Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Jeden má za komentář chválící teror podmínku, druhý 6 let natvrdo. Propastný rozdíl kritizují právníci

Novinkami oslovení právníci se shodují na tom, že nepodmíněný trest šesti let vězení za komentář schvalující teroristický útok, který uložil soud v Brně, je nepřípustně rozdílný od podmíněných trestů, které rozdaly v obdobných kauzách soudy v Praze a v Plzni. Právníci v odpovědích naráželi zejména tzv. princip předvídatelnosti soudů.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Jeden má za komentář chválící teror podmínku, druhý 6 let natvrdo. Propastný rozdíl kritizují právníci

Benedikt Čermák ze Znojma před dvěma lety pod přezdívkou Ssman na web s drastickými videi, kde byly také záběry ze teroristického útoku na Novém Zélandu, napsal: „Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce???!“

Terorista při útoku v březnu 2019 v novozélandském městě Christchurch vtrhl do dvou mešit a postřílel 51 lidí, dalších 49 zranil.

Soudce Krajského soudu v Brně Michal Zámečník poslal Čermáka na šest let za mříže, a to za podporu terorismu, kde v základní sazbě hrozí dva roky až deset let vězení. Rozsudek je nepravomocný.

Jenže několik podobných případů, které se rovněž týkaly útoku v Christchurchi, přitom soudy v Praze a Plzni trestaly podmínkami.

Kde je předvídatelnost rozhodnutí? ptají se právníci

Jedním z důležitých principů, kterých se mají soudy držet, je podle odborníků tzv. předvídatelnost soudního rozhodnutí. Podle něj by neměly soudy rozhodovat příliš rozdílně ve skutkově podobných případech. Pokud na to dojde, lze hovořit i o narušení práva na spravedlivý proces, které zaručuje samotná Listina základních práv a svobod.

Oslovení právníci zdůraznili, že se rozhodnutí nyní těžko posuzuje, když ještě není k dispozici podrobné odůvodnění verdiktu, navíc je případ ještě živý vzhledem k očekávanému podání odvolání ze strany obžalovaného.

Prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra uvedl, že obecně se předvídatelnost týká samotného určení, co je a není trestný čin. Nemělo by se tak stát, aby soudy vnímaly třeba incidenty podobného charakteru diametrálně odlišně.

Co se týče výše trestu, je situace podle Vávry trochu odlišná a nelze hledat nějaký mustr v rozhodování. Jedná se o navýsost individuální případy, ke kterým je nutno přistupovat vždy specificky. Jak vysoký trest soud uloží, záleží nejen na okolnostech samotného případu, ale podstatnou roli hraje podle Vávry povaha a minulost obviněného.

„Významnou roli v rozhodování hraje osobnost pachatele a všechny věci kolem daného případu,“ zmínil právník s tím, že mohou za určitých okolností padat i značně rozdílné tresty.

Propastné rozdíly jsou nepřípustné

Podle advokáta Josefa Lžičaře se případ sice těžko posuzuje, pokud ještě nejsou známy podrobnosti z odůvodnění, jedno je ale jisté - mezi rozhodnutími soudů nemají být propastné rozdíly, například právě podmínky oproti mnohaletému vězení.

Jako zcela neobhajitelný před veřejností označil verdikt brněnského soudu advokát Jaroslav Ortman. „Rozsudek nesvědčí o dobré předvídatelnosti soudních rozhodnutí,“ řekl právník.

Soud má řešit čin samotný, ne minulost pachatele

Navíc má být podle Ortmana pro soud rozhodující povaha daného trestného činu a jeho společenská škodlivost, nemá to být charakter a minulost pachatele. „Osoba pachatele není to, co je v popředí, jsou to okolnosti činu,“ dodal Ortman.

V Čermákově případě se může jednat o řadu přitěžujících okolností z jeho minulosti, žalobkyně Petra Lastovecká u soudu například uvedla, že byl v minulosti trestán, navíc se měl projevovat agresivně, a to nejen slovně, ale i fyzicky. Podle žalobkyně měl soud patřičné důvody k uložení nepodmíněného trestu. Nebezpečnost těchto případů žalobkyně vidí v tom, že není nikdy zřejmé, jak daleko je dotyčný od slov k činům.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků