Článek
Podle finských představitelů vzniká riziko, že případný útok Ruska by mohl zpochybnit vnímání síly a závazků NATO, aniž by samotná aliance byla přímo zapojena.
Uvádí to server Politico s odkazem na telegram odeslaný do Washingtonu. Valtonenová v něm zdůraznila, že Rusko představuje dlouhodobou strategickou hrozbu a varovala před slabou mírovou dohodou, která by Ukrajinu ochromila.
„Neměli bychom být naivní a myslet si, že se změní, zejména pokud budou sankce zrušeny a Rusko získá politickou a ekonomickou moc,“ cituje server Valtonenovou.
Ministryně projednala tuto otázku 19. ledna s americkými kongresmany Jackem Bergmanem a Sarah Elfrethovou, kteří jsou oba členy Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů. Mezi NATO a budoucími bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu by podle jejích slov měla existovat „jasná hranice“.
Finský úředník uvedl, že kancelář ministryně se nebude vyjadřovat k důvěrným jednáním, ale zdůraznil dlouhodobý cíl Helsinek přijmout Ukrajinu do aliance NATO. „Cílem Finska je zajistit, aby Ukrajina získala co nejsilnější bezpečnostní opatření a záruky na podporu udržitelného a trvalého míru,“ uvedl.
Finsko, jeden z nejnovějších členů NATO, klade důraz na realistický přístup k Ukrajině a zároveň na tvrdý postoj vůči Rusku. Valtonenová zdůraznila, že jednání o míru stále pokračují bez podstatných závazků ze strany Vladimira Putina k příměří.
Co říká článek 5
- Citace ze Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámeny Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
- Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každého z členů reprezentuje jeden jeho zástupce. Tato rada rozhoduje jednomyslně. Do případné odpovědi se nemusí zapojit všechny členské státy.