Hlavní obsah
Martin Svoboda Foto: Profimedia.cz

Zdaňovat více loterie nedává smysl

Spolek Občané proti hazardu zastřešuje české občany, kteří nejsou spokojeni s momentálním stavem hazardu v ČR. Jeho předseda Martin Svoboda pro Právo okomentoval nejenom navrhované vyšší zdanění loterie.

Martin Svoboda Foto: Profimedia.cz
Zdaňovat více loterie nedává smysl

Jak se díváte na vládní návrh zvýšit zdanění loterií a kurzových sázek, zatímco sazby u hracích automatů mají být ponechány na stávající úrovni?

Regulace hazardu, ke které začalo po dlouhých 20 letech legislativní nečinnosti před několika lety docházet, si kladla za cíl výrazné snížení dostupnosti hazardu a co možná největší umenšení negativních dopadů jeho provozování na společnost. V současné době však pozorujeme v souvislosti s chystanými změnami sazeb u jednotlivých druhů hazardních her něco, co považujeme za alarmující a nebezpečné. Rozumím snaze ministerstva financí o větší výběr daní, tato snaha by však neměla být samoúčelná a neměly by jít proti všemu, co stát z různých svých studií a analýz zjistil.

Co máte konkrétně na mysli?

Jednotlivé hry byly podle nebezpečnosti rozděleny do tří kategorií s různou výší daňových sazeb. Nyní však, po poměrně krátké době od zavedení této diferenciace, přichází návrh na jejich změny způsobem, který jde proti hodnocení dopadů regulace původního zákona o hazardu a proti podkladové studii k rizikovosti hazardních her, která vznikala na Úřadu vlády v roce 2014.

Ta k zákonu o hazardu na straně 31 uvádí, že socioekonomické náklady loterií jsou nízké, a proto zde není třeba řešit pravidla pro odpovědné hraní. Jinak řečeno, společenská nebezpečnost tohoto druhu hazardu je zanedbatelná.

Ovšem větší zdanění loterií se navrhovalo již dříve...

Je pravda, že již v roce 2015 při přijímání balíčku hazardní legislativy bylo v návrhu doprovodného daňového zákona uvažováno o tom, že by se loterie zdanily 30 %, avšak již tehdy zde byl jasný rozpor s hodnocením dopadů regulace na zákon o hazardu, a proto byl také v rámci projednávání ve Sněmovně ten návrh pozměněn do současné podoby výše zdanění.

Dnes jsme opět v situaci, kdy je nejvyšší skokové zvýšení z 23 na 30 % plánováno u těchto nejméně nebezpečných her jako Sportka, losy a podobně, o něco nižší pak u kurzových sázek z 23 na 25 %.

Jedinou skupinu provozovatelů hazardních her pak nečeká zvýšení žádné – provozovatele nejtvrdšího a nejvíce společensky škodlivého automatového hazardu. A to přesto, že pro automatový hazard je zde ještě prostor pro zvýšení až na 38 % bez toho, aby to mělo na provozovatele vliv.

Co byste v současné situaci navrhoval?

Společně s kolegy Jindřichem Vobořilem, bývalým národním protidrogovým koordinátorem, Jaroslavem Vackem z kliniky adiktologie, ředitelem Asociace nestátních organizací Matějem Hollanem a řadou dalších lidí zabývajících se regulací hazardu nebo problematikou závislostí jsme se shodli na textu otevřeného dopisu členům rozpočtového výboru Sněmovny, kde budou dnes materiál načítat.

Velmi se přimlouváme za to, aby vznikl v rámci pozměňovacích návrhů takový, který zvýší sazbu za automaty a ponechá tu na loterie, čímž dojde kromě zvýšeného výběru daní k jasnému přihlášení k tomu, že nebezpečnost jednotlivých druhů hazardních her má mít odraz v odstupňování daňových sazeb.

Jsou problémem jen zvažované sazby, nebo vidíte i jiné problémy v oblasti hazardu?

Dlouhodobým problémem je samozřejmě zajištění financí na realizaci akčního plánu pro oblast závislostí a pro služby, které pracují s klienty. V současně vyjednaném návrhu rozpočtu 2020 chybí několik desítek milionů jen pro dosažení úrovně letošního roku. To je smutné, když se tu bavíme o zvyšování daní právě z hazardu. Druhým problémem je nedotažený registr vyloučených hráčů. Zde snad s obrovským zpožděním spějeme k jeho realizaci.

Jak vnímáte současné snahy provozovatelů hazardu o ovlivnění legislativy či prostředí provozování hazardních her?

Tyto snahy jsou samozřejmě nyní velmi silné. Upřímně, jsem přesvědčen, že i za návrhem změn daňových sazeb tímto nekoncepčním a zcela proti smyslu veškeré regulace jdoucím způsobem stojí ovlivňování ze strany provozovatelů tvrdého hazardu. Jak jinak si vysvětlit, že jedině automatový hazard nemá v rámci navrhovaných změn sazeb navrženo zvýšení.

Myslíte, že provozovatelé mohli tento návrh ovlivnit?

Nepřekvapilo by mě to. Aktuálně je nejaktivnější lobbistickou buňkou relativně nově založený Institut pro regulaci hazardních her, jehož ředitelem je bývalý šéf odboru 34 Jan Řehola, tedy člověk, který měl pod sebou regulaci hazardních her na ministerstvu financí. Jistě tam nezapomněl cestu.

Aktuální návrh na změnu daňových sazeb je vlastně zrecyklovaný a z šuplíku vytažený návrh z roku 2015, který neprošel právě s ohledem na to, že vůbec nereflektuje hodnocení dopadů regulace k zákonu, je v naprostém rozporu s přístupem „umenšování škod“ a jediné, o co se opírá, je Lafferova křivka, tedy fakt, že loterie zvýšení „ještě unesou“. S ohledem na tento rozpor Sněmovna už tenkrát návrh odmítla a není důvod, aby tento jeho recyklát nyní schválila.

A jak pohlížíte na plánované zatížení čistých výher nad 100 tisíc korun 15procentní daní?

Přiznám se, že v otázce zdanění výher nejsem přesvědčený o jeho efektivitě. Primárně si nedovedu představit spravedlivý systém, kterým by se taková věc dala provést, jelikož pro pravidelné hraní jakékoli hazardní hry platí, že kdo dlouhodobě hraje, dlouhodobě prohrává.

A pokud bychom chudákovi, který prosází nekonečné tisíce měsíčně pak zdanili dlouho vyhlíženou výhru, která mu má po hubených týdnech či měsících trochu srovnat bilanci, nevím, zda je právě toto správná cesta pro stát ke generování dalších peněz do rozpočtu.

Jaká je praxe v této věci jinde v EU?

A to je druhá věc. Samo ministerstvo financí ve své analýze dopadů regulace hazardu z roku 2015 uvádí, že tento způsob plošného zdanění žádná země EU neaplikuje. Asi pro to bude nějaký důvod. Dobrá praxe bývá zpravidla přejímána.

Co si myslíte o evropské směrnici o praní špinavých peněz?

Obecně je to dobrá věc, nicméně v hazardní problematice nikoliv. Pokud bude přijata bez hazardní výjimky, umožňuje a usnadňuje dálkovou registraci, čímž zmizí povinnost osobní registrace na pobočkách.

Nejvyšší skokové zvýšení je plánováno u nejméně nebezpečných her jako Sportka a losy

Z našeho pohledu to může při české vynalézavosti v obcházení pravidel znamenat díru do připravovaného registru vyloučených osob a ohrozit sociálně slabé skupiny obyvatel neboli umožnit hru těm, kdo by z ní jinak byli z dobrých důvodů vyloučeni. V praxi tak registrace může proběhnout s půjčenými nebo ukradenými doklady apod. Za nás je zkrátka dobře, když zůstává do registrace tváří v tvář na pobočkách.

Daňové změny se netýkají jen hazardu. Spatřujete problém ještě v jiné oblasti?

Musím říci, že ano. Sledujeme společně s kolegy i oblast jiných závislostí, hlavně alkohol. Zde je podobná situace jako u hazardních her. Stát se chystá zdražit pouze tvrdý alkohol, což dělá zcela v rozporu z vlastními zjištěními. Podkladové studie, které nám k tomu dle zákona 106 musel poskytnout, říkají přesný opak toho, co tvrdí paní ministryně Schillerová.

V případě zájmu snížit spotřebu alkoholu by totiž museli primárně zvednout daň plošně, případně zvednout daň na víno. Dedukovat bez jakýchkoli analytických podkladů, že lidi přeučíme z tvrdého na pivo a víno a bude líp, je nesmysl. Je to rizikový a nepromyšlený krok.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků