Tři pomalé meteory za hodinu. Češi a Slovák mnoho let snímali téměř neznámý roj

Výsledný snímek, o kterém na svém webu nyní informoval Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě, ukazuje 60 meteorů tohoto roje (z velké části z roku 2021) a zabral přes 386 hodin čistého času snímání v průběhu více než pěti desítek nocí a dalších asi 100 hodin „detektivní“ práce.

Fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z opavského Fyzikálního ústavu zaznamenává tento meteorický roj poslední dobou téměř každoročně. Zvýšenou aktivitu vykázaly Kappa Cygnidy před čtyřmi lety. Tehdy Horálek spolu s kolegy Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a Tomášem Slovinským ze slovenského projektu AstroShow zachytili při fotografování z řecké Kréty i poměrně jasné meteory z tohoto roje.

„Na první pohled se může zdát, že jde o hezký obrázek Perseid. Ale tenhle snímek zobrazuje něco mnohem méně známého a velmi neběžně zachytitelného. A je za tím fakt kus práce a trpělivosti. Jedná se totiž o časosběrný snímek meteorického roje κ-Cygnid, k němuž se data sbírala dlouhých 12 let,“ popsal Horálek.

Fotograficky zachycené meteory následně matematicky „vregistroval“ do scény na pláži Elafonisi na jihozápadě řeckého ostrova Kréta, kde meteorů z tohoto prakticky neznámého roje zachytil spolu s Kujalem a Slovinským díky jejich zvýšené aktivitě v roce 2021 nejvíce.

„Proto jsou meteory vyobrazeny na pozadí srpnové noční scenérie z 11. srpna 2021 na krétské pláži Elafonisi v Řecku,“ konstatoval Horálek.

Meteory ale tito fotografové „nesbírali“ jen v Řecku. Pozorování probíhalo ve velké míře u Sečské přehrady na Chrudimsku, ale také v Parku tmavé oblohy Poloniny na východě Slovenska nebo na chorvatském ostrově Hvar.

„Důvod, proč jsem pozorování situoval na různá místa, je prostý: musel jsem vždy jezdit do míst, kde předpověď slibovala jasné počasí na několik nocí kolem maxima roje,“ vysvětlil Horálek.

Dalším faktorem, který významně ovlivňoval pozorování, byla fáze Měsíce. V těch letech, kdy se Měsíc nacházel okolo maxima roje ve fázi blízké úplňku, nefotili, jelikož jasný svit našeho kosmického souseda oblohu přesvítil a meteory se nedaly snímat. Jednalo se o roky 2014, 2017, 2019 a 2022, přičemž dalším nepříznivým rokem je právě ten letošní.

Meteorický roj κ-Cygnid vrcholí každoročně téměř ve stejnou dobu jako Perseidy. Aktivní je mezi 3. a 25. srpnem, s maximem okolo 17. srpna.

Název má roj po hvězdě Kappa (κ) v souhvězdí Labutě, odkud pomalé meteory s rychlostí pouhých 25 km/s, tedy více něž dvakrát pomalejší oproti Perseidům, zdánlivě vylétají. Na rozdíl od Perseid mají navíc velmi nízkou frekvenci meteorů, v době maxima jen asi tři meteory za hodinu. Pro srovnání: třeba během maxima Perseid je možné na bezměsíčné obloze za hodinu spatřit klidně 80 meteorů.

„Pokud jste někdy sledovali Perseidy několik nocí za sebou, je vysoce pravděpodobné, že jste spatřili i nějakou tu κ-Cygnidu, aniž byste o tom věděli,“ doplnili odborníci.

Kromě Perseid a κ-Cygnid probíhají v nocích v polovině srpna ještě další méně aktivní roje (např. Jižní Delta Aquaridy). Kappa Cygnidy jsou specifické tím, že patří k rojům, které mají neznámý původ, ačkoli se ve vědeckých kruzích už delší dobu hovoří o tom, že s největší pravděpodobností jsou způsobeny rozdroleným materiálem planetky 2008 ED69. Zároveň mají tedy jedny z nejpomalejších meteorů ze všech známých rojů.

A každých sedm let se u roje dá pozorovat vyšší aktivita způsobená vlivem gravitace obří planety Jupiter na proud roje. Naposledy se taková vyšší aktivita odehrála ve zmíněném roce 2021, ze kterého také pochází nejvíce zaznamenaných meteorů na výsledném snímku, včetně těch až nečekaně jasných. Na selektivním časosběrném snímku, který ukazuje, jak mohou Cygnidy vypadat, byly rovněž odfiltrovány ostatní meteory, letadla a družice.

Za zmínku ještě stojí, že také letos budou κ-Cygnidy vrcholit 17. srpna, jen čtyři dny po maximu Perseid. Podmínky pro pozorování obou rojů však budou poměrně nepříznivé – na obloze bude rušit Měsíc ve fázi jen několik dní po úplňku. Konkrétně maximum Perseid, za kterými stojí kometa 109P/Swift-Tuttle, vychází letos na noc z 12. na 13. srpna.