Za půlmiliardový únik daní jsou stíháni už 14 let

Kvůli rezignaci plzeňského krajského soudce Přemysla Špicara, který má kauzu přidělenou od roku 2015 a vydal už tři nepravomocná rozhodnutí, se bude obžalobou zabývat jiný soudce.

Podle zákona ji musí projednat znovu od začátku. Jen nastudování spisu o desítkách tisíc stránek mu zabere nejméně půl roku. Policejní vyšetřování trvalo devět let.

Podle spisu měli Uher s Nováčkovou prostřednictvím firem Solitor, Redost a Oilmaster dovést v letech 2004 až 2006 do České republiky stovky cisteren s benzínem, aniž by zaplatili plnou výši spotřební daně a daně z přidané hodnoty. Celkem šlo o stovky milionů korun.

Oba od začátku vinu popírali. Tvrdili, že daňová přiznání nefalšovali, a oficiálně se k povinnosti platit dluhy hlásili. Argumentovali ale tím, že daně platit chtěli, ale nemohli, protože jejich firmám se nedaří a nemají peníze.

„K tomu, aby navodili dojem, že jsou na tom špatně a nemají na placení daní, vykazovali fiktivní finanční operace. Papírově to vypadalo tak, že obchodníci jsou na pokraji krachu, ale ve skutečnosti měli velké zisky,“ tvrdí žalobce s tím, že než došlo k fyzickému placení daní, utržené peníze na účtech firem už nebyly.

Zastřít původ nelegálních zisků se pak podle státního zástupce obžalovaní snažili různými účetními machinacemi a nezákonnými právními kroky. S tím jim měli pomáhat další tři lidé, kteří jsou v kauze také stíháni.

Obžalovaní využili zavedení volného obchodu v rámci Evropské unie, kdy v květnu 2004 z hranic zmizely celní kontroly. Do té doby to fungovalo tak, že daň z přidané hodnoty a zároveň clo vybírali celníci přímo na hranicích při každé jednotlivé dodávce do ČR.

Nová pravidla pak umožnovala firmám složit pouze jistiny pro dovoz paliv a podávat daňová přiznání jednou za čtvrt roku. Když mělo dojít k zaplacení daně, firmy obžalovaných na účtech už peníze neměly.

Senát plzeňského krajského soudu v čele se Špicarem původně nechtěl případ vůbec projednávat a dvakrát jej vrátil zpátky k došetření státnímu zástupci kvůli údajně závažným procesním vadám v přípravném řízení.

Upozornil především na to, že po prvním obvinění Uhra a Nováčkové orgány činné v trestním řízení opakovaně měnily právní kvalifikaci jejich činu, a obžaloba tak byla podána pro jiný skutek, než bylo zahájeno trestní stíhání.

Vrchní soud v Praze ale rozhodnutí krajského soudu pokaždé zrušil s tím, že pro vrácení spisu k došetření nevidí důvod. Nakonec krajský soud nařídil hlavní líčení a obžalované zprostil viny s tím, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který jsou obžalovaní stíháni. Vrchní soud ale rozsudek zrušil a spis vrátil do Plzně k novému projednání a rozhodnutí.

„Krajský soud opřel rozsudek v zásadě o shodně proklamované údajné závažné procesní vady přípravného řízení, kterými odůvodnil rozhodnutí o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. To ale není zákonným důvodem pro zproštění obžaloby,“ řekla Právu mluvčí vrchního soudu Simona Heranová.

Upozornila také na to, že krajský soud nerespektoval závazný právní názor vyslovený vrchním soudem v jeho dvou předchozích rozhodnutích, v nichž zrušil rozhodnutí krajského soudu o vrácení věci k došetření z důvodů údajných závažných procesních vad přípravného řízení.