Hlavní obsah

Smejkal: Epidemii jsme opravdu nezvládli

Hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí skupiny MeSES Petr Smejkal přiznal, že kvůli populismu politiků, kteří lidem raději slibují prázdná hesla a bojí se přistoupit k nepopulárním opatřením, opakovaně zvažoval, že se vrátí do Spojených států. Na rozdíl od premiéra má za to, že boj s epidemií jsme nezvládli.

Smejkal: Epidemii jsme opravdu nezvládli

Jak moc vážně bere nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) doporučení vaší odborné skupiny?

Donedávna bych řekl, že velmi vážně. Zejména v té době, kdy odcházel ministr (Jan) Blatný a přicházel ministr (Petr) Arenberger, tak to bylo hodně intenzivní. Trošku ta intenzita těch kontaktů ustává…

Jak si to vysvětlujete, že vás přestali poslouchat?

Mám trošku pocit, jako by si najednou uvědomili, že by to vlastně neměla být Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), kdo má kontrolovat rozvolňování, nýbrž ty do této chvíle asi nefunkční struktury ministerstva nebo Státní zdravotní ústav. Takže myslím, že je to určitá snaha typu „co nám do toho tady budete povídat, vždyť my to dokážeme“.

Myslíte, že cítili určité ohrožení?

Jo. (smích) Ano, myslím, že trošku ano.

Cítíte se být schopnější než ministerstvo zdravotnictví?

Já určitě ne, ale kolegům, které jsem do MeSES vybral, nemůžu dostatečně poděkovat. Jde o nesmírně schopnou a konzistentní skupinu lidí, která zadarmo při své práci dokázala připomínkovat a komentovat rozvolňování tím způsobem, že se to povedlo do této chvíle uhlídat. To je podle mě důkaz, že byla funkční a zanechala stopu.

A jestli se tím někdo bude cítit ohrožen, je mi úplně jedno, protože to pomohlo tomu, že jsme rozvolnili, jak jsme měli. Poprvé jsme začali používat faktor incidence. Dříve se tu stále mluvilo jenom o tom, jakou máme obložnost (míra využití lůžkové kapacity – pozn. red.) a kolik máme pacientů na JIP, ale to není to dobré číslo. Díky této skupině se začaly používat parametry, které jsou běžné v západních zemích. Vnesli jsme do toho světový přístup a ukázali, že tu jsou zaběhlé postupy a nemá se to stále dělat způsobem „brzda-plyn“.

To ohrožení je ale zřejmě váš subjektivní pocit?

Ale já myslím, že tohle není ojedinělý případ. Šlo třeba o Průšu (vývojář 3D tiskáren Josef Průša v březnu 2020 vyrobil a rozdal lékařům desetitisíce ochranných štítů – pozn. red.).

Šlo i o další lidi, o spoustu mladých úspěšných lidí, kteří státu nezištně řekli, že mu pomohou. Tohle se tu opakuje.

MeSES v tomhle směru není nic nového. Je to opět snaha pár snílků, nebo možná naivních lidí, nabídnout státu pomocnou ruku a říct, že mu pomůžeme a nechceme za to ani korunu. A znova se zdá, že stát si něco z toho vezme, ani moc nepoděkuje a řekne, že bylo možná špatně, co navrhovali.

Rád bych viděl politiky, kteří jsou schopni říct i nějakou nepříjemnou věc, namísto neustálého nadbíhání veřejnosti

Žijeme v zemi, kde to spousta lidí nevzdává, zejména mladých lidí, stále chce pomoci. A stát se pořád cítí strašně dotčený, když mu někdo pomoc nabízí. Nakonec ji tedy přijme, protože co má jiného dělat, když už všechno zkazil. A potom, co se to povede, se do těchto pomocných skupin ještě naveze. A to mně hodně vadí, protože žijeme v nefunkční zemi, kde stát skutečně selhává v mnoha ohledech.

Mluvíte o tom, jak pandemie odhalila selhávání státu. Jak získat důvěru lidí zpět?

Upřímně myslím, že to chce generační obměnu. Myslím, že mladí lidé, kteří byli v Evropě nebo ve Spojených státech, se teď musí dostat do vedoucích pozic.

Vidíte někoho takového mezi lídry současných stran či koalice do podzimních voleb?

Obecně můžu říct, že jsem trošku zklamaný z období pandemie politiky napříč. Až na výjimky jsem neviděl, že by přišli s nějakou alternativou a vymanili se z toho, kdy jsou stále hesla „vraťme děti do škol“ nebo „otevřeme obchody“, protože je to hrozně líbivé. To je přitom ale úsměvné, protože to chceme asi všichni, ale jde o to, jak to uděláme bezpečně, abychom je zase nemuseli zavřít. Slyším to ze všech politických stran, ale všichni se shodneme na tom, že jsou to naprosto prázdná hesla. Nabíráte na tom body, ale ve mně samotném to vzbuzuje spíše nedůvěru.

Co by měli tedy podle vás dělat?

Rád bych viděl politiky, kteří jsou schopni říct i nějakou nepříjemnou věc, namísto neustálého nadbíhání veřejnosti. Rád bych měl politika, který řekne, že to bude trochu bolet. Jde přitom například i o vymáhání práva. Chybí nám tu vymahatelnost postupů. Jak je možné, že se tady nedodržovala opatření? My budeme stále říkat, že je to tím, že švejkujeme, ale je to i tím, že lidé nemají k tomuto státu žádný respekt.

Vás nenapadlo jít do politiky?

Teď mě to rozhodně nenapadá, v budoucnu mě to třeba napadne. Obecně jsem ale z politiků a jejich přístupu v době pandemie dost roztrpčený.

Chtěl jste pomoci i kvůli tomu, že je Česko stále zemí, kde chcete žít?

Řeknu vám, že bylo spíše dost momentů, kdy jsem si říkal, že se vrátím do Ameriky. To je pravda. (zamýšlí se a pousměje se)

Můžete jeden takový moment uvést?

Není příjemné, když se za něco postavíte a dostáváte spoustu e-mailů, hejtů a výhrůžek. Já tady nejsem žádný hrdina. Nepřipadal jsem si, že říkám něco zase tak strašného, a už to vyvolává takovéto emoce.

Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ono je to ale ve všech zemích stejné. Pandemie vyhloubila příkopy. V Americe taky běží antirouškaři proti rouškařům. Tady ale třeba Zdravé fórum podalo žalobu na profesora Hořejšího (Václav Hořejší je imunolog Ústavu molekulární genetiky AV – pozn. red.). To byl moment, kdy si říkáte, že jde o tak zpolarizovanou zemi, že i Amerika je na tom lépe.

Takže to bylo někdy v zimních měsících?

Ano, začátkem jara.

Šlo nakonec tedy spíše o zbožné přání?

Ano, mám MeSES a chodím pracovat do IKEM. Ale asi bych to neudělal. V jednu chvíli mě to tak otrávilo, a tak jsem si říkal, že to musím dojet a pak se rozhodnout, zda tu budu nadále žít, až to skončí. A rozhodl jsem se, že ano. Ale doufám, že se ta polarizace do podzimu uklidní a volby to ještě nerozdmýchají. Už ale zase nabývají na síle chřipičkáři, kteří říkají, že to bylo přehnané, což opravdu čumím.

S vámi působí v IKEM i profesor Pirk, který má oproti vám k závažnosti pandemie výrazně jiné názory. Bavíte se o tom? Není to místo, kde začít se zahlazením příkopů?

Ano, bavíme. Mám naprosto odlišné názory než profesor Pirk, ale diskutovat spolu dovedeme, a tak by to mělo být.

A k čemu jste dospěli?

K tomu, že se v otázce koronavirové pandemie nedohodneme, ale naprosto respektuji jeho um a všechno, čeho dosáhl.

Naposled společnost polarizoval například pietní akt na Hradě. Nemáme tu napříč politikou příliš mnoho dělicích linií?

Ale politici odcházejí a přicházejí, musíme začít každý sám u sebe. Máme v Čechách strašnou tendenci ze všeho vinit někoho jiného. Vidím to kolem sebe: „vláda je blbá, nutí mě nosit roušky, ale včera jsem byl na ilegálním mejdanu u kamaráda v garáži“, což považují za normální. To spoustě lidem nesepne.

Nebo mi známí říkali, že to přeháním a je to chřipka, a pak titíž lidé volají, že tatínek nemůže najít místo v nemocnici a jestli bych to nezařídil. Říkám si pak, zda je nenapadlo, že ta místa nejsou právě proto, že jsme to všichni podcenili. Přece z toho stále nebudeme někoho vinit, když se sami chováme nezodpovědně. Chápu to u lidí, kteří to dodržují, ale je hrozně lidí, kteří na to úplně dlabou, ale hrozně rádi si vylévají vztek na vládu a MeSES.

Kam byste se na škále mezi těmi, kteří na to dlabou a dodržují, zařadil vy sám?

(smích) Jako chybujícího občasného hříšníka mi ta mediální pseudosláva pomohla v tom, že se musím chovat velmi zodpovědně. Kdybych si dovolil jít někam bez roušky, tak mě někdo vyfotí. Ale občas jsem se sám přistihl. Nejsem žádný svatý člověk, ale snažím se to dodržovat. Nechci mluvit vodu a pít víno.

Mluvil jste o tom, že to chcete dotáhnout do konce. Co pro vás bude koncem boje, kdy si řeknete, že jste to zvládl?

Doufám v to, že když se nám podaří nejenom toto zvládnout, ale vytvořit i základy nějakého systému veřejného zdravotnictví, který by dovedl lépe reagovat na pandemie, tak bych byl docela spokojený. Ale nesmíme skončit tam, že bychom si řekli, že jsme to zvládli, protože jsme to opravdu nezvládli.

Takže v tom nesouhlasíte s premiérem Andrejem Babišem, který tvrdil, že jsme to zvládli?

Ne, řekl bych, že jsme to fakt nezvládli.

Smejkal následně po rozhovoru upřesnil, že trvá na tom, že jsme nezvládli kritickou část. Doplnil však, že považuje za uspokojivý průběh první vlny na jaře 2020 a rovněž probíhající období rozvolňování. 

Jak funguje komunikace s premiérem Babišem? Proč chtěl být dříve ministrem zdravotnictví? Je na ruskou vakcínu Sputnik pozdě? 

Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu nebo si ho pusťte ve své oblíbené podcastové aplikaci. 

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků