Článek
Prvních dvacet vojáků německých ozbrojených sil (bundeswehru), které do Litvy dopravily letouny A-400 luftwaffe, doplní později v letošním roce ještě asi 150 dalších. Plné operační síly by uskupení mělo dosáhnout v roce 2027, kdy už bude nasazeno okolo pěti tisíc vojáků, uvedla AP. Jde o první permanentní samostatné nasazení německých vojáků v zahraničí od druhé světové války.
V Litvě, která je stále více znepokojena svými agresivními sousedy, bude do budoucna v plném nasazení spolu s německými vojáky kooperovat zhruba 4800 litevských vojáků a dvě stovky civilních zaměstnanců. Litva sousedí s ruskou exklávou Kaliningradem na západě země a s Běloruskem na východě.
Důležitý den pro německou armádu
„Je to poprvé, co jsme trvale umístili takovou jednotku mimo Německo,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí v Berlíně. Dodal, že jde o důležitý den pro německou armádu. Pistorius dodal, že nasazení vojáků v Litvě je podobné tomu, když spojenci během studené války chránili svými jednotkami Německo před Sovětským svazem.
Nekupujte od Židů. Moderátorka německé veřejnoprávní televize vyzývá k bojkotu izraelského zboží
Podle litevského ministra obrany Laurynase Kascianuse jde o skvělý příklad pro všechny země východního křídla Severoatlantické aliance (NATO), které hraničí s Ruskem a Běloruskem. Kascianus v pondělí zmínil probíraný článek 5 NATO, podle kterého je případný útok na jednu ze členských zemí útokem na všechny.
Co říká článek 5
- Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
- Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každý z členů reprezentuje jeden jeho zástupce (v případě ČR velvyslanec Jakub Landovský). Tato rada rozhoduje jednomyslně, ale to neznamená, že se do případné odpovědi musí zapojit všechny členské státy.
Kascianus také počítá s tím, že nejméně třetina vojáků si s sebou přivede své rodiny.
„Vytvoříme takovou obrannou a odstrašující vojenskou strukturu, že žádného protivníka z východu ani nenapadne otestovat článek 5 NATO,“ řekl novinářům.
Německý bundeswehr se sice od 90. let účastnil několika dlouhodobých zahraničních operací, například na Balkáně či v Afghánistánu, vždy to však bylo součástí mnohonárodnostní rotace, nikdy nešlo o samostatné německé nasazení.
Litva: Pro Ukrajinu koupíme tři tisíce dronů
