Článek
Novela má centrální bance umožnit kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy, včetně těch s delší splatností. Centrální banka momentálně smí obchodovat s nástroji se splatností do jednoho roku a jen s bankami, spořitelnami a úvěrními družstvy. Novela má toto omezení zrušit.
„Hlavní důvod pro nepodpoření záměru ČNB byl patrně argument, že tuzemský bankovní sektor má dostatek likvidity, a není tak potřeba provádět kvantitativní uvolňování po vzoru jiných zemí, a není tak ani nutné zákon projednávat v režimu legislativní nouze,“ komentoval hlasování poslanců hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Koronavirus stáhne Evropu na čas do recese, míní viceprezident ECB
„Pokud by ČNB měla možnost státní dluhopisy nakupovat, šlo by především o uklidnění trhu, který by se tak vrátil blíže k normálu, a zabráněni případné eskalaci problému v situaci, kdy ministerstvo financí bude muset v následujícím období výrazně zvýšit emisní aktivitu. Tím by vládě ČNB umožnila financovat za výhodnějších podmínek a zároveň zabránila negativním důsledkům z přecenění dluhopisů v bilancích řady institucí v případě skokového růstu výnosů,“ dodal.
Obavy o úspory občanů
Novela, kterou se mají poslanci opět zabývat v dubnu, vyvolala dohady o dopadu na drobné střadatele. „Celkový objem nákupů by určitě nebyl tak velký, aby ohrozil úspory obyvatel, jde o spíše technické opatření pro udržení funkčního trhu vládních dluhopisů,“ uvedl k tomu Seidler na dotaz Novinek.
Vláda chce dovolit ČNB nakupovat státní dluhopisy
„Celá řada zemí postupuje obdobně, nejde tak z pohledu finančních trhů o žádný nevídaný požadavek. To, že uvedené kroky centrálních bank mají své stinné stránky a mohou vést k případným rizikům později, je nepochybné, ale v tuto chvíli se hraje o akutní záchranu ekonomiky a snahu za každou cenu zklidnit paniku na finančních trzích,“ uzavřel ekonom.
V posledních dnech k obdobným krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.
