Hlavní obsah

Proti jaru jsme v léčbě covidu úspěšnější

– Praha
Právo, Oldřich Danda

Přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. Lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice Michal Holub v pondělním rozhovoru pro Právo řekl, že proti první vlně jsou nyní lépe vybaveni a využívají k léčbě covidu čtyři terapie. Novinkou je kortikoid dexametazon, který dobře pomáhá proti zánětu, který u těžce nemocných vyvolala imunitní reakce těla proti covidu.

Foto: Ústřední vojenská nemocnice Praha

Přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. Lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice Michal Holub

Článek

Kolik máte teď pacientů s nemocí covid-19?

K dnešnímu dni máme 58 pacientů, z toho osm je na ARO, 16 pacientů je na naší klinice infekčních nemocí a další pacienti jsou v pavilonu C, který byl předělán na covidové oddělení pro pacienty v lehčím stavu.

Němečtí kolegové mají obavy ze třetí vlny, která přijde po Vánocích

Na ARO a u vás jsou v těžkém stavu?

Světová zdravotnická organizace rozděluje průběh covidu na osm stupňů. U nás jsou pacienti stupeň čtyři, pět a šest. Sedm jsou na ARO a osmička je smrt.

Jak je léčíte a jak se vám to daří?

Na jaře jsme vycházeli ze zkušeností kolegů z Číny a částečně z Itálie. Používali jsme léčiva jako antimalarikum hydroxychlorochin, ale už je vůbec nepoužíváme, protože se ukázalo, že nejsou účinná.

Vláda vyšle další vojáky do nemocnic

Domácí

Na konci července jsme začali používat pro pacienty se středně závažným a těžkým průběhem remdesivir. Od léta užíváme také protizánětové terapie, konkrétně kortikoidní preparát dexametazon, a to zase na základě velkých studií, které proběhly např. v Británii.

Dexametazon podáváme všem pacientům, kteří jsou na kyslíku a u nichž choroba trvá nějakou dobu. Ta nemoc má svou dynamiku, nejdřív se začne množit virus, tomu se říká virová replikace, tam je nejúčinnější remdesivir. Potom množení viru způsobí aktivaci imunitního systému. Hlavní poškození pacienta už nevzniká v důsledku viru jako takového, ale v důsledku přestřelené imunitní odpovědi. A tam je účinná protizánětová léčba.

Máte s tím dobrou zkušenost?

Podáváme něco, co je opravdu ověřeno, a zkušenost s tím máme dobrou, ale zkušenost je subjektivní.

A co krevní plazma?

S plazmou pokračujeme dál, podáváme ji pacientům buď ve velmi těžkém stavu, kdy už remdesivir nefunguje, nebo u pacientů, kde se remdesivir ještě nepodává, to znamená u středně těžkých průběhů.

Lidé po koronaviru chodí darovat plazmu, stále jich ale není dost

Domácí

Je to rozhodně bezpečná terapie, vidíme, že pacient se zlepšuje, ale není to ta převratná léčba. U plazmy je efekt malý, u remdesiviru středně významný a u dexametazonu jasně nejvýznačnější.

A to je drahá léčba?

To je úplně běžný kortikoid, který se v medicíně používá desítky let, a je to levný preparát. Proti jaru jsou to naprosto zásadní změny. Téměř nic z toho, co jsme používali, teď nepoužíváme, zato používáme tyto tři nové postupy. Úplně to nejnovější je oxygenační terapie, kdy se pacientům dává tzv. vysokoprůtokový kyslík.

Plazma pomáhá, ale není to ta převratná léčba

Na to jsou přístroje, ne ventilátory, ale oxygenátory, a to je pro pacienta bezpečnější, protože když se hodně nemocný senior dostane na ventilátor, tak jeho prognóza na přežití se s progresivní léčbou zhoršuje.

Krevní plazma vyléčených pomáhá proti koronaviru. Kdo ji může darovat

Koronavirus

Mechanická ventilace pro vaši představu pracuje úplně opačně než naše tělo. Vzduch do dýchacích cest dává pod tlakem, ale my dýcháme podtlakem. Když se nadýchnete, tak vytvoříte podtlak, hrudník se uzavře a vzduch tam jde pasivně.

Kdežto mechanická ventilace ho tam dává aktivně pod tlakem několika kilopascalů. Není to nic příjemného a může to způsobit trauma. Oxygenerátory jsou pro nás novinka, proto máme omezenou zkušenost, ale kolegové z vinohradské nemocnice, z opavské infekce nebo z Českých Budějovic mají velmi dobrou zkušenost.

Mezi kyslíkem, který se dává maskou, a mezi intubací a umělou plicní ventilací není nic, je tam ostrý přechod. Vysokoprůtoková oxygenoterapie je tím přechodem, který část pacientů ochrání od toho, aby přešli do agresivnější formy péče. Máme toho dost oproti jaru. Jako lékař se cítím komfortněji.

To znamená, že úspěšnost léčby je větší?

Je větší, určitě je větší.

Dokážete zachránit člověka, kterého byste na jaře nezachránili?

Na to vám nedokážu odpovědět, protože na jaře jsme měli málo pacientů a většinou jen lehčí průběhy. To by mohli odpovědět kolegové z Hamburku a z Berlína, kteří v pondělí nastoupili do ÚVN a které k nám poslala německá armáda. Jeden je infektolog, druhý lékař z intenzivní péče.

Transport s pěti covidovými pacienty ve vážném stavu dorazil z Moravy do Prahy

Koronavirus

Mají zkušenost s jarní vlnou větší. Chválili vládu, že na jaře zemi zavřela a výborně to zafungovalo, protože jsme jako jedna z mála zemí na světě první vlně unikli.

Teď se nám ale nevede.

Nevede. Je hodně zemřelých s covidem, nemocnice přešly do režimu, který jsme čekali na jaře. A je to důsledek toho, že druhou vlnu jsme nezachytili.

Teď jdou čísla dolů. Přijde katastrofický scénář, že nemocnice nebudou stíhat?

Určitě ne v Praze, protože data se tu významně zlepšila, je tu pět velkých nemocnic, které mají víc než tisíc lůžek, kapacita je obrovská. Podobné to je v Brně. Ale třeba na Zlínsku nebo Liberecku, kde je jedna krajská nemocnice, která má kapacitu velké pražské fakultní nemocnice, může nastat problém. Ale díky panu profesorovi Černému, což je vedoucí klinické skupiny covid-19, jsou pacienti z přetížených nemocnic distribuováni dispečinkem intenzivní péče do nemocnic, kde je ještě volno.

Jako laik jsem si myslel, že tak to normálně funguje.

Pan profesor Černý se o to intenzivně snažil deset let a nešlo to. Až teď se to podařilo.

Čím si vysvětlujete, že nás druhá vlna tak mocně zasáhla?

Rozvolnění, ke kterému u nás došlo během léta, nemělo proběhnout. To je bez diskuse. Jinde ve světě byli konzervativnější, ale u nás to bylo ode zdi ke zdi a myslím, že to vidí každý.

Dá se odhadnout, kdy od toho viru budeme mít pokoj?

Bavili jsme se o tom s kolegy z Německa a oni předpokládají třetí vlnu, která by měla být v lednu. V důsledku vánočních prázdnin, vánočních nákupů a setkávání rodin. Velmi se jí obávají, protože dojde k setkání dětí, dospělých a seniorů, což povede k tomu, že nám do nemocnic přijde hodně rizikové populace.

Kolaps v Polsku: Lékaři musí řešit, koho zachrání

Koronavirus

Také se domnívají, že vakcína, kterou Evropská unie nakoupila v objemu 300 milionů dávek, bude k dispozici v únoru, nejpozději v březnu. Ale nejdříve se dostane profesionálům, jako jsou třeba zdravotníci.

A teprve potom populaci, to bude květen, červen. Shoda seriózních odborníků je totiž taková, že pouze vakcína zastaví šíření koronaviru. Jak řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz, a to se mi velmi líbilo, tak příští léto bude normální, a to mu já osobně věřím.

Reklama

Výběr článků

Načítám