Hlavní obsah

Astronomický víkend: Perseidy vrcholí, úplněk je proti

V pátek se můžeme pokochat Měsícem, ve 3:36 SELČ nastává úplněk. V sobotu se pak meteorický roj Perseidy ocitne v maximu, a to kolem třetí hodiny ranní. Jeho pozorování nicméně bude rušit poúplňkový Měsíc, upozorňují odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V neděli se k nám navíc nejvíce přiblíží Saturn.

Foto: Petr Horálek

Celonoční mozaika roje Perseidy z roku 2018 zachycená z Parku tmavé oblohy Poloniny na Slovensku

Článek

Nejlepší podmínky pro pozorování Perseid panovaly zhruba do středy 10. srpna.

Jak už dříve informoval Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, noc maxima tohoto roje letos připadá na noc z 12. na 13. srpna. V té době právě ale vyhlížení meteorů výrazně ztíží Měsíc, který bude pouhou noc po úplňku. A ten navíc bude úhlově větší a jasnější, než je běžné.

Mezi třetí hodinou ranní a úsvitem padají Perseidy

Věda a školy

Lidé jinak ideálně měli Perseidy na nebi hledat mezi třetí hodinou ranní a úsvitem. Souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají, v té době stoupá vysoko nad obzor.

Perseidy jsou roj aktivní zhruba od poloviny července do poloviny srpna. Jejich četnost roste pozvolna, po maximu se pak prudce snižuje.

„Průměrná hodinová frekvence v maximu je až 100 meteorů, avšak pozorování bude výrazně rušit Měsíc těsně po úplňku, takže spousta slabších meteorů v jeho záři zanikne,“ doplnili zástupci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Kvůli špatným podmínkám se letos nekoná ani tradiční společné komentované pozorování Perseid na louce u Ondřejovské hvězdárny.

Tančící Měsíc v časosběrném videu

Věda a školy

První zmínky o meteorickém roji Perseidy pocházejí ze 3. století. Lidé si tehdy meteorů všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince. Jde o prachové částice z komety 109P Swift-Tuttle, která se naposledy přiblížila ke Slunci v prosinci 1992. Znovu k tomu dojde až v roce 2126.

Blízký Saturn

Astronomové, kteří o konci tohoto týdne hovoří jako o „astronomickém víkendu“, také připomínají, na srpnové obloze navíc „kraluje“ planeta Saturn. Ta se v neděli 14. srpna dostane do opozice se Sluncem a zároveň nejblíže k Zemi: na vzdálenost 1,325 miliardy kilometrů.

Obloha servíruje svítící mraky i sestavu planet

Věda a školy

„Na obloze je tudíž viditelná celou noc, i když nevysoko, nejvýš se dostává do výšky 25 stupňů nad jihem. Už malý dalekohled ukáže Saturnův prstenec i nejjasnější měsíc Titan,“ zmínili vědci.

Výběr článků

Načítám