Článek
Možnost využít psy k detekování covid pozitivních lidí je teprve v počátcích, a to jak v České republice, tak i ve světě. Zatím neexistují žádné oficiální postupy, materiály nebo metodiky, jak psy k tomuto účelu vycvičit. Přesto Celní správa náročný proces zahájila a nyní se chystá přejít do praxe.
Výcvik zahájili v listopadu minulého roku. Psi se učí rozeznávat pozitivitu a negativitu na covid prostřednictvím vzorků, které Celní správa získává ve spolupráci s nemocnicí v Motole. Ta jim vzorky dodává v podobě použitých roušek nebo stěru z kůže dobrovolníků. Od zahájení výcviku jich psi použili už přes šest a půl tisíce.
Pozitivní vzorek rozpoznají psi během několika sekund
Vzorky v kelímku psovodi umístí do řady od tří do patnácti s náhodným počtem pozitivních vzorků. „Využíváme metodiky operativního podmiňování, tzn. posilujeme u zvířete zájmový pach. Úspěšnost se momentálně pohybuje kolem sedmdesáti procent, někdy to může být i sto procent, jindy méně,” popisuje hlavní kynolog Celní správy Jan Pleskač.
Vyhodnocování úspěšnosti navíc komplikuje to, že ani PCR testy nejsou stoprocentní. Může se tak stát, že pes označí za pozitivní i vzorek, který je považován za negativní. Jindy naopak nemusí být pachová stopa nemocného dostatečně silná a pes ji nemusí rozeznat. Každé tělo totiž reaguje na nemoc odlišně.
Úkolem psů však není odhalit vir, jako je tomu v případě PCR či antigenních testů, reagovat mají na změnu aktivní pachové stopy člověka, která se mění s přítomností viru v těle. Díky tomu by tak mohli psi na letišti odhalit i bezpříznakové cestující. Všichni pasažéři, které pes označí jako pozitivní, musí následně pro potvrzení podstoupit PCR test.
Mezi šesticí trénovaných psů jsou tři ovčáci a tři kříženci
I přes pětadvacetiletou praxi v oboru vnímá Pleskač tento výcvik jako velmi náročný. Vedle nejasnosti vzorků je podle něj na vině také počet pachových molekul, který je v tomto případě mnohem menší, než když pes vyhledává například tabák.
„Tam pes pracuje, troufám si říct, až s desítkami milionů pachových molekul. V tomto případě se může jednat jen o desítky molekul pachu. Museli jsme proto velice zcitlivit nos psa, aby reagoval i na takto malé množství pachu,“ dodal.
Výběr šesti psů záležel podle Pleskače spíše na povaze daného psa než na rase či věku. Ve skupině jsou tak dva belgičtí ovčáci, jeden německý ovčák a tři kříženci ve věku od jednoho do sedmi let.
Pozitivní vzorek rozpoznávají psi z použitých roušek nebo ze stěrů z kůže
Cestující se ale nemusejí obávat, že se do davu na letišti vrhne pes a začne je „kontrolovat“. Vyhledávání zájmových osob bude podobné výcviku. „Každý cestující, který bude vybrán ke kontrole, si odebere vzorek, ať už použitou roušku nebo stěr, a bude následovat detekce služebním psem. Vlastní kontrola bude trvat několik minut,“ vysvětlil ředitel odboru Dohledu Generálního ředitelství cel Petr Müller.
Celní správa myslí také na zdraví personálu i psů. „I když studie po celém světě ukazovaly, že na rozdíl od kočkovitých šelem pro psy riziko nákazy nehrozí, učinili jsme různá opatření a důkladná vyšetření všech šesti psů. Ve specializovaném pracovišti provedeme také PCR testy přímo na psech,“ dodal Pleskač.