Článek
Severoatlantická smlouva, podepsaná roku 1949 ve Washingtonu, je zakládajícím dokumentem NATO a právním základem celé aliance. Jejím cílem je zajistit kolektivní bezpečnost členských států a zakotvit jejich závazek spolupracovat na obraně, podpoře demokracie a udržování míru v severoatlantickém prostoru. Obsahuje čtrnáct článků, které určují pravidla fungování aliance, od základních principů a hodnot až po praktické otázky členství.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy je základním pilířem celé aliance a zakotvuje princip kolektivní obrany. Stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více členským státům bude považován za útok proti všem. V takovém případě se ostatní členové zavazují podniknout kroky, které považují za nutné, včetně použití ozbrojené síly, aby pomohli napadenému státu.
Článek 5 byl v historii aktivován pouze jednou, a to po teroristických útocích na Spojené státy 11. září 2001.
