Hlavní obsah
Srovnání Česka a Dánska v denních přírůstcích nemoci covid-19 Foto: Novinky

Kde se stala chyba? Dánové jaro zvládli stejně jako Češi. Ovšem zvládají i podzim

Křivka Česka a Dánska v počtu nakažených koronavirem byla od začátku pandemie až na drobné odchylky v podstatě souměrná. Situace se začala měnit až na konci prázdnin. Zatímco v Dánsku se od té doby jen jednou vyšplhal počet nově nakažených za den přes 1000, v Česku byla čísla mnohem nižší, teď ovšem stoupá po tisících.

Srovnání Česka a Dánska v denních přírůstcích nemoci covid-19 Foto: Novinky
Kde se stala chyba? Dánové jaro zvládli stejně jako Češi. Ovšem zvládají i podzim

Právě v letních měsících je třeba hledat rozdíl mezi oběma státy.

Podmínky pro cestování byly v obou státech podobné, turisté se řídili národními „semafory” bezpečných zemí. Zatímco v Česku se ale opatření bránící šíření koronaviru rozvolnila v podstatě kompletně, v Dánsku tamní vláda šla postupnými kroky.

Ještě v polovině srpna poslanci odsouhlasili omezení platná do konce října. Ponechali uzavřené všechny noční kluby a diskotéky. Restaurační zařízení musela bez výjimky zavřít nejpozději ve dvě hodiny ráno s tím, že noví zákazníci nesměli přijít později než ve 23:00.

Ve vnitřních prostorách se nesmělo shlukovat více než 100 lidí, při pohřbech jich mohlo být 200 a na venkovních akcích 500. Tato hranice platila zejména pro koncerty či sportovní utkání. V městské hromadné dopravě platila povinnost nošení roušek. V Česku byly povinné jen v pražském metru.

Všechna tato opatření v září, jak přibývalo nakažených, vláda ještě zpřísňovala a od října byla v některých odvětvích podobná těm, která v minulých týdnech zaváděla i česká vláda. Od minulé středy například platí, že zavírací doba restaurací je ve 22:00, roušky musí povinně nosit všichni lidé, kteří nesedí u stolu, a v jednom zařízení smí být nanejvýš 50 lidí.

Dánsko díky opatřením začalo mít už na konci srpna lepší výsledky než Česko. Například v 24. srpna neměli Dánové ani jednoho nakaženého, zatímco Česko 259. Se začátkem září se pak rozestupy začaly zvětšovat a pouze 22. září ohlásilo Dánsko 1476 nakažených, dosud nejvyšší denní rekord. Pak šla čísla výrazně dolů. Česko ten den mělo 2388 nakažených. Největší rozdíl pak byl pochopitelně 9. října, kdy byla nákaza v Česku zjištěna u 8616 lidí, zatímco v Dánsku jen u 446.

V Česku se po volném létě zavedly nové restrikce až 30. září, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. Od pondělí 5. října pak vešel v platnost zákaz koncertů a muzikálů, omezení hromadných akcí či provozů škol a stejně tak se na noc zavřely restaurace a kluby.

V pátek 9. října pak vláda podmínky ještě více zpřísnila. Restaurace musí zavírat už ve 20:00, přičemž u jednoho stolu směli sedět nanejvýš čtyři lidé. Restrikce se dotkly amatérského i profesionálního sportu, který se přeruší nejméně na dva týdny. Zavřena byla fitness centra či bazény. Od středy se zavírají všechny školy a úplně i restaurace. Lidé se nesmí shromažďovat v počtu větším než 6.

V Česku je aktuálně 121 421 potvrzených případů nákazy koronavirem, 2146 lidí je hospitalizovaných, 426 jich leží na jednotce intenzivní péče. V Dánsku, které má 5,8 milionu obyvatel a stejnou hustotu zalidnění, se infikovalo 33 304 lidí, v nemocnicích jich leží 107 a 19 jich je na jednotce intenzivní péče.

Mnohem více testů

Dánsko začalo od léta zvyšovat kapacity testování. Zatímco o prázdninách prováděli zhruba 35 až 40 tisíc testů každý den, od září jich průměrně provádí 50 až 55 tisíc denně. V Česku se v létě provádělo 5 až 9 tisíc testů denně, od září 15 až 23 tisíc. Nejvíce pak 9. října, kdy na testy přišlo 27 tisíc lidí, což je stále polovina toho, co zvládlo o polovinu menší Dánsko.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků