Článek
„Pokud to bude pokračovat, určitě nás to zabije,“ citovala stanice BBC řidiče minibusu Carlose Bragala z Filipín. V zemi platí nouzová situace kvůli dostupnosti energetických zdrojů. „Státní dotace na palivo nestačí, vyjdou na dvoudenní jízdu. Co potom? Situace je horší než během pandemie,“ připomněl dobu covidové nákazy z let 2020 až 2023.
Jeho příjem se snížil kvůli vysokým cenám pohonných hmot zhruba o polovinu. Řidiči jako on prý ještě nikdy něco tak hrozného nezažili. Situaci pociťují i rybáři či zemědělci. Někteří pěstitelé museli přestat s výsadbou. Ve snaze ušetřit energii nařídily úřady práci z domova nejméně jeden den v týdnu.
Opatření zavádí i Thajsko. Úředníci požádali veřejnost, aby se méně oblékala a méně nebo vůbec nepoužívala klimatizaci. Tamní moderátorka zpráv Sirima Songklin si spolu s kolegy během vysílání sundali saka. Divákům tak vyslali zprávu: „Šetřete energii tím, že se v horku během palivové krize obléknete vhodně.“
Anebo taková Šrí Lanka. Mluví se tam o paradoxu, kdy země neměla v minulosti peníze na nákup paliva, v současnosti je má, ale není palivo, které by mohla koupit. Ve snaze jej šetřit nařídil ostrovní stát čtyřdenní pracovní týden.
V Myanmaru se zase kvůli nedostatku paliva obávají vzniku nového černého trhu s pohonnými hmotami. S problémy se však potýkají také indické domácnosti a podniky. Indii uzavření Hormuzského průlivu zasáhlo velmi tvrdě. Do země se dováží asi 60 procent zkapalněného ropného plynu LPG a zhruba 90 procent zásilek procházelo tímto průlivem mezi Perským zálivem a Ománským zálivem.
Stát Gudžarát v západní Indii musel kvůli krizi uzavřít na téměř měsíc keramický průmysl v regionu. „Budu muset hladovět, pokud tu budu dál bez práce,“ řekl BBC Sachin Parashar, jeden ze 400 tisíc lidí, kterých se uzávěra týkala. A třeba v Bombaji byla v prvních březnových týdnech zcela nebo částečně uzavřena až pětina všech hotelů a restaurací.
