Hlavní obsah

Pravda o proteinových potravinách. Otestovali jsme je v laboratoři

Proteinové mléko, sýr nebo tvarohové tyčinky. Potraviny slibující pořádnou porci bílkovin jsou stále populárnější, často si za ně ale připlatíme. Vyplatí se to? Novinky nechaly v laboratoři Eurofins otestovat deset výrobků, vždy proteinovou a běžnou variantu. Výsledky ukázaly, že zatímco někde zákazník skutečně dostane výrazně více bílkovin, jinde je rozdíl překvapivě malý. A proteinové müsli může obsahovat i pořádnou dávku cukru.

Foto: Právo

mysli protein dva

Článek

Novinky testovaly pět dvojic potravin, proteinovou i klasickou variantu u sýrů Madeland, müsli Emco, mlék Olma, krůtích šunek Pikok a mléčných nápojů Müllermilch. Laboratoř zkoumala nejen množství bílkovin, ale také obsah cukrů, tuků a soli.

„Obsah bílkovin je pro řadu spotřebitelů důležitým parametrem, neměl by však být jediným kritériem při výběru potravin. Pro objektivní posouzení je vždy potřeba hodnotit celkový výživový profil výrobku,“ uvedl pro Novinky odborník na kvalitu potravin Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Největší překvapení přinesla krůtí šunka Pikok z Lidlu. Její proteinová varianta obsahovala podle laboratorního rozboru 22,5 gramu bílkovin na sto gramů, zatímco obyčejná 21 gramů. Rozdíl tedy dělal pouhý jeden a půl gramu. Proteinová šunka měla o něco méně tuku a soli, v množství bílkovin se ale obě varianty příliš nelišily. Ceny byly skoro stejné.

Zde naměřený obsah bílkovin tak vyvolává otázku, zda má smysl kupovat proteinové verze potravin, které jsou na bílkoviny bohaté už samy o sobě. Šunka je totiž jejich přirozeným zdrojem a nákupem speciální varianty spotřebitel nemusí získat tolik, kolik by podle výrazného nápisu na obalu očekával.

Dvakrát více bílkovin i s náloží cukru

Zajímavé výsledky přineslo porovnání müsli Emco. Proteinová varianta obsahovala 19,6 gramu bílkovin na sto gramů, tedy přibližně dvojnásobek oproti běžnému müsli. Jenže zatímco bílkovin přibylo, cukr z výrobku rozhodně nezmizel.

Laboratoř ho v proteinovém müsli naměřila 18,2 gramu na sto gramů. To znamená, že téměř pětinu výrobku tvořily cukry. Padesátigramová porce tak obsahuje zhruba devět gramů cukrů.

Pro porovnání, klasická varianta jich měla ještě více, konkrétně 22,5 gramu na sto gramů. Proteinové müsli navíc obsahovalo o něco více tuku.

Nápis protein tedy automaticky neznamená, že si zákazník kupuje potravinu s malým množstvím cukru nebo tuku. Při rozhodování je dobré sledovat i další údaje na obalu. Zde si navíc zákazník připlatí. Půlkilové balení proteinového müsli stálo 139 korun. Klasická varianta byla téměř za stejné peníze, ovšem v balení 750 gramů. V přepočtu na kilogram tak proteinové müsli vyjde asi o polovinu dráž.

Podstatně lépe z hlediska snížení množství cukru dopadly mléčné nápoje Müllermilch. Zatímco běžný nápoj obsahoval 10,8 gramu cukrů na sto gramů, proteinový 5,4 gramu, tedy přesně polovinu. Bílkovin měl přitom více než dvojnásobek. Laboratoř navíc v proteinovém nápoji zjistila pouze mléčný cukr, kdežto v běžném také sacharózu. Při nákupu byla klasická verze o 11 korun levnější než proteinová.

Není nutné vždy připlácet

Porovnání sýrů Madeland od Madety ukázalo, že proteinové výrobky nemusí být jen marketingovým lákadlem. Běžný sýr obsahoval 25,7 gramu bílkovin na sto gramů, zato proteinový 35,4 gramu.

Ještě výraznější rozdíl se projevil u tuku. Zatímco klasický Madeland ho měl téměř 26 gramů, proteinový necelých jedenáct.

Přitom nemusí být výrazně dražší. Proteinový Madeland vycházel na 44,90 koruny za sto gramů, zatímco běžný stál 42,90 koruny. Proteinová varianta tak nabízela více bílkovin, méně tuku a podobnou cenu.

U mléka Olma už si zákazník připlatí. Litr běžného polotučného mléka stál 34,90 koruny, proteinového mléka 45,90. Za jedenáct korun navíc však dostane výrobek, v němž laboratoř zjistila o osmdesát procent více bílkovin. Současně obsahoval méně tuku, zatímco množství cukrů bylo přibližně stejné.

Zdroj bílkovin pro každého?

Výsledky testu ukazují, že mezi jednotlivými proteinovými výrobky existují značné rozdíly. Někde zákazník skutečně získá podstatně více bílkovin, případně také méně tuku či cukru. Jinde se složení od běžného výrobku liší jen mírně.

„Podle evropské legislativy může výrobce uvádět tvrzení ‚zdroj bílkovin‘ nebo ‚vysoký obsah bílkovin‘ pouze tehdy, pokud výrobek splňuje stanovené nutriční podmínky. Označení ‚proteinový‘ tedy není neregulovaným marketingovým termínem,“ vysvětlil Pivoňka.

Samotné množství bílkovin navíc ale ještě neříká, zda je takový výrobek pro člověka vhodnější. Záleží také na jeho jídelníčku, pohybové aktivitě a na tom, kolik bílkovin už přijímá z ostatních potravin.

Související témata:

Výběr článků

Načítám