Článek
Perseidy jsou meteorický roj, laicky označován také jako "padající hvězdy" nebo "slzy sv. Vavřince". Každoročně jsou aktivní zhruba od poloviny července do poloviny srpna, maximum je mezi 11. a 13. srpnem.
Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Částice jsou malých rozměrů (například jako zrnka písku) a složeny z křehkého kometárního materiálu. Při rychlém průletu zemskou atmosférou se proto zcela vypaří a svítí. Jde o prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu dojde až v roce 2126. Dalším typem meteorického roje jsou například Geminidy.
Perseidy v létě 2024
Další maximum meteorického roje, tedy doba, kdy je největší šance tyto úkazy na obloze pozorovat, připadá na noc z 12. na 13. srpna 2024.
Název jevu je odvozen od místa v souhvězdí Persea, z něhož meteory zdánlivě vylétají. První zmínky o úkazu se datují do poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů střežících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů měl neuposlechnout příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě, konkrétně 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy. Od této události jsou perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.