Investice, vojsko i průmysl. Anonymous prolamují počítačové systémy Ruska

Jedním z nejčerstvějších úlovků jsou data ze společnosti pro správu nemovitostí Sawatzky, z té bylo ukradeno a zveřejněno 432 GB dat, respektive 575 000 e-mailů. Hackeři průnik do počítačových systémů společnosti oznámili v noci ze středy na čtvrtek.

Mezi klienty Sawatzky patří Du Pont, Lenovo, Whirlpool, Aveva, Wella, Johnson & Johnson, Cisco, Google, Swatch, Avito, Samsung, Microsoft, Western Union, Saint-gobain, Turkish Airlines a British American Tobacco.

Ve středu večer pak bylo zveřejněno také 250 000 e-mailů (130 GB dat) z  investiční společnosti Worldwide Invest, která má vazby na Estonsko a ruské železnice.

Hackeři pronikli v tomto týdnu také do počítačových systémů ruské společnosti Tendertech, která se specializuje na zpracování finančních a bankovních dokumentů jménem podniků a podnikatelů. Mezi partnerské banky této společnosti patří Transcapitalbank, Bank Uralsib, Bank Soyuz, RGS Bank, Bank ZENIT a Otkritie Bank. Uniklo 426 000 e-mailů, respektive 160 GB dat.

Na internetu se v úterý objevilo také 15 600 e-mailů z ruského Generálního oddělení vojsk a civilní výstavby. Balík 9,5 GB dat obsahuje zprávy od konce října 2020 do letošního 13. dubna.

V tomto týdnu byla zveřejněna také data inženýrské firmy Neocom Geoservice, která se specializuje na průzkum ropných a plynových polí. „Gazprom, Orenburgneft, Samotlorneftegaz, Tyumenneftegaz a Rospan International,“ vyjmenovali hackeři ruské společnosti, které s firmou Neocom Geoservice spolupracují.

Právě komunikace všech zmiňovaných subjektů by se měla objevovat v odcizených datech. Celý balík odcizených dat ze společnosti Neocom Geoservice má velikost 107 GB, obsahuje na 87 500 e-mailů.

Hackeři zároveň zveřejnili videa a další data z dohledového systému Kipod, který je hojně využíván v Bělorusku, ale například i v moskevském metru. I když byla data zveřejněna až tento týden v úterý, k napadení systému mělo podle vyjádření hackerů dojít již v srpnu roku 2020.

Uniklý balík videí a dalších dat by tak neměl obsahovat aktuální údaje. I tak ale může být především pro Bělorusy cenným vodítkem, protože prostřednictvím balíku mohou snadno zjistit, kde konkrétně dohledový systém funguje.

„Data jsme se rozhodli zveřejnit, protože běloruská vláda nyní převzala kontrolu nad systémem,“ informovali hackeři.

Odcizená data ze všech útoků byla zveřejněna prostřednictvím webového projektu Distributed Denial of Secrets (DDoSecrets), kde jsou publikovány uniklé soubory pravidelně. Tyto internetové stránky jsou často označovány za nástupce WikiLeaks, tedy platformy pro zveřejňování utajovaných dokumentů.