidu přibližovala na vzdálenosti v řádu pouhých desítek metrů - při těchto testech se prověřily všechny aktivity vedoucí ke sběru vzorků. Na návrat domů by se sonda měla vydat přibližně v polovině příštího roku. Přistání se vzorky na Zemi NASA naplánovala na 24. září 2023.

Bennu navíc patří z pozemského pohledu k nejrizikovějším vesmírným útvarům. Existuje totiž hrozba, že by v roce 2135 mohl do modré planety narazit. Odborníci by jej rádi vychýlili z nebezpečné trajektorie, ale připouštějí, že na to stávající technologie asi nestačí. Za více než sto let by problém mohl vyřešit kupříkladu jaderný úder.

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Z asteroidu Bennu by měla v říjnu sonda NASA odebrat vzorky

Video: NASA/GODDARD/UNIVERSITY OF ARIZONA, AP

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků