Hlavní obsah
Vzorky krve určení k testování na koronavirus Foto: Axel Schmidt, Reuters

Deset tisíc testů denně? Chybějí sety, akademici finišují

Současný denní rekord v počtu laboratořemi otestovaných vzorků na koronavirus je 4098, bylo to ve středu. Po Velikonocích by však šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula chtěl testovat denně deset tisíc vzorků. Zatím však pro takový rozsah chybějí testovací sady.

Vzorky krve určení k testování na koronavirus Foto: Axel Schmidt, Reuters
Deset tisíc testů denně? Chybějí sety, akademici finišují

Pokud se nedostatek brzy vyřeší, tak jen Akademie věd ČR může podle Prymuly denně zanalyzovat čtyři tisíce vzorků, což je téměř polovina předpokladu.

„Pokud se potvrdí, že Akademie věd bude schopna validovat své metody, tak by dramaticky narostla kapacita testů a blížili bychom se tomu, co chceme v inteligentní karanténě, což je analyzovat deset tisíc testů denně,“ řekl Prymula.

Systém chytré karantény, který má dopomoci k rozvolňování vládních opatření, by měl začít ostře fungovat po Velikonocích. Znamená to, že za pomoci monitoringu mobilů a platebních karet a na základě souhlasu uživatelů těchto prostředků by se zpřesňovaly kontakty nakažených s okolím, aby se daly dohledat zdroje nákazy.

Stát i proto – po předchozí neochotě – konečně začal do systému pouštět i další laboratoře. Testovat vzorky jich tedy nyní může 65. Mezi nimi právě i nejrůznější akademická pracoviště a o dalších se jedná.

Nezávislost na dovozu

Problémem ale podle testovacího koordinátora a prorektora pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy (UK) Jana Konvalinky je nedostatek testovacích sad, které jsou k vyhodnocování testů potřeba. Ty se většinou dovážejí ze zahraničí a v souvislosti s epidemií koronaviru ve světě začínají státy zakazovat jejich vývoz. Akademie věd se proto snaží vyvinout vlastní vyhodnocovací metodu.

„Docházejí testovací kity k izolaci RNA pacientů, a proto se pokoušíme paralelně vyvinout vlastní český systém, který by nebyl závislý na dovozových kitech. To samozřejmě chvilku trvá,“ popsal Konvalinka problém. Konkrétní datum, kdy by se potíž mohla vyřešit, si Konvalinka sdělit netroufl, předpokládá však ještě několik dnů.

„Ono to v principu funguje, ale potřebujeme metody validovat a na tom nyní pracujeme. Jde o diagnostiku a my si nemůžeme dovolit chybovat. Rozhodně nechceme falešně negativní výsledky. Výsledky musí být spolehlivé, abychom je mohli masivně nasadit,“ doplnil.

Zjednodušeně situaci lze podle mluvčího Akademie věd Jana Martinka vyložit tak, že ústavy mají přístroje i kvalifikované pracovníky a umějí vzorky testovat, nemají však dostatek potřebných látek. „Ty problémy už nejsou na naší straně, ale je to o dodávkách,“ řekl.

Podle Konvalinky už probíhá testování v Ústavu molekulární medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci, centru CEITEC Masarykovy univerzity a v Parazitologickém ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
„V posledních dnech dostal povolení také Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni či Ústav molekulární genetiky,“ dodal Konvalinka. Ve čtvrtek povolení získalo i Biotechnologické a biomedicínské centrum UK a Akademie věd (BIOCEV) ve Vestci u Prahy. To může denně otestovat přes tisíc vzorků podobně jako zmíněný Ústav molekulární genetiky AV ČR.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků