Článek
„Je to podivné. Argumentem pro nezařazení Havaje je jednoduše to, že není součástí Severní Ameriky,“ říká David Santoro, prezident think-tanku Pacific Forum v Honolulu, hlavním městě Havaje.
Článek 5 je obsažen v základním dokumentu Aliance, Severoatlantické smlouvě, který založila NATO v roce 1949, deset let předtím, než se Havaj stala státem. Podle jeho znění smluvní strany (členské země NATO) považují ozbrojený útok proti jedné či více z nich za útok proti všem a zavazují se k pomoci napadeného člena. Protože však Havaj jako jediný z padesáti států USA členem NATO technicky není, USA by teoreticky v případě napadení ostrovního státu nemusely přispěchat smluvní země na pomoc.
A zatímco článek 5 smlouvy stanovuje kolektivní sebeobranu v případě vojenského útoku na kterýkoli členský stát, článek 6 omezuje její geografický rozsah.
Článek 6 Severoatlantické smlouvy
Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok:
- na území kteréholi smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie, 2 na území Turecka nebo na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka;
- na ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli ze smluvních stran, jež se nacházejí na nebo nad jejich územím nebo na jakoukoli oblast v Evropě, kde byla rozmístěna vojska jakékoli smluvní strany po datu, kdy Severoatlantická smlouva vstoupila v platnost.
Zdroj: NATO
To, že se na stát Havaj nevztahuje článek 5 NATO, potvrdil CNN mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Zároveň však připomněl článek 4, který říká, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.
Mluvčí ministerstva ale také uvedl, že jakýkoli dodatek ke smlouvě, který by zahrnoval Havaj, by pravděpodobně nezískal konsenzus, protože i ostatní členové mají území mimo hranice stanovené v článku 5. NATO se například nezapojilo do válečného konfliktu člena Aliance Velké Británie v roce 1982, když argentinské jednotky napadly Falklandské ostrovy v jižním Atlantiku.
Havaj, ostrovní stát USA
Havaj je přitom pro USA velmi strategickým státem. Tamní americké vojenské základny by mohly hrát zásadní roli jak v boji proti severokorejské agresi, tak při podpoře jakékoli potenciální obrany Tchaj-wanu, připomíná CNN.
„Nezařazení Havaje dává Pekingu vědět, že evropští členové NATO mají potenciální ‚únikovou klauzuli‘ v hypotetickém útoku na Spojené státy,“ uvedl vrchní ředitel Indo-pacifického Programu zahraniční a bezpečnostní politiky John Hemmings.
Zároveň dodal, že by pod ochranný deštník NATO mělo patřit i tichomořské ostrovní území USA Guam, které leží necelých pět tisíc kilometrů od Havaje. Zde se nachází základna Andersen Air Force Base, ze které mohou USA vypouštět své bombardéry přes Indo-Pacifik.
Podle jiných analytiků by však při takovém hypotetickém útoku na Havaj nebo Guam hrály v rozhodování členských států NATO o poskytnutí pomoci větší roli hluboké a trvalé vazby mezi USA a jejich spojenci než technikálie vyplývající ze Severoatlantické smlouvy.
Pentagon: Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO
