Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Polovina Čechů si na penzi naspoří do půl milionu, chtěli by alespoň dvakrát tolik

Naprostá většina Čechů spoří či investuje, i když mnohdy nejsou stranou odkládané částky příliš vysoké. Necelá polovina zvládne měsíčně spořit do dvou tisíc korun, třetina lidí pak má aktuální úspory do 50 tisíc korun. Zhruba každý druhý Čech je schopen si na penzi našetřit maximálně půl milionu korun, ovšem ideální představa úspor na stáří je diametrálně odlišná. Dvě pětiny by byly spokojeny s částkou mezi půl milionem a 2,5 miliony korun.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Polovina Čechů si na penzi naspoří do půl milionu, chtěli by alespoň dvakrát tolik

Jen zhruba osmina Čechů nespoří ani neinvestuje, ukázal aktuální průzkum platformy Portu. Ti ostatní se snaží pravidelně každý měsíc nějakou tu korunu stranou odložit, i když se často jedná o nižší, třeba jen stokorunové částky.

Téměř polovina (47 procent) lidí zvládne měsíčně postrádat maximálně dva tisíce korun. Další tři lidé z deseti odkládají mezi dvěma až pěti tisíci korunami a zhruba čtvrtina (23 procent) Čechů i více než pět tisíc korun měsíčně.

Češi jsou, co se spoření či investic týče, konzervativní. Není tedy divu, že mezi nejčastěji využívané produkty patří například stavební spoření, spořicí účty – zde spoří každý druhý – či penzijní fondy, kde na penzi ukládají peníze dvě pětiny oslovených. Necelá třetina Čechů má ale rezervy jen na běžných účtech či v hotovosti.

Každý jedenáctý investuje do akcií, osm lidí ze sta sází na kryptoměny a sedm ze sta zhodnocuje finance prostřednictvím nemovitostí. Dalších pět procent oslovených má zainvestováno do zlata a zhruba stejný počet pak do státních nebo firemních dluhopisů.

Češi mají pochopitelně své „úspory” i ve vlastních nemovitostech, v nichž žijí zhruba čtyři lidé z pěti. Co se ale týče finančních rezerv, s nimiž by mohli okamžitě či v řádu dnů až několika týdnů disponovat, má téměř polovina (47 procent) lidí naspořeno maximálně 100 tisíc korun. Každý čtvrtý dotázaný má finanční rezervu ve výši 100 až 500 tisíc korun. Sedm lidí ze sta zmínilo rezervu mezi půl milionem až milionem korun a stejný počet má naspořeno nebo zainvestováno více než jeden milion korun.

„Uvádí se, že finanční polštář pro vykrytí neočekávaných výdajů by měl být ve výši zhruba tří až šesti měsíčních platů. To znamená v případě průměrného platu 39 tisíc korun úspory ve výši 120 až 230 tisíc korun. Jak data ukazují, mají Češi ještě rezervy. Finanční polštář přitom může sehrát klíčovou roli právě v situacích vysoké inflace, zdražování a dalších ekonomických nejistot, kterým v těchto dnech čelíme,“ doplnil Radim Krejčí z Portu.

Jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé spoří, je zabezpečení ve stáří, až se jim sníží příjmy a budou pobírat jen starobní důchod. Dle propočtů finančních odborníků je třeba počítat s tím, že výše pobíraného starobního důchodu představuje v průměru 45 procent čisté mzdy.

Tři čtvrtiny Čechů si sice na důchod spoří, ale jejich úspory nebudou nijak závratné. Ještě před výrazným zdražováním, které Česko postihlo v posledních měsících, finanční experti radili, aby si Češi na penzi naspořili alespoň 1,5 až dva miliony korun. S tím, jak se prodlužuje věk dožití, stráví mnozí v důchodu i více než dvacet let.

Průzkum ukázal, že necelá polovina (46 procent) dotázaných si myslí, že budou schopni do důchodu odejít s úsporami maximálně půl milionu korun. Každý sedmý oslovený předpokládá, že do penze naspoří částku mezi půl milionem a jedním milionem, každý desátý Čech pak částku ve výši jednoho až 2,5 milionu korun. Zhruba šest ze stovky dotázaných si myslí, že bude schopno naspořit částku vyšší než 2,5 milionu korun.

Kolik jsou Češi schopni si naspořit na důchod

Foto: Novinky

„Důchodový systém v ČR je dlouhodobě neudržitelný a je v zájmu státu občany motivovat k přebírání zodpovědnosti za zajištění se na stáří. K tomu je však nutné nabídnout flexibilní režim, který by reflektoval současný zájem o moderní a efektivní formy investování a podporoval také finanční produkty s vyšším potenciálem zhodnocení, které jsou optimální investicí na dlouhodobý horizont. Tím by mohlo být zavedení plánovaného Účtu dlouhodobých investic, v rámci něhož by došlo k rozšíření nabídky státem podporovaných finančních produktů pro investování na stáří,“ doplnil Krejčí.

Ideální představa finančního polštáře na penzi se ale od skutečnosti liší. V průzkumu na dotaz, s jakou částkou uspořenou na důchod by byli spokojeni, reagovala více než čtvrtina Čechů představou částky do půl milionu korun.

Další pětina by byla spokojena s výší úspor mezi půl milionem a milionem, další pětina by si ideálně představovala částku mezi jedním až 2,5 miliony korun. Ještě vyšší částka, a to do pěti milionů korun, by uspokojila každého šestého respondenta, necelá pětina by si přála mít na účtu více pět milionů korun.

S jak vysokými úsporami na důchod by byli Češi spokojeni.

Foto: Novinky

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků