Hlavní obsah
Epidemiolog Roman Prymula Foto: Jan Handrejch, Právo

Prymula: V karanténě může na podzim být až 10 procent populace

Vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro Právo řekl, že nynější přírůstek nakažených kolem tří set denně není problém, protože těžkých případů je stále minimum. Obává se ale souběhu covidu a chřipky, protože žádosti o testy mohou zahltit zdravotnický systém a masivní karanténa zastavit chod hospodářství.

Epidemiolog Roman Prymula Foto: Jan Handrejch, Právo
Prymula: V karanténě může na podzim být až 10 procent populace

Rusko tento týden slavnostně oznámilo, že má vakcínu. Je to překvapivé?

Je to trochu překvapivé, byť se už opakovaně objevovaly náznaky, že na vakcíně pracují. V oblasti vakcín vznikl až komický souboj, kdo bude první na pásce. V případě ruské vakcíny mi to přijde, že je to uměle vyvolané, protože jiné vakcíny prošly už testy fáze dvě a tři, ale v Rusku se vůbec do některých vyšších klinických fází vakcína nedostala.

Je to deklaratorní stanovisko. Ta vakcína v tuto chvíli nenaplňuje parametry registrovaných vakcín v západním světě, takže by neměla šanci být registrovaná jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Budou muset zveřejnit nějaká data, protože bez toho není šance, že by to šlo mimo Rusko.

Prezident Putin říkal, že je vakcína naprosto v pořádku, že to zkoušela i jeho dcera.

Pokud vakcínu zkoušíme na někom individuálně, je to sice hezké, ale neznamená to z hlediska bezpečnosti nic. Vakcína se musí sledovat na stovkách, spíš tisících lidí ve fázi tři.

V minulosti pionýři výzkumníci, když se třeba testovala první klíšťová vakcína, nejdříve testovali na pracovnících laboratoře a pak si to v druhém pořadí píchl sám objevitel.

To byly pionýrské doby, ale teď by to mělo mít řád a také smysl. Už tak se kvůli koronaviru zkrátila doba testování z deseti let na 12 až 18 měsíců, což je extrémně krátká doba na odhalení všech potenciálních problémů.

Kdo podle vás bude první na pásce?

Dlouhodobě se hovoří o tom, že to bude britská firma AstraZeneca, která je napojena na tým oxfordských vědců. Kdybychom šli do důsledku, tak první formálně registrovaná vakcína byla čínská, která je ale jen pro čínskou armádu, takže svět řekl, že vlastně registrována není.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V pozadí ministr Adam Vojtěch (za ANO) v květnu tohoto roku.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Od firmy AstraZeneca si už Evropská unie objednala 400 milionů dávek. To vyvolalo nesouhlas některých odpůrců očkování, že chtějí očkovat celou Evropu. Ale to je nesmysl, protože se bude očkovat dvojdávkově, to znamená, že to bude asi pro 40 procent Evropanů.

A reálný odhad, kdy se začne očkovat v Česku?

Někdy kolem poloviny příštího roku. Všechno, co bude dřív, bude pozitivní překvapení. Někteří producenti, kteří chtějí být vpředu, v podstatě začali vyrábět, a pokud se ukáže, že tam není nějaký problém, tak se to okamžitě spustí.

Může nastat situace, že bude najednou v karanténě deset procent populace

Nevymizí do té doby virus? Řada vašich kolegů říká, že slábne.

Tady je otázka, co slábne. Pravdou je, že průběh je výrazně mírnější, než tomu bylo v době, kdy virus přišel. Na druhou stranu se virus šíří snáz než na začátku. Takže tvrdit, že virus vymizí, není úplně korektní, protože teprve teď se svět dostává ke kulminaci a denních přírůstků je opravdu hodně.

Co nás čeká na podzim, když to teď takto roste?

Podzim nepochybně přinese své specifické problémy, které se už teď snaží intenzivně řešit celý svět. Není problém, že bychom nezvládli trasovat nebo se postarat o vážné pacienty. Hlavní problém je, že na podzim, já to očekávám někdy v listopadu, dojde k souběhu chřipkové a covidové epidemie. Řada lidí si bude myslet, že mají příznaky covidu, a budou se dožadovat testování.

Za sezonu přitom chřipkou onemocní zhruba 10 procent populace, což je milion. Představme si, že epidemie bývá rozložena do dvou měsíců, tak to znamená, že máme 120 tisíc osob nemocných za týden, a to už je problém. Když u těchto jedinců ještě budeme řešit karanténu, tak to přinese poměrně zásadní logistické problémy.

Co stát lidem doporučí?

Možnosti jsou dvě. Pokud se podaří zajistit testování multiplexy, které budou testovat nejen covid, ale i chřipku, tak by se to dalo vyřešit. Teď se objevuje světlo na konci tunelu a Američané už zaregistrovali lamptesty, které nepotřebují několikafázový průběh, jako se dělá u PCR testů, a nepotřebují nákladné technologie, protože se pouze okem kontroluje změna barvy.

Nejsou sice tak přesné, ale v emergentní době je to obrovská výhoda otestovat tam, kde všude potřebujeme, a i cenově by to spadlo na 500 korun (nyní je ministerský limit 1756 korun včetně odběru). Do tří týdnů bychom teoreticky tyto testy měli mít, a je tu šance v době vrcholu epidemie otestovat všechny, kteří mají klinické příznaky. To je 30 až 50 tisíc lidí denně.

Chybou hygieniků je averze k něčemu novému, s čím nechtěli pracovat a mysleli si, že je to spíš zdržuje.

Bez toho to není možné testovat takové velké množství? Akademická pracoviště slibovala pomoc.

Kapacitně se ukazuje, že je to veliký problém, protože chybí laboranti. Teď se snažíme dohodnout výpomoc, abychom byli schopni kapacitu zbudovat, ale to se samozřejmě uvidí.

Pokud kapacita nebude – a to se bude řešit na celosvětové úrovni –, tak je řešením, že by lidé s příznaky zůstávali doma. To je podle mě technicky jednoduchá věc, dovedu si představit velmi přísnou společenskou kontrolu; jakmile by někdo zakašlal, tak by ho hnali domů.

Ale problém bude, že všichni, kteří s nakaženými budou v kontaktu, půjdou do karantény, takže to ohrozí chod celého státu. Může nastat situace, že bude najednou v karanténě deset procent populace.

Co s tím?

Doufám, že budeme mít testy. Hledá se cesta, jak z toho ven, jednoduché to ale úplně není. Stejně hledáme u sportovců způsob, jak by mohli hrát a nemuseli do karantény, když mají v týmu jednoho nakaženého.

Kdy a kde začneme nosit roušky?

Je předpoklad, že to bude na podzim, ale nebude to mávnutím ke konkrétnímu datu, ale mělo by to vycházet z konkrétních čísel a podle regionů. Roušky budou, ale nebudou aspoň v první fázi plošně, ale bude se to odvíjet od konkrétní situace.

Jak to bude na sportovištích?

U venkovních sportovišť bych se k rouškám už nevracel.

Když někde bude větší nákaza, jak se bude postupovat? Nejdřív se nařídí roušky v MHD a kde pak dál?

V MHD by roušky měly být určitě. V první linii by měly být s rouškami také zdravotnické provozy, zejména lůžková zařízení a různé domy se-
niorů, Alzheimer centra apod. Teprve potom by se řešily vnitřní veřejné prostory jako obchody nebo kina.

A co třeba kanceláře nebo továrny?

Tam bude snaha, aby si to řešily firmy samy. Měl jsem s nimi zkušenost, že zejména ty velké k tomu přistupovaly zodpovědněji než stát. Např. Škodovka dělala osmdesát opatření, aby se nákaza do jejích podniků nezavlekla. Dneska se ukazuje, že největším rizikem v tomto slova smyslu jsou pendleři nebo zahraniční dělníci, protože v ubytovnách se to nedaří kontrolovat.

Proč by se měla podle vás zkrátit karanténa ze 14 na 10 dnů?

Je velký tlak, aby karanténa byla zkrácena na deset dnů. Vychází to z řady zahraničních zkušeností. Ve Spojených státech už to takto je a já osobně jsem to také doporučoval. U bezpříznakových lidí se ukazuje jako dostatečná karanténa 10 dnů, protože pak se virus dokáže šířit pouze raritně.

Je možné, že když tady bude chřipka i covid, bude to pro jednotlivce nebezpečnější, když dostane obě nemoci?

Klinicky se zdá, že by nemělo docházet k duální infekci. Buňka u infekčních onemocnění se chová tak, že už tam nechce pustit další virus. Nepředpokládám, že by toto byl primární problém. Primární problém je, že lidé, kteří budou nemocní chřipkou nebo respirací a budou mít příznaky, se budou dožadovat vyšetřování na covid.

Pokud by bylo nejhůř, jak jsme na tom s rezervou lůžek intenzivní péče? Zvýšil se jejich počet od jara?

Systém má velikou rezervu. Už na jaře se ukázalo, že jsme byli připraveni na mnohem horší poměry, než byly v Itálii. Nyní se řada lůžek vrátila do běžného systému, ale kdykoli se mohou vrátit do speciálního režimu. Kapacita je okolo dvou tisíc osob, které by byly hospitalizovány a vyžadovaly by ventilátorovou péči (nyní je běžně hospitalizováno 100 až 130 pacientů s covidem, z toho dvacítka v těžkém stavu).

Epidemiolog Roman Prymula

Foto: Jan Handrejch, Právo

Funguje chytrá karanténa? Objevily se stížnosti lidí, že je hygiena vůbec neoslovila. Např. hodně probíraný byl případ syna jednoho z pražských strážníků.

Vůbec nejde o elektronizaci a různé vzpomínkové mapy, ale zásadní a vitálně důležité pro každý systém je, když člověk volá na hygienickou stanici, aby se ve finále dovolal. Pokud se nedovolá, tak tady můžeme mít super sofistikovaný systém a nefunguje to. V poslední době se sice zásadním způsobem posilovalo, aby k výpadkům nedocházelo, ale přesto to stále úplně nefunguje. Protože když se někdo na hygienu nedovolá několik hodin, tak to je naprosto špatně.

Také se musí podstatně zlepšit rychlost informování, protože když jsem pozitivní a dozvím se výsledek za čtyři dny, tak jsem mezitím potkal spoustu lidí, což je také naprosto špatně.

Je málo lidí?

Hygiena byla obrovsky potlačována řadu let, protože si každý myslel, že je k ničemu a že už ji nebudeme nikdy potřebovat. Nešly tam prostředky a hygiena se postupně vylidňovala. Pokud je tam o 30 procent nižší plat než v nemocnici, tak je jasné, že mladí doktoři nekončili na hygieně, ale šli do nemocnice.

Málo šťastná byla i komunikace mezi IT specialisty a hygieniky. Každý má trochu máslo na hlavě. Ty systémy, které byly představeny, nejsou tak průlomové, aby celý systém nahradily.

Chybou hygieniků zase je averze k něčemu novému, s čím nechtěli pracovat a mysleli si, že je to spíš zdržuje. Jejich názory se jen postupně a bolestivě sbližovaly, než se ukázalo, že jsme schopni se dohodnout na modelu, který bude mít přínos a který ulehčí práci.

Celý rozhovor s Romanem Prymulou si můžete přečíst v sobotním Právu.

Anketa
Obáváte se souběhu chřipky a koronaviru na podzim a v zimě?
Ano
43.9 %
Ne
56.1 %
Celkem hlasovalo 12180 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků