Přetížené laboratoře potřebují pomoc

Uvítali by proto systém, který by laboratoře v rámci celé republiky vzájemně propojil, a pomohl tak testování efektivně rozložit i do jiných krajů, kde zrovna epidemie nekulminuje.

„Je to nyní na hraně. Zvládáme to, ale jsme dlouhodobě přetíženi. Většinu výsledků uvolňujeme do 24 hodin. Vyšetřujeme mezi sedmi stovkami a tisícem vzorků denně. Všech pět laboratoří v Moravskoslezském kraji je v enormním nasazení už od března,“ řekl Právu Jakub Mrázek, vedoucí oddělení molekulární biologie Zdravotního ústavu (ZÚ) Ostrava, který zde má testování vzorků na starosti.

Dodal, že problémem je, že v tomto kraji prostě zatím nepřišlo nějaké uklidnění epidemiologické situace, a to především kvůli situaci kolem OKD.

„My prostě jedeme stále. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že si nedokážu představit, jak by takovouto vyhrocenou situaci a testovací zátěž třeba zvládli v jiných krajích. U nás je totiž ta testovací kapacita jedna z největších v Česku, ne-li největší. My jsme jedna z největších státních testujících laboratoří v zemi,“ upozornil Mrázek.

Kromě ostravského zdravotního ústavu vzorky v Moravskoslezském kraji testují také v krajské laboratoři ve Slezské nemocnici v Opavě. Podle informací krajské mluvčí Miroslavy Chlebounové zde testují až 120 vzorků denně.

„Kraj pro ně nyní kupuje nový přístroj s vyšší kapacitou, což znamená, že zde budou schopni otestovat až 600 vzorků denně. S testováním v našem regionu pak pomáhají další tři soukromé laboratoře,“ upozornila mluvčí.

Jde o AGELLAB, síť laboratoří společnosti Agel, které zvládají denně otestovat kolem 700 vzorků. Testují zde i soukromé laboratoře SPADIA LAB (až 1200 vzorků denně) a CGB laboratoř (200 denně).

„V současnosti kapacita laboratoří stačí pokrýt potřeby našeho kraje. V případě zhoršené situace kraj oslovuje armádu, která pak vzorky distribuuje podle svého schématu,“ upozornila Chlebounová.

Podle Mrázka by však velmi pomohlo, kdyby v Česku vznikl systém, který by umožnil kraji, kde epidemie kulminuje a testovací zátěž je velká, rozložit testování i do jiných krajů.

„Je potřeba vybudovat síť laboratoří, které by pokrývaly všechny kraje v Česku a byly by schopné zajistit bazální testovací kapacitu. Důležité je, aby byly laboratoře propojeny infrastrukturou, která by umožnila velmi rychle a efektivně přesouvat tu zátěž z jednoho kraje do dalších. Prostě podle vývoje epidemiologické situace,“ zdůraznil Mrázek.

Podle něj se samozřejmě už nyní snaží laboratoře mezi sebou domluvit na individuální úrovni.

„Není problém převézt jeden vzorek z jedné laboratoře do druhé. Složitější je to u vzorků odebraných v nemocnicích. Tam je problém s distribucí výsledků, protože většina laboratoří zvládá zasílání výsledků do národního registru, ale už ne konkrétním zdravotnickým zařízením. Každá laboratoř i nemocnice má totiž jinak nastavenou elektronickou komunikaci. Není to plošně kompatibilní,“ vysvětlil Mrázek.