Hlavní obsah
 

Čísla nejsou optimistická, ale černé scénáře se zatím nenaplňují, míní Hamáček

S ohledem na současné tempo se dají do konce měsíce očekávat denní nárůsty nakažených mezi třemi a šesti tisíci, oznámil na středeční tiskové konferenci po jednání obnoveného Ústředního krizového štábu jeho šéf a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Při takových číslech by se zatím podle něj dařilo udržet volné lůžkové kapacity.

 
Čísla nejsou optimistická, ale černé scénáře se zatím nenaplňují, míní Hamáček

„Za včerejšek bylo evidováno 2394 nových případů, což je podstatně více než v předchozích dnech. Nicméně pokud se podíváme, tak to odpovídá tomu střednímu scénáři, kdy bychom se podle aktuálního tempa růstu mohli na konci měsíce pohybovat mezi třemi a šesti tisíci nových případů denně,” sdělil na úvod Hamáček.

Při těchto nárůstech by se podle něj dařilo držet kapacity lůžkové péče a nedošlo by k přehlcení systému, což ministr považuje za jeden z hlavních úkolů.

Stejně tak štáb bude monitorovat zásoby ochranných pomůcek. Ve skladech nyní podle něj zbývá asi 60 milionů roušek a zhruba 5,5 milionu respirátorů, navíc má prý každý resort zásoby na dva měsíce. Hlídat se má také spotřeba pomůcek. „Dohodli jsme se s ministerstvem průmyslu a obchodu, který komunikuje se správou rezerv, že to budeme týdně monitorovat a případně na to reagovat,” osvětlil Hamáček.

Zvýší se kapacity mobilních volebních komisí

Ministr také ujistil, že nadcházející krajské a senátní volby by měly proběhnout i přes vyšší nárůsty nakažených bez větších problémů a co možná nejbezpečněji.

„Budou posíleny mobilní odběrové komise, protože v létě, kdy byl plán připravován, tak čísla byla podstatně nižší. Chceme, aby ta kapacita byla někde kolem 16 tisíc voličů, které by ty komise měly zvládnout navštívit, pokud bude zájem,” uvedl šéf krizového štábu.

Ústřední štáb by se měl znovu sejít příští středu. Do té doby budou jednat pouze jednotlivé pracovní skupiny. „Věřím, že v příštích dnech uvidíme, že ta opatření zabrala, a podaří se nám křivku oplošťovat,” dodal ministr.

Vláda se na obnovení Ústředního krizového štábu dohodla na svém pondělním jednání. Premiér Andrej Babiš (ANO) nejprve výzvy koaliční ČSSD i opozice na aktivaci štábu odmítal s odůvodněním, že ministři o epidemii jednají ve vládní radě pro zdravotní rizika, avšak kvůli zhoršující se epidemiologické situaci a po naléhání hejtmanů se v pátek rozhodl na obnovení přistoupit.

Babiš změnu názoru vysvětlil tím, že mezi kraji a ministerstvem zdravotnictví vázla komunikace a spolupráce, a hejtmani proto tlačili na obnovení štábu v čele s Hamáčkem.

Ve štábu kromě Hamáčka zasedají také náměstci většiny ministerstev, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu, hlavní hygienička, zástupce Asociace krajů, vedoucí Úřadu vlády a také ředitel Státního zdravotního ústavu. Nově do štábu přibyli také dva zástupci samospráv.

Na jaře se jednání štábu účastnili také zástupci opozice, to ale zatím není na pořadu. „Jsme připraveni opozici poskytnout kompletní informace,” ujistil ale Hamáček.

Svého zástupce chtěla mít také Praha, která má mezi kraji trochu speciální postavení, podle Hamáčka ale zatím stačí, že se štábu účastní šéf Asociace krajů Jiří Běhounek.

Podle pondělního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové ale obnovený štáb má oproti jaru podstatně osekané pravomoci, měl by se soustředit primárně na koordinaci krajů. Opatření a ekonomické záležitosti zůstávají v gesci příslušných resortů.

Hamáček hned po prvním jednání obnoveného štábu v pondělí avizoval, že prvním úkolem bude „potvrdit aktuální čísla kapacit lůžkových a personálních. Připravit scénáře na to, jak budeme zajišťovat chod nemocnic, ale i chod státu v situaci, kdy nám reálně hrozí, to je jen ten mírný scénář, nějakých 70 tisíc nemocných s koncem září”. Omezení lůžkové péče podle něj hrozí už v říjnu.

Štáb na jaře mimo jiné zajišťoval dodávky ochranných pomůcek, kterých byl v té době nedostatek, a stát narychlo řešil jejich dovoz.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků