Dlouhodobý covid: toto jsou čtyři jeho projevy

„Jsme přesvědčeni, že termín dlouhodobý covid se používá pro více než jeden syndrom, zřejmě až pro čtyři. A to, že se mezi nimi nerozlišuje, může být příčinou toho, že lékaři lidem nevěří a odmítají je ošetřit,” uvedla autorka zprávy Elaine Maxwellová.

Podle ní jde o čtyři kategorie lidí. Jedná se o pacienty, kteří mají následné problémy po hospitalizaci na JIP a připojení na ventilaci. Pak o lidi s únavovým syndromem, o osoby s přetrvávajícím orgánovým poškozením a o lidi s proměňujícími se příznaky putujícími po těle.

Imunolog Danny Altmann z londýnské Imperial College se však domnívá, že i takovéto rozdělení do čtyř kategorií je příliš zjednodušující.

Dlouhodobé potíže mívají lidé, kteří s nemocí covid-19 skončili na JIP, byli tak slabí, že si sami nemohli nejen sednout, ale ani zvednout ruku, a měli potíže i polykat. Nejenže zotavování, při němž postupně nabírají sílu, trvá dlouho, ale mohou také trpět depresemi nebo posttraumatickou stresovou poruchou.

Mnoho lidí s „dlouhodobým covidem“ si stěžuje na únavu, bolesti svalů a problémy se soustředěním. Zatím se zjišťuje, zda jsou příznaky natolik vážné, aby šlo o chronický únavový syndrom, který provází nákazu virem Epstein Barrové, způsobujícím infekční mononukleózu, a u Q horečky.

Studie u lidí nakažených v roce 2003 koronavirovou infekcí SARS upozorňovaly, že třetina měla problémy několik měsíců cvičit, i když jejich plíce působily zdravě.

U části lidí nakažených covidem-19 se objevují projevy přetrvávajícího poškození orgánů, zejména plic a srdce. Trpí dechovými obtížemi, zejména nedostatečností dechu, kašlem či prudkými změnami tepové frekvence. Poškození plic se objevuje především u lidí, které bylo nutno hospitalizovat.

V září zveřejněná studie z Rakouska upozornila, že i šest týdnů po propuštění mělo 88 procent z nich na CT plic patrné poškození, přičemž 47 procent trpělo nedostatečností dechu. Tato poškození však nejsou nevratná, 12 týdnů po propuštění bylo poškození plic na CT patrné u 56 procent z nich, přičemž problémy s dechem mělo 39 procent.

Jiná studie u pacientů nakažených v březnu, kteří měli mírný průběh covidu-19, upozornila, že ze stovky lidí mělo 78 patrné strukturální změny na srdci, které ukázala magnetická rezonance. Objevily se i případy přetrvávajících jaterních potíží.

Koronavirus SARS-CoV-2 nenapadá jen plíce, ale také srdce a játra, a dokonce i nervové tkáně. Útočí na každou buňku, která má receptory ACE2, jež virus dokáže oklamat, na napadenou buňku se přichytit a proniknout do ní, aby se v ní mohl replikovat.

Nejsložitější a nejpodivnější je poslední skupina, u které se příznaky proměňují. Napřed se ukážou u jednoho tělního systému, pak u dalšího. Průzkum problémů u lidí s dlouhodobým covidem ukázal, že 70 procent z nich mělo fluktuující příznaky, které se projevovaly u různých tělních systémů.

Mechanismus těchto potíží zatím není jasný, ale podle profesora Altmanna může souviset s narušením imunitního systému.

Asi deset procent pacientů s covidem-19 mělo projevy, které trvaly déle než tři týdny, jeden z padesáti měl potíže i po třech měsících. Zpráva NIHR uvedla, že symptomy dlouhodobého covidu byly pozorovány ve všech věkových skupinách, dokonce i u dětí.

Zatím nepublikované výsledky z další studie o symptomech covidu naznačují, že ohroženější jsou dlouhodobým covidem ženy a starší lidé.

„U lidí nad 18 let riziko symptomů přetrvávajících déle než měsíc roste s věkem,“ uvedl pro list The Guardian profesor genetické epidemiologie Královské koleje v Londýně Tim Spector, který tento výzkum vede.

U obyvatel domovů pro seniory se pak objevuje skupina nakažených, u nichž se zdá, že se zotavují, ale pak přijde relaps, uvedla s odvoláním na zdravotníky, kteří je ošetřují, profesorka Karen Spilsburyová z univerzity v Leedsu, která zkoumá dopad covidu na lidi v domech s pečovatelskou službou. Uvedla, že ztrácejí sílu a že možná covid zhoršuje kognitivní schopnosti také u lidí s demencí.