Hlavní obsah
Nečekaný odchod polských dělníků koncem března zcela ochromil jednu z fabrik královédvorské JUTY. Foto: JUTA Dvůr Králové

Polští pendleři marodí doma za české koruny

Poláci zaměstnaní v českých firmách, kteří před hrozbou přísné karantény v domovské zemi z Česka včas odjeli, se vesměs hodili marod. Pendlerům, kteří překročili hranici po půlnoci 26. března, totiž hrozil v Polsku neplacený pobyt v karanténě, protože v Česku odmítli nabízenou práci a ubytování. Poláci tak sáhli po jistotě nemocenské hrazené českými firmami a úřady.

Nečekaný odchod polských dělníků koncem března zcela ochromil jednu z fabrik královédvorské JUTY. Foto: JUTA Dvůr Králové
Polští pendleři marodí doma za české koruny

Odhadem jde o stovky, možná tisíce lidí. Právu to potvrdili napříč republikou vrcholní manažeři několika společností.

Mateřské firmy polským pendlerům platily prvních čtrnáct dnů nemoci, pak tuto povinnost převzala Česká správa sociálního zabezpečení. „Ani naši polští zaměstnanci nejsou výjimkou. Někteří by se ale měli pomalu vracet do práce,“ potvrdila mluvčí společnosti Třinecké železárny Petra Macková Jurásková.

Bez kontrol

Dodržování pravidel neschopenky vydané polskými zdravotníky těžko někdo z českých úředníků ohlídá, pokud by je vůbec pustili přes doposud uzavřené hranice. Polským úřadům to může být vcelku jedno. „Nedovedu si představit, jakým způsobem by se to kontrolovalo,“ řekla personální ředitelka společnosti JUTA Dvůr Králové Soňa Darvašová.

Neschopenku Poláci volili před nejistým institutem překážky v práci ze strany zaměstnavatele, kdy mají nárok na minimálně šedesát procent hrubého výdělku. Nemocenská jim zajistí stejný, avšak jistý příjem. Překážku v práci s povinností proplácet část mzdy danou kolektivní smlouvou totiž nezpůsobili čeští zaměstnavatelé a karanténa vyhlášená polskou stranou tak není podle nich důvodem, aby Poláky, kteří vyklidili české fabriky, po dobu karantény platili.

„Takto jsme jim to řekli, načež volili neschopenku. Překážka nenastala ze strany zaměstnavatele, nýbrž ze strany Polska. My jim nabízeli práci, a oni odmítli,“ konstatoval statutární ředitel a majitel společnosti JUTA Jiří Hlavatý.

„Problém s tím mají všechny firmy. Nikdo nechce být zadarmo doma. Nastala doba, kterou jsme nikdy nezažili. Každý potřebuje nějaký příjem,“ reagovala manažerka firmy, kde pracují stovky Poláků.

Přišli o velký byznys

Zkušenost s polskými pendlery, již odmítli pracovat na rozjetých zakázkách, se natrvalo zapíše do historie největší české textilky. Odchod polských dělníků, jimž JUTA nabízela bezplatné ubytování, zcela ochromil provoz šití velkoobjemových vaků.

Poláci přitom textilku knokautovali hned dvakrát. Poprvé když skrečovali rozjezd pětinásobného nárůstu celosvětového zájmu o široce použitelné vaky a výroba tak ze dne na den spadla o 70 procent. Podruhé když firmu připravili o možnost čerpat na jejich platy po dobu karanténního pobytu v Polsku pomoc státu.

„Pokud by odjeli do Polska v okamžiku, kdy už podléhali povinnosti karantény, JUTA by jejich karanténní pobyt v Polsku dotovala a mohla na to čerpat státní příspěvek,“ upřesnila Darvašová. Stát i firmy tak mohly ušetřit na nemocenských dávkách.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků