Článek
„Můj cíl zůstává: pevná záchranná síť proti dopadům nemoci covid-19 (k ochraně zaměstnanců, firem a zemí) a dohoda na rozsáhlém plánu oživení,“ napsal Centeno ve středu ráno na Twitteru.
Zástupcům vlád se nepodařilo najít kompromis v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který plní roli záchranného fondu. O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje přibližně desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny.
Koronavirus stáhne Německo do těžké recese, čekají ekonomové
„Z hlediska dlouhodobé ekonomické pomoci je podle nás rozumné spojit využívání ESM s určitými podmínkami,“ napsal na Twitteru šéf nizozemských státních financí Wopke Hoekstra. Podle něho Nizozemsko souhlasí s financováním okamžitých potřeb zdravotnictví z fondu bez jakýchkoli podmínek. Italský ministr financí Roberto Gualtieri nechtěl svazovat žádnými požadavky ani dlouhodobé čerpání úvěrů z ESM.
Evropský stabilizační mechanismus může podle svého šéfa Klause Reglinga na pomoc spojenou s koronavirovou krizí uvolnit asi 410 miliard eur (téměř 11,2 bilionu Kč) a může zemím nabídnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP).
Italská vláda schválila pomoc firmám ve výši 400 miliard eur
Navzdory krachu jednání je německý ministr financí Olaf Scholz přesvědčen, že k dohodě do Velikonoc nakonec dojde. „Myslím, že to dokážeme. Doufám, že před Velikonocemi najdeme inspiraci a plán připravíme,“ řekl.
Podle Scholze je nutné, aby pomoc proudila rychle a nebyrokraticky do zemí, které ji potřebují, prostřednictvím ESM. Německo se obává, že využívání ESM „není spojeno se skutečnými potřebami“.