Článek
Vakcínu od společnosti Pfizer/BioNTech, kterou se v ČR očkuje nejčastěji, mohou jako jedinou dostávat šestnáctiletí a starší. Ostatní vakcíny (Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson, která do ČR teprve přijde) jsou povolené od osmnácti let.
„Jedná se obvykle o studenty zdravotních škol, dobrovolníky pomáhající v očkovacích centrech a zařízeních sociální péče. Může se jednat také o chronicky nemocné pacienty,“ napsala Právu mluvčí resortu zdravotnictví Barbora Peterová. Podle ministerstva nebyl v ČR očkován nikdo pod šestnáct let.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek Právu řekl, že právě chronicky nemocní pacienti tvoří mezi nezletilými naočkovanými zřejmě většinu. „Jsou to mladí lidé, kteří mají významné komorbidity,“ uvedl.
Stanovisko EMA: Vakcína AstraZeneky může způsobit trombózu
Chronicky nemocní lidé z prioritní skupiny v očkovací strategii nejprve vypadli, od 24. března se ale mohou registrovat do očkovacích center pomocí speciálních kódů, které dostávají jejich ošetřující lékaři. „Mohou to být i studenti, například ze středních zdravotních škol, kteří pomáhají na covidových lůžkách,“ dodal Chlíbek.
Vláda uložila šéfům krajů, že mohou povolávat studenty do nemocnic v prvním týdnu v březnu. Studenti tak získali automaticky nárok na očkování.
Očkování dětí kvůli mutacím
Seznam proočkovaných nejmladších by se mohl v budoucnu významně rozšířit, protože v ČR se už o očkování dětí proti covidu-19 uvažuje. Podle některých odborníků je to nutné k dosažení kolektivní imunity.
Podle Chlíbka k očkování dětí proti koronaviru určitě dojde. „Jakmile se objeví registrované vakcíny, děti se určitě začnou očkovat. Může k tomu dojít už na přelomu tohoto a příštího roku,“ řekl s tím, že očkování dětí by mělo být dobrovolné.
Babiš: Vakcín z Rakouska, Maďarska a Slovinska bude více, než je ztráta po roztržce v EU
Děti covid-19 až na výjimky neohrožuje, drtivá většina má velmi mírný až bezpříznakový průběh. Podle dat ministerstva zdravotnictví v ČR s covidem zemřely dvě děti v kategorii 0–14 let a čtyři lidé v kategorii 15–24 let. „Britská mutace se šíří i mezi mladými a vidíme, že se covid-19 šíří ve školách. Nikdo nemůže zaručit, že děti mají jen nekomplikovaný průběh,“ řekl Chlíbek. „Říci, že očkování dětí je zbytečné, mi přijde jako nesmírně fanatická myšlenka,“ dodal.
Někteří experti jsou ale opatrnější. „Pokud to není nutné, tak bych se do očkování dětí hned nehnala. Zatím máme jen krátký odstup a o dlouhodobějších účincích vakcín toho víme málo,“ řekla Právu imunoložka z nemocnice Motol Anna Šedivá.
„Poznatky ale přibývají každým dnem a třeba za tři čtvrtě roku to budeme moci vyhodnotit lépe. Z dostupných studií zatím vidíme, že děti reagují na vakcíny lépe než dospělí,“ uvedla.
Babiš: Musíme se připravit na nutnost opakovaného přeočkovávání
Také imunolog Jiří Šinkora by ještě s očkováním dětí počkal, absolutní přednost by podle něj měly mít ohrožené skupiny, tedy staří a nemocní. „Domnívám se, že u malých dětí je očkování zbytečné. Počkal bych, co se stane po proočkování citlivé populace, a teprve potom bych začal diskusi,“ řekl Právu Šinkora. „Na přelomu roku bych se podíval, jestli virus vůbec ještě způsobuje komplikace. Pokud by se ukázalo, že už pro citlivou populaci virus nepředstavuje nebezpečí, v žádném případě bych děti neočkoval,“ uvedl Šinkora.
Minimálně první dávku dostalo v Česku přes 1,36 milionu lidí, plně naočkováno je přes 707 tisíc obyvatel. Přes polovinu z nich tvoří senioři od 70 let.