Článek
Kdy letos padají Perseidy
Podle informací na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě se vyplatí Perseidy pozorovat zejména v týdnech před maximem, tedy přibližně od pátku 1. srpna, a to vždy v časných ranních hodinách.
Nejvíce meteorů je vždy vidět – když přeje počasí – mezi půlnocí a pátou hodinou ranní.
V noc maxima pak bude možné za svitu Měsíce spatřit jen ty nejjasnější meteory, zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní 13. srpna by frekvence mohla vystoupat na 20-30 meteorů za hodinu.
V noci před maximem navíc doplní Perseidy další úkaz: nejjasnější planety Sluneční soustavy Venuše a Jupiter se přiblíží na úhlovou vzdálenost jen 51,6', což znamená méně než dva měsíční úplňky vedle sebe. Jasná dvojice vyjde 12. srpna nad severovýchodním obzorem okolo 2:30 SELČ.
Perseidy
Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí Persea, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad povrchem Země. Pohasínají níže, v případě větších „kusů“ i méně než 80 km nad zemským povrchem.
První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriana odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Podle zaznamenaných svědectví několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 padaly z nočního nebe „třpytivé slzy“. Od této události jsou Perseidy lidově označovány jako „slzy svatého Vavřince“.
Perseidy (Mikulov, 12. srpna 2023, 23:48)
Že jsou Perseidy astronomickým úkazem, prokázal italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě popsal přímou spojitost meteorů s kometami a určil, že Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle.
Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou.
Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory (lidově „padající hvězdy“). Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu atmosférou se vypaří.
Další meteorický roj: Kappa-Cygnidy
Za připomenutí stojí, že každoročně téměř ve stejnou dobu jako Perseidy vrcholí i meteorický roj Kappa-Cygnid. Aktivní je mezi 3. a 25. srpnem, s maximem okolo 17. srpna. Název má roj po hvězdě Kappa (κ) v souhvězdí Labutě, odkud pomalé meteory s rychlostí pouhých 25 km/s, tedy více než dvakrát pomalejší oproti Perseidám, zdánlivě vylétají.
Na rozdíl od Perseid mají navíc velmi nízkou frekvenci meteorů, v době maxima jen asi tři za hodinu. Pro srovnání: Během maxima Perseid je možné na bezměsíčné obloze za hodinu spatřit klidně 80 meteorů.
„Pokud jste někdy sledovali Perseidy několik nocí za sebou, je vysoce pravděpodobné, že jste spatřili i nějakou tu κ-Cygnidu, aniž byste o tom věděli,“ upozornil nedávno Petr Horálek z opavského fyzikálního ústavu.
Za pozorováním meteorických rojů se obecně doporučuje vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.
Den a noc na Jizerce
V souvislosti s pozorováním oblohy můžeme zmínit ještě jednu věc. Jak informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, na tuto sobotu 2. srpna se chystá zajímavá akce. Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka – pobočkou České astronomické společnosti, Hvězdárnou Turnov a Astronomickým ústavem AV ČR zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu, která se uskuteční v Jizerské oblasti tmavé oblohy, konkrétně v osadě Jizerka.
„Začínáme odpoledne, končíme až nad ránem. Pro návštěvníky jsou připraveny přednášky, pozorování Slunce a noční oblohy, doprovodný program a na místě bude samozřejmě i občerstvení. Akce (kromě občerstvení) je zdarma. Pozorování Slunce a noční oblohy je možné pouze za jasného počasí, na noční pozorování doporučujeme teplé oblečení,“ popsal Suchan.
„Tma je nejen v České republice, ale dokonce na celém evropském kontinentu čím dál vzácnější kvůli narůstajícímu světelnému znečištění. Městské děti už bohužel neznají Mléčnou dráhu pnoucí se po obloze nad jejich hlavami,“ konstatoval Suchan.
Podmínky pro pozorování oblohy – a také pro zdravé noční životní prostředí – jsou v tzv. oblastech tmavé oblohy lepší než v jiných částech země, natož než někde u měst, a tak se podle něj pro pozorování oblohy vyplatí dojet právě třeba na Jizerku.
Jizerská oblast tmavé oblohy
Letošní akce proběhne netradičně už 2. srpna, nikoli v den maxima Perseid, a to právě kvůli „neposlušnému“ Měsíci, který v tu dobu slabší meteory přezáří a narušovat může celkově pozorování vzdálených a slabých objektů.
Suchan pro Novinky potvrdil, že i když Perseid bude méně, než bývá v čase vrcholu roje, na sobotní akci na Jizerce se také samozřejmě budou snažit při pozorování nějakou tu Perseidu „ulovit“. Tento víkend by na bezměsíčné (a ideálně i bezoblačné) tmavé obloze mohlo být k vidění zhruba kolem dvacítky „kousků“ za hodinu.
