Článek
Trump svá slova pronesl v pátek večer na investičním fóru v Miami. Nejprve uvedl, že je naštvaný kvůli tomu, že evropské země NATO odmítly Američanům poskytnout materiální podporu. Washington na Írán zaútočil spolu s Izraelem 28. února, se svými evropskými spojenci se o svém rozhodnutí neporadil a mnoho lídrů v alianci se pak proti této akci postavilo, připomněla agentura Reuters.
„Vždy bychom tu pro ně byli, ale teď, vzhledem k jejich činům, asi nemusíme, že?“ řekl Trump publiku.
„Zní to jako mimořádná zpráva. Ano, pane. Je to mimořádná zpráva? Myslím, že právě máme mimořádnou zprávu, ale to je fakt. Říkal jsem to. Proč bychom tam pro ně byli, když oni tam nejsou pro nás? Nebyli tam pro nás,“ doplnil Trump.
Není to poprvé, co Trump zpochybnil americké odhodlání dodržet článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Například před odletem na červnový summit NATO v Haagu prohlásil, že existuje mnoho definic článku 5.
„Záleží na vaší definici. Existuje mnoho definic článku 5. To víte, že?“ odpověděl tehdy Trump na dotaz redaktora, zda se zavazuje k dodržování tohoto článku. „Zavazuji se ale, že budu jejich přítelem. Víte, s mnoha z těchto lídrů jsem se spřátelil a zavazuji se jim pomáhat,“ dodal.
Během volební kampaně v roce 2024 povzbuzoval Trump ruského vůdce Vladimira Putina k útokům na ty země NATO, které neplatily spravedlivý podíl na obranu. Tehdy to byly dvě procenta HDP. K tomuto při jiné příležitosti řekl následující: „Je to přece logické, ne? Pokud nezaplatí, nebudu je bránit.“
„Ne, nebudu je bránit,“ uvedl zase loni v březnu.
Vztahy mezi USA a NATO se výrazně zhoršily také Trumpovými výhružkami ohledně Grónska. Dlouho totiž hovořil o tom, že jej USA potřebují k národní obraně a že se o něj Dánsko, k němuž největší stát světa patří, nedokáže postarat. Měsíce nechtěl vyloučit, že k převzetí ostrova USA nasadí vojenskou sílu.
Trump se také několikrát nechal slyšet, že spojenci NATO stáli opodál, když USA bojovaly proti terorismu v Afghánistánu po útocích z 11. září.
