Hlavní obsah
Pavel Doležal Foto: Právo

Máme šanci stát se biomedicínskou velmocí, říká podnikatel z iniciativy COVID19CZ

Na počátku března se dala dohromady skupina nadšenců a podnikatelů v informačních technologiích a nabídla pomoc státu v krizi. O výsledcích hovoří v rozhovoru pro Právo jeden ze zakladatelů iniciativy COVID19CZ Pavel Doležal.

Pavel Doležal Foto: Právo
Máme šanci stát se biomedicínskou velmocí, říká podnikatel z iniciativy COVID19CZ

Proč inciativa vznikla?

Těsně před koronakrizí jsem se vracel ze San Franciska, chtěl jsem se dát otestovat, ale nedařilo se mi to. Když jsem to tweetoval, odpovědělo mi několik lidí s podobnými zkušenostmi. Jan Barta (český internetový podnikatel, narozený v USA) dal dohromady několik lidí z IT sféry a oslovil premiéra Babiše s nabídkou pomoci v koronavirové krizi.

Ten si nás okamžitě pozval, vysvětlili jsme si, co je potřeba a co můžeme nabídnout. Za 48 hodin jsme spustili linku 1212 (celostátní bezplatnou informační linku o koronaviru) a začali jsme hygieně pomáhat s trasováním nakažených. Další den jsme předložili technologické řešení tzv. chytré karantény.

Na 72 hodin slušné skóre.

Umíme pracovat s IT komunitou, za posledních pět let jsme pořádali několik velkých hackathonů (akce, při níž programátoři hromadně pracují na určitém softwarovém projektu), ze kterých pak vznikly aplikace, které pak převzaly třeba banky. Hackathon se osvědčil i při řešení dálničních známek.

Hned po setkání s premiérem jsme vyhlásili klíčové projekty, na které jsme sháněli zájemce. Vedle linky 1212 to byla pomoc ministerstvu zdravotnictví v komunikaci s občany formou #StopCovidCZ, do které se vložil Seznam.cz, a pomoc s trasováním nakažených osob a digitalizací epidemiologických šetření. Všechny tyhle inciativy se v IT komunitě setkaly s velkým ohlasem, během třiceti hodin se připojilo na pět tisíc lidí, kteří chtěli pomoct a zároveň přicházeli s novými nápady.

Se kterými?

Hodně z lidí, kteří se k nám přidali, poukazovalo na nedostatek pomůcek. Na to ihned reagoval náš úspěšný vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Netrvalo dlouho a na všech českých 3D tiskárnách se tiskly ochranné štíty. Od toho pak nebylo daleko k nápadu využít potápěčské masky jako náhradu nedostatkových espirátorů FPP3 – na 3D tiskárnách se k nim dotisknou nástavce, na které se nasadí běžný vojenský filtr. Během dvou týdnů se rozvezlo na dvacet tisíc takto upravených masek. Takhle to pokračuje dál...

Hodně se mluví o plicním ventilátoru CoroVent, u jehož zrodu jste stáli.

Při analýze dat ze světa se ukázalo, že pokud se epidemie včas nezvládla, projevil se nedostatek ventilátorů. Chtěli jsme být na to připraveni, měli jsme víc času než Itálie. Na ČVUT jsme našli profesora Karla Roubíka, který se tam 25 let věnuje výzkumu ventilátorů, propojili jsme ho s designéry, technology, středními podniky jako třebíčský MICo robotic. Vybrali jsme od dárců peníze: původní plán byl na sto ventilátorů, ale během jediného dne jsme vybrali 14 milionů, což vypadá na nějakých 250 kusů. První ventilátor specializovaný na covid-19 se už testuje. A máme připravené díly na dalších 500.

Hrozně důležité je, že se takhle u nás může rozjet ten nejmodernější průmysl. Česko má šanci stát se biomedicínskou velmocí. Hraje se ale o čas, protože díly, které na to potřebujeme, skupují Američané po statisících.

V čem je vaše úloha?

Skoro všichni v iniciativě máme nějaké svoje firmy a byznysy. Jsme u nápadu, vzniku prvních prototypů a uvedení do praxe. Pak je předáváme dál: státu, univerzitám, podnikům, aby je profesionálně zajišťo­valy. Cílem COVID19CZ není provozovat to, co pomůžeme vytvořit. Těch projektů se rozběhly desítky.

Jak se projekty financují?

Naše iniciativa je založena na dobrovolnickém financování, všichni jsme do toho dali svůj čas, svoje peníze i zdroje svých firem. Nikdo z těch pěti tisíc  lidí, kteří se dali dohromady, se nedívá, co na tom vydělá. Snad tím změníme pohled lidí ze státní správy na „ajťáky z fejsbuku“, kteří občas zapomínají na to, že tihle ajťáci založili a řídí velké úspěšné firmy.

Pro stát bylo jednodušší nakupovat po milionech od jednoho dodavatele. A podnikatelé na druhou stranu moc neumějí se státem mluvit jedním hlasem

Jak se vám spolupracuje se státem?

Stát nebyl na takovou krizi připravený, neměl zmapované, jak jsou jednotliví výrobci schopní zapojit se do krizové výroby. Bylo pro něj jednodušší nakupovat po milionech od jednoho dodavatele. A podnikatelé na druhou stranu moc neumějí se státem mluvit jedním hlasem. Chápu, že je třeba pro ministra Havlíčka těžké, když mu třeba kvůli ventilátorům volá dvacet lidí.

Všichni chtějí pomáhat, myslí to dob­ře, ale vzniká nepřehledná situace. Přál bych si, aby nám tahle krize pomohla naučit se, aby akademická sféra, průmysl a stát lépe fungovaly dohro­mady. Tohle krizové „cvičení“ by k tomu mohlo pomoct. IT scénu naše hackathony na něco takového výborně připravily. Poznal jsem ale, že i ve státní sféře chce většina lidí pomáhat, jen nejsou zvyklí na jiné podmínky. Kéž by se i po téhle krizi pořádaly takové hackathony technologické sféry, akademické, průmyslové a státu.

Významně jste se podíleli na chytré karanténě. Jak posuzujete obavy z narušení práva na soukromí?

Ve spolupráci s mobilními operátory jsme navrhli technologické řešení, které zefektivní epidemiologickou práci, která se dosud dělala s telefonem, papírem a tužkou. Hned na počátku jsme si řekli, že nade vším je souhlas občana s předáváním dat, tedy nikoli čínský, singapurský nebo izraelský model, který bariéry soukromí prolamuje a neodpovídá standardům civilizace, kterou jsme si v Evropě vydobyli.

Jak dalece tahle dobrovolnost ovlivní účinnost chytré karantény?

I když někdo chytrou karanténu odmítne, platí na něj podle zákona povinnost součinnosti s hygienickou službou, která ho bude trasovat ručně, jak se dosud dělo. Podstoupí klasický pohovor, ve kterém se projde historie jeho kontaktů, jen to je méně přesné. Digitální řešení je ve vytváření vzpomínkové mapy nesrovnatelně efektivnější: ve Wu-chanu, který má jen o něco víc obyvatel než ČR, měli 1800 trasovacích týmů o pěti lidech. Podle našich výpočtů, vycházejících z pilotní chytré karantény v Jihomoravském kraji, budeme potřebovat 50–100 lidí.

Medici v Hradci Králové na školení pro provoz chytré karantény

Foto: Právo

Co si od chytré karantény slibujete? 

Všichni jsme teď uzemnění v plošné karanténě, ale takhle se nedá žít pořád, ekonomické dopady jsou gigantické. Je třeba do čtyř dnů od nakažení identifikovat ohrožené lidi a zabránit, aby nakazili další.

Pokud to dokážeme, můžeme se vrátit k běžnému životu a nastartovat ekonomiku, Dá se to dělat manuálně jako v Číně a budeme k tomu potřebovat tisíce lidí, což u nás ani není možné, nebo půjdeme izraelsko-singapurskou cestou brutálního prolomení soukromí, S vládou jsme se shodli na tom, že žádné špiclování nechceme. Jdeme tedy střední cestou. Podle dosavadních zkušeností naši lidé dobře spolupracují.

Jak hodnotíte dosavadní postup českého státu?

Jsem měsíc naprosto pohl­cený proaktivní pomocí, než abych posuzoval, co se mělo nebo nemělo dělat. Vím ale jedno: jako národ jsme zareagovali skvěle a podařily se tady během dvou týdnů věci, které jiným trvají doteď. Jedinou brzdou je naše švejkování a ne­ochota riskovat.

Náš průmysl teď má neskutečnou šanci rychle zareagovat a stočit se na chytrý průmysl, převzít to, co se soustředilo v Číně, a dodávat to do Evropy. Strach ze závislosti na Číně je teď všudypřítomný. Je to šance s pozvednutím České republiky z montovny Evropy na výsluní moderního průmyslu. Příkladem může být firma Josefa
Průši, která vydala návod na ochranný štít a nastartovala statisíce 3D tiskařů ve světě. Takových příkladů bychom potřebovali co nejvíc.

Pavel Doležal (43) do světa internetu vstoupil v roce 1997, když s kamarády založil portál Atlas.cz. Je spoluzakladatelem a spolumajitelem cloudové platformy na zpracování dat Keboola, jejíž služby usnadňují velkým firmám a bankám práci s daty. Zákazníky má v Americe i Evropě včetně ČR. „Až koronovirová krize skončí, chceme všechny produkty předat těm, do jejichž rukou patří, a pak se chci věnovat dál naší firmě a našim zákazníkům,“ říká.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků