Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Novinky

Podnikatelé chtějí za jaro miliardy odškodného

Stát čelí stovkám žádostí o náhradu škody a ztrát podle krizového zákona, které měly lidem a firmám vzniknout kvůli jarním opatřením proti šíření koronaviru. Nároky celkem za 8,2 miliardy korun eviduje ministerstvo vnitra i zdravotnictví. Na vnitru se od začátku září počet žádostí o kompenzace ztrát kvůli vládním restrikcím prudce zvýšil.

Ilustrační foto. Foto: Novinky
Podnikatelé chtějí za jaro miliardy odškodného

Zatímco do konce srpna jich ministerstvo vnitra dostalo pouze 61 v celkové výši 518 milionů korun, ke konci minulého týdne to bylo už celkem 350 žádostí v součtu za 4,77 miliardy korun. Právu to sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Nároky lze uplatňovat do šesti měsíců od doby, kdy se člověk o škodě dozví

Podle ní jde o žádosti o náhradu škody, resp. o kompenzaci za ztráty vzniklé vládními omezeními v souvislosti s pandemií. Ministerstvo jich registruje 291 od právnických osob a 59 od fyzických osob.

„Je požadována náhrada škody ve výši 720 704 004 Kč a ušlý zisk 4 052 233 580 Kč, tj. celkem 4 772 937 584 Kč. Předložené žádosti posuzují příslušné orgány ministerstva vnitra, přičemž každý jednotlivý případ je posuzován individuálně,“ doplnila Malá.

Prozatím ještě žádná žaloba

„Lze předpokládat, že tento počet není konečný a další žádosti ve stejném či větším objemu budou dále průběžně podávány,“ připustil ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo dosud žádný nárok podle dosavadních informací neuznalo. V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu však podle Malé žádnou žalobu o náhradu škody zatím neeviduje.

Kdo se na stát se svými nároky obrací, nechce ministerstvo komentovat.

Již v červnu ale uvedlo, že firmy chtějí odškodnění hlavně kvůli uzavření obchodů, restaurací či hotelů a fyzické osoby požadovaly nahradit zejména náklady spojené s nerealizovanou zahraniční dovolenou.

Do začátku prázdnin byla nejvyšší požadovaná částka od jedné fyzické či právnické osoby přes 108 milionů. Nároky podle krizového zákona lze uplatnit jen do šesti měsíců od doby, kdy se člověk o škodě dozví.

Posuzování žádostí a případné soudy budou pro resort vnitra znamenat milionové výdaje. Ministerstvo proto připravilo veřejnou zakázku na poskytování právních služeb. Její výši odhadlo na částku převyšující 24 milionů korun.

Další na resortu zdravotnictví

Žádosti o náhradu škody z důvodu krizových opatření vydaných vládou a vlastních mimořádných opatření eviduje i ministerstvo zdravotnictví, celkem jich je zatím 213.

„Celková požadovaná částka ze strany žadatelů činí 3,45 miliardy Kč. Ministerstvo dosud žádné žádosti nevyhovělo. Postupně vyzývá žadatele k doplnění žádostí a při posuzování žádostí postupuje v návaznosti na součinnost žadatelů. Ministerstvo v této souvislosti neobdrželo žádnou žalobu,“ řekl Právu mluvčí resortu Jan Brodský.

Ministerstvo zdravotnictví na jaře na začátku epidemie vydalo čtyři opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Městský soud v Praze je však na konci dubna zrušil s tím, že měla být vyhlášena skrze krizový zákon, k čemuž pak také vláda přistoupila.

Novela zákona náhrady zkrouhne

Ministerstvo proti verdiktu městského soudu podalo kasační stížnost, o té Nejvyšší správní soud však zatím nerozhodl. Vnitro aktuálně připravilo novelu krizového zákona, který může změnit možnosti fyzických i právnických osob domáhat se náhrady škod souvisejících s krizovými opatřeními státu.

Podle dosavadního znění krizového zákona je stát „povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona“ a „náhrada věcné škody se má poskytovat podle právních předpisů, které platily v době vzniku škody“.

Novela počítá s tím, že by se hradila pouze skutečná škoda vzniklá při činnosti orgánu provádějícího nařízená krizová opatření nebo cvičení. Ta by se nahrazovala především uvedením v předešlý stav, a až kdyby to nebylo možné, pak by došlo na náhradu v penězích.

Jak upozornil Zbyšek Kordač z advokátní kanceláře Weinhold Legal na serveru Novinky.cz, byla by tím vyloučena náhrada ušlého zisku.

Bude-li navíc vypuštěn odstavec o zákonech v době vzniku škody, mohl by se podle něho stát bránit poskytnutí náhrady škody poukazem na později přijaté změny legislativy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků