Plaga: Státní maturity se nemění. Školy si budou moci volit typ přijímaček

Po debatě s řediteli škol a dalšími zainteresovanými jsme se dobrali k tomu, že systém státních maturit zůstává zachovaný. Na státní maturitě se tedy nic nemění, stát si ponechá pouze didaktické testy. Byly tu nápady na úřední maturity, ale to v tuto chvíli rozhodně není věc, kterou bychom nějakým způsobem chystali.

Profilové zkoušky si ponechají školy.

To zůstává. U státní didaktické části je toto hodnocení dostatečné. Školy a rodiče jsou zvyklí na známky, což se řešilo, ale ta procenta jdou vždycky převést na známky.

U zkoušek na jaře byla velká debata ohledně vybalancování epidemiologického hlediska a proveditelnosti a bylo to o jednom termínu jednotných přijímaček. Dobrou zprávou v tuto chvíli je, že v případě zkoušek na víceletá gymnázia, tedy osmi a šestiletá, přijímací zkouška zůstane tak, jak ji všichni znají, tedy dva termíny a logisticky to bude zajišťovat Cermat.

Jediná podstatná změna, přesněji možnost, se týká jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory, tedy z „devítky“. Chceme školám nabídnout možnost, aby se mohly samy rozhodnout, zda využijí jednotné přijímací zkoušky, nebo si zvolí variantu, že si udělají vlastní příjímací zkoušku.

Přesně tak. Škola si vybere, jestli chce využít nabídku jednotné zkoušky nebo si bude realizovat školní přijímací zkoušku.

Je to stále balancováno z epidemiologického hlediska, takže tam bude nějaké časové rozmezí, ve kterém školní část musí proběhnout. Jakmile to nebude zajišťováno Cermatem, tak to nemusí být realizováno v ten daný den. Počet vypsaných termínů, když se trefí do povoleného časového rozmezí, je na škole.

Nutno ale podotknout, že pro studenty stále platí, že si vybírají dvě školy a jdou na dva termíny, tak jak byli zvyklí. Z pohledu žáka se tedy nic nemění, ale z pohledu školy je tu nově možnost volby přijímaček.

Na to ještě navazuje jedno další novum. Když škola zjistí, že nemá převis uchazečů, tak může, tuším v březnu, rozhodnout o tom, že se přijímací zkouška konat nebude a žáky jednoduše přijme. U škol, kde už je předem jasné, že se tam dostane každý, kdo se přihlásí, je zbytečné, abychom zvyšovali riziko tím, že je ještě poženeme na přijímačky. To ale rozhodne ředitel až ve chvíli, kdy bude jasné, kolik je podáno přihlášek.

Otevírání nůžek je v podstatě fenoménem distanční výuky. Je to problém, a i proto jsme na to reagovali velmi rychle v systému podpory škol. Poskytli jsme školám 1,3 miliardy korun na nákup počítačů nejen pro učitele, ale i do zápůjčního fondu pro žáky. Zároveň se nám povedlo zvýšit zájem o webináře pedagogického institutu, který jsme zaznamenali už na jaře, ale stále tento zájem pokračuje, tedy kvalita výuky se skokově zvýšila a bude se zvyšovat i nadále.

Takto dohromady je to myslím podpora, která by měla snižovat ty rozdíly.

Pokud máte děti ze sociálně nepodnětného prostředí, kde to vzdělávání nemá hodnotu, tak v distanční výuce se výuce vyhýbá lépe než v případě té prezenční. K dorovnání rozdílů chceme ještě intenzivněji příští léto využívat letních kempů a doučujících kurzů, jež chceme masově nasadit.

Bude se to ale zase lámat na tom, jestli budou mít tito žáci zájem. Bude to nejen o práci učitelů ve školách, ale také o terénní práci ve vztahu k těm rodinám, aby skutečně studenti, kteří to nejvíce potřebují do těchto letních kempů nastoupili. My je můžeme motivovat, ale nutit je nemůžeme.

Školství nemůže naběhnout ze dne na den a čas na přípravu i prodlevy mezi jednotlivými epidemiologickými kroky a návraty jsou rozumné. Když se v rámci třetího stupně bavíme o rotačních schématech, startovat to od čtvrtka nedává úplně smysl, protože se školy musí připravit a vykomunikovat to s žáky, aby vše klaplo. Posun v oblasti středních a vysokých tedy nastane v pondělí 7. prosince.

Od 30.12. jde v souladu se stupněm čtyři o návrat prvního stupně ke klasické výuce a návrat druhých stupňů základních škol do rotačního schématu, tedy týden prezenčně a týden distančně.

Stupeň tři, který ve školách naběhne od příštího pondělí umožňuje na vysokých školách, aby i jiné než poslední ročníky mohly navštěvovat ve skupinkách maximálně po dvaceti lidech laboratorní, praktickou či uměleckou výuku. Na středních školách to znamená, že se podobně jako závěrečné ročníky vrátí v rotačním schématu i nižší ročníky.

Toto nařízení bylo hrozně omezující a náročné, ale epidemiologové si za tím stáli. Jsem rád, že se posuneme do stupně tři, kde tento striktní požadavek na homogenitu u středních škol ze strany epidemiologů a ministerstva zdravotnictví není. Situaci ve školách by to tedy mělo zjednodušit.

Nicméně pokud rozvolňujeme, tak bych chtěl apelovat na středoškoláky, aby dodržovali ta pravidla nošení roušek a hygienické standarty, protože úspěch rozvolnění leží v tom, že budeme pravidla dodržovat a nebudeme je obcházet.

Když se podíváte zpět do jarní vlny, tak tehdy se ministerstvo školství dohodlo se skupinou pro rozvolňování na nějakém scénáři a v něm se žádné změny nedělaly, protože si myslím, že takové dohody se mají dodržovat. A stejného schématu se držíme i v tuto chvíli. Pokud jsme se s odborníky dohodli na tom, co se bude dít v jednotlivých stupních PES, tak považuji za neférové to zkoušet ještě nějak rychleji rozvolňovat. Já rozhodně budu dodržovat to, na čem jsme se ministrem zdravotnictví dohodli.

Chápu tlak z terénu, ať už z průmyslu, obchodu, nebo sportovního prostředí, ale je nesmírně důležité, abychom všichni udrželi rozvolňující scénář a rozvolnění bylo řízené. To nejzásadnější neleží v psovi, ale v tom, jak každý z nás bude dodržovat opatření. Pokud je budeme porušovat, tak si zaděláváme na velký problém.

Nebylo by férové, kdybych řekl, že to dokážu vyloučit. Nemůžu to vyloučit. PES je nastaven tak, že bude automaticky reagovat na nastalou situaci, a pokud si to pokazíme nebo se epidemie nezávisle na nás zhorší, může dojít k opětovnému utažení a přechodu na distanční výuku.

Jestli budeme rozvolňovat a klesat ve stupních záleží, na tom, jak celá společnost, a nemá smysl to házet na školáky, bude dodržovat pravidla. Každý home office pomáhá zlepšovat situaci ve společnosti a vracet žáky do škol.

Aby to byla rozumná situace a přibližovalo se to školství, které jsme znali před covidem, tak to se bavíme o stupni dva a jedna, kdy těch restrikcí je méně. Myslím si, že v letošním roce se do druhého stupně nepodíváme, takže budu velmi rád, když to společně zvládneme přes vánoční svátky a silvestr tak, abychom v lednu třeba dokázali dostat do dvojky. Tam už by školství mohlo vypadat normálně, ačkoliv význam slova normálně se v posledních měsících výrazně změnil.

Situace, byť se nyní zlepšila, je stále vážná a není rozhodně čas na nějaké hromadné akce, které by mohly vytvářet klastry. Standard, který jsme znali, a netýká se to jen školních besídek, ale všech oblastí, jako je například rozsvěcování vánočních stromů či bujaré veselí na náměstích, musíme v této chvíli omezit. Tyto akce nyní nejsou chtěné a povolené.

Oproti jaru je tu jedna podstatná změna. Zatímco na jaře byla distanční výuka v jakémsi legislativním vakuu, tak v tuto chvíli je distanční výuka nedílnou součástí a má být hodnocena, protože je povinná. Kontinuálně upozorňujeme na to, že to hodnocení je velmi složité, protože kantor musí přihlédnout k podmínkám v domácnosti. A ty se výrazně různí. Budu apelovat na to, aby školy více využívaly formativního hodnocení, což není jen o známkách, ale i o zpětné vazbě. A u distanční výuky je to možná i důležitější než kdy v minulosti.

Přesně tak. Není o tom dát žákům poté, co se vrátí první den do školy, pět testů. Situace je opravdu celý tento rok natolik specifická, že bych očekával a očekávám, že učitelé najdou balanc mezi hodnocením, schválně neříkám známkováním, a mezi situací.

Máte pravdu. Ve stínu covidové pandemie zapadlo to, že už dříve vláda schválila strategii 2030+, tedy kam se má ubírat české školství do budoucna. Jedna z hlavních oblastí je směřována do proměny obsahu. Vzdělávací programy musí projít modernizací, a s tím souvisí i zaměření na důležité věci.

Řada škol si už během jara sama všimla zahlcenosti svých vzdělávacích programů. A některé ty aktivní školy je přes léto redukovaly. To neznamená, že to jako stát nebudeme podporovat, chtěli bychom, aby to nastalo na všech školách, nejen na těch aktivních.

Je to otázka, kdy téměř každý ministr podlehne, aby řekl nějaký svůj názor na to, co by v rámcových vzdělávacích programech nemělo být. Já na to nenaskočím. Rozhodnutí, co nemá být v rámcových programech, bych chtěl nechat odborníkům. Není to vyhýbavá odpověď, je to férová odpověď.

Každý vám řekne, že se musí bušit moderní dějiny nebo něco takového, ale to jsou takové ty jednoduché odpovědi. Je třeba najít balanc, aby to všechno dohromady hrálo, protože těch informací a dovedností, které musí člověk vstřebat, je spoustu. Neměl by to tedy říkat ministr školství, ale měli by to odpracovat odborníci, kteří by tento balanc měli nalézt.

Kdybych to chtěl říct lacině, tak řeknu, že chci plošné testování kdekoliv a jakkoliv. Ale to základní je, aby to bylo proveditelné ze strany resortu zdravotnictví a odběrových míst. Pokud bychom testovali i v novém roce a byla by kapacita na rozšíření, byl bych jedině rád. V tuto chvíli se ale počítá s testováním pedagogických pracovníků, které bude probíhat od 4. prosince. Nepedagogičtí pracovníci spadají to té kategorie všech občanů, která startuje následovně.

Co je ale pro mě v tuto chvíli důležité, tak to, že se pedagogičtí pracovníci dostali mezi prioritní skupiny i v rámci vakcinační strategie.

Jsou v první skupině, na úrovni integrovaného záchranného systému, jako jsou hasiči a další.

Dovedu si představit rozšíření nebo dobrovolné testování na úrovni středoškoláků a vysokoškoláků. Pravidelné antigenní nebo PCR testování si nedovedu představit u menších dětí na prvním stupni. Testy se ale vyvíjejí, a pokud po Novém roce budou třeba certifikovány testy ze slin, a budou masově rozšířeny, tak to samozřejmě okamžitě zvyšuje možnosti.