Hlavní obsah

Požár dělá velký úklid. Zvěř čeká hostina

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Z lidského pohledu je požár v Národním parku České Švýcarsko tragický, pro přírodu a zvěř je to však pozitivní zpráva. Lesu totiž pomůže k větší rozmanitosti rostlin, lepší hostina čeká i lesní zvěř. V oblasti jsou navíc požáry poměrně běžné, může za ně pískovcové podloží a prudké svahy. Shodují se na tom odborníci Lukáš Čížek z Akademie věd, Radim Hédl z Univerzity Palackého a Miroslav Svoboda a Jiří Vojar z České zemědělské univerzity.

Požár v HřenskuVideo: Hasičský záchranný sbor České republiky

 
Článek

„Historie ohně na tomto území je velice dlouhá. Hlavní příčina, proč tam poměrně často hoří už několik tisíc let, je v tom, že jde o pískovcové skály. Pískovcové podloží je velmi vysychavé a zároveň jsou tam prudké svahy. Oheň se přitom šíří nahoru. Takže když na úpatí svahu vzplane oheň, tak se velmi rychle rozšíří vzhůru a nabírá na síle,“ řekl Novinkám Lukáš Čížek, vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Biologického centra Akademie věd ČR.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Stovky hasičů stále bojují s požáry v Hřensku.Video: Reuters

Většímu rozsahu požáru však podle Čížka přispěla i klimatická změna, kvůli které je krajina vyschlejší než dřív. Neodklizené dřevo po smrcích napadených kůrovcem, které za viníky šíření ohně označil starosta Krásné Lípy Jan Kolář, podle Čížka situaci o moc nezhoršilo. „Primární roli opravdu hraje geomorfologie. Hoří i les, který neuschl, plochy, kde bylo dřevo odklizené. Požáry by tam byly, ať by byl pokryv půdy jakýkoliv. Primární příčina je pískovec a prudké svahy. Oheň tam má potenciál přejít do korunového požáru,“ vysvětlil Čížek.

Nechali tam dřevo po kůrovci, proto se oheň tak šířil, tvrdí starosta

Domácí

A ačkoliv pohled na sežehnuté lesy očím nelahodí, přírodu čekají podle Čížka lepší časy. „Krajina nebude mrtvá. Bude tam nějakou dobu spáleniště, ale už na podzim tam začnou růst první rostliny. Už příští rok bude krajina biologicky velice bohatá. Bude výrazně bohatší, než byla před požárem,“ řekl Novinkám.

Mnoho zvířat uteče nebo přečká v hlíně

Některé dřeviny vzrostou během čtyř až pěti let, na jiných místech to bude trvat déle, a to až desítky roků. „Ale příroda potřebuje různost a rozmanitost. Požár je nepochybně z lidského hlediska katastrofa, ale z biologického pohledu to není žádný problém,“ podotkl Čížek.

Foto: Novinky

Spálený les v Českém Švýcarsku

V horizontu několika let bude mít přínos i pro lesní zvěř. „Tento požár je korunový, silný. Spousta zvířat v něm uhoří. Ale neuhoří jich zdaleka tolik, kolik bychom si představovali. Mnoho zvířat, jako jsou větší savci či ptáci, ví, kdy má odejít. Ti menší zase zalezou někam do hlíny. Velká část tedy požár přežije. Pro býložravce z řad lesní zvěře je požářiště mnohem lepší místo k životu než vzrostlý smrkový les, kde se třeba pro srnku hledá hůř něco zeleného, na co dosáhne. Na požářišti bude už na jaře mnoho lahodných rostlin, které se dají sežrat. Tam se zvířatům žije výrazně lépe,“ vysvětlil biolog.

Žádná apokalypsa. Přírodě požár v Českém Švýcarsku prospěje, říká botanik

Domácí

Oheň je totiž podle Čížka faktor, na který je česká příroda zvyklá. „Většina původních organismů u nás, většina rostlin i savců, se vyvíjela v podmínkách, které byly ohněm intenzivně ovlivňovány. Některé druhy jsou na ohni vyloženě závislé. Klasickým příkladem jsou tzv. pyrofyty, rostliny, které nejsou bez ohně schopné přežívat, protože jsou konkurenčně slabé. Oheň jim konkurenci zlikviduje. Mezi takové patří zcela běžné stromy, jako je bříza, borovice nebo dub,“ vysvětlil.

„Požár přispěje k větší rozmanitosti lesů Česko-saského Švýcarska. Bývaly tam smrkové plantáže. Často husté, kde nezbyl prostor než jen pro smrk, suchohříbek a kůrovce. Když shoří, tak se otevře prostor pro velkou spoustu organismů. Jsou druhy, které jsou na ohni přímo závislé. Českosaské Švýcarsko je místo, kde se díky častému ohni udrželi brouci, kteří potřebují ohořelé dřevo,“ dodal Čížek.

Profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity potvrdil, že jsou požáry v lokalitě Českého Švýcarska podle historických záznamů časté. Klimatická změna však také sehrála svou roli. „S tím, jak se zvyšuje počet horkých a suchých dnů, se může frekvence požárů zvyšovat,“ poznamenal.

Foto: Archiv Prof. Miroslav Svoboda

Zalesněné požářiště v Českém Švýcarsku, kde hořelo v roce 2006.

Ani on se o obnovu lesa v budoucnosti neobává. Za příklad dává obnovu porostu v místech, kde hořelo v roce 2006 (viz fotografie).

Hustý porost už za čtyři roky

„Obnova lesů probíhá dobře, během tří až čtyř let vzniká velmi hustý porost listnatých dřevin, objevují se původní dřeviny, jako jsou buky. Požár naruší horní vrstvu půdy, ale relativně málo. Skončí pár centimetrů horní hrabanky. V minerální zemině se dobře obnovují dřeviny, jako je bříza, vrba nebo topoly. Opravdu se dá říci, že požár nepředstavuje pro přírodu problém. Omezený lokalizovaný požár má pro les dokonce i pozitivní efekt. Ale to se bavíme o malých požárech ve velikosti několika hektarů,“ dodal s tím, že jiné škody pak oheň páchá pochopitelně v hospodářském lese.

LETECKÉ ZÁBĚRY: Požáry v Hřensku

Domácí

Nový les bude podle Svobody převážně listnatý. „Už druhý rok po požáru objevíte velké nálety listnatých dřevin a za deset let nepoznáte, že tam požár byl,“ míní. „Požár je obrovská příležitost pro obrovské množství živočichů, jako je třeba hmyz, protože se tam naskytne neobvyklý biotop, který je pro ně příhodný,“ dodal.

Podle docenta Jiřího Vojara z České zemědělské univerzity budou následky požáru viditelné mnoho let, ale ekosystém se s ním vyrovná. „Vzhledem k tomu, že jde o národní park, kde jsou předmětem ochrany přirozené ekosystémy a procesy v nich, není na většině míst nezbytné významněji obnovu míst poškozených požáry uměle podporovat (např. výsadbou dřevin),“ uzavřel.

Těžební stroje vytvářejí protipožární pásy

Domácí

Radim Hédl z katedry botaniky olomoucké Univerzity Palackého potvrdil slova svých kolegů. „Požár ekosystém v pozitivním smyslu naruší, odstraní nahromaděnou biomasu. Je to tedy takový ,úklid domácnosti‘. Z různých výzkumů víme, že v minulosti lesy a jiné typy ekosystémů hořely celkem pravidelně. V oblastech s přirozeně vyšším zastoupením jehličnanů (hlavně borovic) to byl normální proces,“ podotkl pro Novinky.

Oheň se rychle šíří. Podle hasičů zasáhl požár v úterý večer už tisíc hektarů porostu. Ještě dopoledne to bylo asi 30 hektarů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám