Hlavní obsah
Malý Gabriel se narodil v roce 2016 předčasně, vážil 600 gramů. Teď se setkal s posádkou záchranky, která ho vezla do porodnice. Foto: HZS Středočeského kraje

Vážil 600 gramů, teď je z něho neposedný divoch

Skoro pět let se neviděli. Záchranáři a malý kluk. Když se potkali poprvé, a vlastně až doteď naposledy, záchranáři se s klučinou a jeho maminkou dost zapotili, protože bojovali o jeho začínající život.

Malý Gabriel se narodil v roce 2016 předčasně, vážil 600 gramů. Teď se setkal s posádkou záchranky, která ho vezla do porodnice. Foto: HZS Středočeského kraje
Vážil 600 gramů, teď je z něho neposedný divoch

Na svět se malý Gabriel začal probojovávat hodně předčasně, teprve ve 22. týdnu těhotenství. Teď jeho rodina překvapila záchranáře osobním setkáním.

„Tehdy, byl to horký letní večer v roce 2016, posádka záchranky v Neratovicích na Mělnicku krátce po převzetí služby dostala nahlášený rozbíhající se porod prvorodičky ve 22. týdnu těhotenství. Pro všechny začala hra s časem,“ připomínala mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová srpnový večer před pěti lety.

V prvním týdnu podstoupil operaci tenkého střeva, následovalo sedm operací hlavičky, selhávaly mu ledviny, celkem prodělal asi 13 operací
Gabriela Petra Manasijevič, maminka

Sanitka se ženou tehdy bleskurychle zamířila do pražské nemocnice U Apolináře a byla přítomná u náročného porodu. Na svět se vyklubal hošík vážící něco málo přes 600 gramů. „Měl 33 centimetrů, moc šancí nám nedávali, měli jsme obrovský strach,“ řekla Právu maminka teď 4,5letého Gabriela Petra Manasijevič.

Gabriel si vyzkoušel i posezení v sanitce (vpravo).

Foto: HZS Středočeského kraje

„Prožívali jsme strašné chvíle, hned v prvním týdnu musel podstoupit operaci tenkého střeva, pak následovalo sedm operací hlavičky a mnohé další, selhávaly mu ledviny, celkem prodělal asi 13 operací,“ líčila maminka svízelný začátek Gabrielova života.

„Bylo to hrozně těžké, neskutečný strach o jeho život. Viděla jsem ostatní maminky s dětmi a já jsem si mohla Gabriela vzít do náruče až po dvou měsících po narození,“ vyprávěla Petra Manasijevič. Dodnes si její syn nese některé zdravotní problémy, kvůli kterým nemůže například do školky, ale na první pohled je to pěkný divoch.

„Všude běhá, neposedí, přes den vůbec nespí, už mu skoro nestačím,“ líčila maminka, zatímco Gabriel bušil kladívkem kolem sebe.

Rodina, šťastná za narození syna, se teď sešla s neratovickými záchranáři, kteří přispěli ke Gabrielově příchodu na svět. Posádka, když chlapci ukazovala sanitku a její vybavení, se mohla na vlastní kůži přesvědčit, že je zachráněný Gabriel pořádný neposeda a zvídavý jako jiní kluci.

„Osobní setkání je pro nás opravdu výjimečné. My záchranáři před takovými lidmi smekáme a děkujeme, že nás neberete jako samozřejmost, že si vzpomenete,“ říkal záchranář Jan Petržílek, který s kolegyní Markétou Rendlovou a lékařem Tomášem Hlaváčkem byli u Gabrielova narození a po necelých pěti letech se teď znovu setkali.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků