Hlavní obsah
Robert Plaga Foto: ČTK

Plaga: Rád bych v červnu otevřel školy i starším žákům

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v rozhovoru pro Právo bilancoval stav českého školství v době karantény.

Robert Plaga Foto: ČTK
Plaga: Rád bych v červnu otevřel školy i starším žákům

Od 25. 5. budou povoleny akce pro 300 lidí, ale do škol mohou zatím jen deváťáci a maturanti. První stupeň nastoupí po 15členných skupinkách. Proč by nemohlo být 300 lidí ve školách?

Od začátku jsme v rámci představování rozvolňovacích vln konzistentní a čitelní. Když si uvědomíme, co tady bylo před pár týdny, co každý cítil při pohledu na titulky v novinách, neměli bychom už propadat euforii a předhánět se, kdo dřív co rozvolní.

Hlavním argumentem epidemiologů je, že ve školách jsou děti vystaveny větší expozici viru na jednom místě, než když se potkají lidé venku. Jsou tam nějaká pravidla a je naprosto na místě, aby návrat 1. stupně byl 14 dnů po první vlně.

Dá se očekávat, že se tempo rozvolňování změní? Obzvlášť když náměstek ministra zdravotnictví Prymula uvedl, že riziko přenosu ve školách je minimální. Budete na to ve vládě tlačit? Asi taky cítíte frustraci učitelů, rodičů, dětí, studentů.

Vycházelo to ze singapurské studie, podle níž se nemůžete ve škole nakazit. Vedle toho vyšla studie německá, která říká, že klíčové pro zvládnutí epidemie bylo uzavření škol, nákupních center a zákaz velkých akcí. S každou takovou studií přijde nálada z jedné části toho spektra, že se otevírá moc rychle, riskujete, zpomalte to. Názory v Evropě jsou různé.

Důležité bylo, že jsme od začátku balancovali předvídatelnost harmonogramu, dodržujeme pokyny epidemiologů, aby mezi vlnami byl 14denní odstup.

A jednoznačně vnímáme proveditelnost opatření v našich školách. Ve scénáři zveřejněném 14. dubna je uvedeno, že se v konzultačním módu mohou za dobré situace vrátit žáci 2. stupně. Už v tuto chvíli se přitom ukazuje, že v některých školách může být problém s prostým dělením 1. stupně. A nikdy nebylo myšleno, že by se za stejných podmínek mohly vrátit 2. stupně.

Ale vrátit je chcete ještě před koncem školního roku…

Pořád si přeji, aby měli možnost se potkat i žáci 2. stupňů, pokud to situace a podmínky ve školách dovolí. Když to zjednoduším, jde o socializační aspekt, aby si mohli popovídat, co v té době dělali, aby se viděli s učitelem. O vzdělávání už v tomto čase moc nepůjde.

A budou tedy po 15členných skupinách?

Tento požadavek epidemiologů tam pořád je. U výuky na 1. stupni je naprosto jasný požadavek, aby ty homogenní skupiny byly. Je sice častá výhrada, že je to neproveditelné, ale vždy jde o minimalizaci rizik. V tuto chvíli se to vyvíjí velmi dobře a buďme za to rádi.

Při tom rozhodování, koho pustit do škol, jste brali v potaz i to, pro které žáky jsou mezery ve vzdělávání nenahraditelné?

V tomto čase nehledáte optimální řešení, za které by vás všichni pochválili. Hledáte kompromis. U 1. stupně byla vyšší šance to zvládnout personálně a také pro ně hrálo, že vzdálená výuka většinově lépe funguje u starších ročníků. A pak je u těch nejmenších významný osobní kontakt s učitelem. Také jsme brali v potaz socioekonomické hledisko, aby se rodiče mohli vrátit do práce, protože 1. stupeň vyžaduje větší hlídání. Bylo to víc faktorů.

Víte už, jaký je zájem o umístění žáků 1. stupně do škol?

Odhadovali jsme podle severských zemí, že návrat by mohl být mezi 40 až 60 procenty. Například ve Švédsku školy nezavřeli a návštěvnost tam byla zhruba poloviční. Mám zprávy, že v některých školách se vrátí až 75 procent žáků. Na druhou stranu mi chodí informace, že bude problém dostat do školy 40 procent. Můj odhad je polovina až 60 procent. Určitou roli v tom hraje i optimistická nálada ve vztahu k epidemii.

Stává se, že je žákům návrat zamítán z kapacitních důvodů?

Zaslechl jsem, že někde snad dokonce apelovali na rodiče, aby tam děti nedávali. To není správně. Druhá věc je, že z průzkumu Asociace ředitelů ZŠ vyšlo, že některé školy budou mít problém zabezpečit kapacitu, pokud bude větší zájem. Ale není to většinový problém.

Výhrad k manuálu ministerstva pro návrat 1. stupně je spousta. Od organizace příchodu dětí po sundávání a nasazování roušek. Bude se ještě měnit?

Je dobré se podívat do zahraničí, jak vypadají jejich manuály. Snažili jsme se i po debatách s řediteli škol situaci vychytat a dát jim možnost uzpůsobit třeba v případě školních jídelen podmínky konkrétní školy.

Nikdo neříkal, že by tam měla být dvoukilometrová fronta a dodržovat se dvoumetrové rozestupy. Jsou tam varianty, jak zabezpečit, aby se dvě skupiny nepotkávaly u výdeje, pokud je třeba jídelna velká. Ten požadavek, platný pro celou společnost, je na rozestupy mezi jednotlivci a aby se ty skupiny příliš neprolínaly.

Nepostihnete samozřejmě všechno, i když tam dáte nějakou volnost. Na naší horké lince, kde kolegové zodpovídají dotazy, jsme měli dotazy ředitelů a snažíme se výklad upřesňovat situacím na jednotlivých školách.

Když si vezmete nástup do školy, některé školy mají velkou plochu před školou, kde se to dá zorganizovat. Máte ale školy, kde je přístup rovnou z ulice. Pokud nemůžete zajistit rozestupy do škol, je tam popsané, že je třeba děti co nejrychleji odvést do třídy. Další varianta je časové fázování. Výhrady chápu, ale mám pocit, že jsme manuál udělali co nejlépe, jak jsme mohli, a teď se snažíme některé věci upřesňovat.

Deváťáci už jsou zpět ve školách za podobných podmínek jako 1. stupeň. Pomůže jim to u přijímaček na střední školy?

Předpokládám, že jim to pomůže. Byl jsem velmi rád, že chodily ohlasy, že deváťáci byli rádi, že se potkali. A to, jak jim některé školy nastavily výuku, berou jako užitečné. Byť uznávám, že hlavní rolí školy není připravovat na zkoušky, vzdělávání má být ke schopnostem, kompetencím, ale situace byla taková, že jsme tam mohli zařadit deváťáky a umožnit přípravu na přijímačky.

Nikdo teď není v žádné výhodě. Snažíme se všichni vyjít vstříc specifické situaci.

Jak moc jsou znevýhodněni proti předchozím ročníkům?

Nikdo teď není v žádné výhodě. Snažíme se všichni vyjít vstříc specifické situaci. Kromě toho, že mohou do škol, tak jsme rozběhli na aplikacích České školní inspekce ve spolupráci s Cermatem vzorové testy, které si mohou procvičovat, abychom jim co nejlépe poskytli podporu v situaci, kdy má jednotná přijímací zkouška jen jedno kolo a studenti do školy po nějaký čas nechodili. Ale že by byli ve výhodě, si nemyslím.

Jak velký je handicap, když mají letos jen jedno kolo přijímaček?

Data z předchozích let ukazují, že dva termíny na celkovém pořadí přijetí moc neměnily. Chápu ale ty obavy a je to psychická nevýhoda. Z mého pohledu prodloužení té doby, intenzivní příprava ve školách a podpora ze strany Cermatu a od inspekce jim pomohou při úspěšném zvládnutí přijímací zkoušky.

Maturanti už se také mohou scházet po 15 ve školách a připravují se na zjednodušenější verzi maturity. Letos na to mají i víc času. Budou letos výsledky lepší?

Nedovolím si předvídat, ale soudě dle smrště peticí a negativních, ba i sprostých e-mailů, které se ze strany maturantů na mě valily, bych se obával, že budou výsledky i horší. Ale ze školské tripartity jsem dostal informaci, že jsou maturanti lépe připravení než v předchozích letech. To mě potěšilo. Stejně jako u těch deváťáků a ostatních školáků je ten tlak enormní. Ale je to v celé společnosti.

Uzpůsobí se vysoké školy maturitním termínům? Někde jsou termíny v konfliktu. Co se s tím dá dělat?

Přišli jsme s nouzovým zákonem i pro vysoké školy právě proto, abychom jim uvolnili ruce, protože termíny nestanovuje ministerstvo, ale každá škola samostatně. Podle tehdy platného zákona musel rektor termíny vyhlásit čtyři měsíce dopředu. Novelou jsme jim povolili, aby mohli termíny posouvat. Jedním z argumentů bylo, aby po vyhlášení termínů maturitních zkoušek měli rektoři možnost reagovat a posunout termíny přijímacích zkoušek.

Minulý týden jsem apeloval na šéfa České konference rektorů, aby v co nejvyšší možné míře vyšli středoškolákům vstříc. Ve stejném duchu byl odeslán děkanům dopis. Pevně věřím, že fakulty na to zareagují.

Ještě stále mají čas to uzpůsobit díky té nouzové novele. Pokud někdo nechal ještě původní termíny, tak je mohou s nejméně 15denním předstihem posunout. A pokud ještě v tuto chvíli kolize je, je i šance to změnit. Pevně doufám, že vysoké školy budou jednat v zájmu středoškoláků, ale i ve svém vlastním.

Zavedli jste horké linky, školy obvolávala i Česká školní inspekce. Jaké byly nejčastější stížnosti a jak je řešíte?

Zareagovali jsme rychle, rozběhli jsme web na dálku s podporou, jaké jsou možné zdroje pro dálkové učení, jaké jsou jeho zásady, zároveň běží webináře, a je o ně veliký zájem. Na základě komunikace z koronalinky, Facebooku a z mailů lze rozdělit dotazy do tří skupin.

Napřed byl největší zájem o to, kdy budou známy nějaké parametry. Manuály jsme poskytli na přelomu dubna a května. Další vlna dotazů směřovala na to, kdy oznámíme termíny maturit, přijímaček. Tam jsme opět po konzultaci s epidemiology oznámili termíny 6. 5. A pak tam byla skupina dotazů k situaci ve školách a výkladu metodických manuálů.

To je pozitivní část, ta mnohem negativnější souvisela s tím, že maturanti, ale i jejich rodiče útočili na pracovníky ministerstva, a to velmi nevybíravě.

Několikrát jsme je museli měnit, sloužili ve vysokém počtu případů jako hromosvod. Ti lidé tam nehledali podporu, spíš se to zvrhlo v nadávky i za to, že jsou zavřené školy. O zavírání škol ale ministerstvo školství nerozhoduje. A když se podíváte na okolní země, tak to bylo na místě.

Hned po prvním týdnu jsme na školy apelovali, aby adekvátně nastavily objem požadavků na jednotlivé rodiny.

Asi se té frustraci nedá úplně divit. Dva měsíce s dětmi doma, do toho rodič pracuje a školy sypou někdy vysoké požadavky… Co se dá říct rodiči, na kterého toho nakládá škola hodně?

Je naprosto jasné, že je to stresová situace a že se lidé potřebují stresu zbavit. Na druhou stranu mám potřebu se postavit za zaměstnance, kteří se snaží ze všech sil s tou situací bojovat. I oni mají děti, své rodiny, problémy mají úplně stejné jako lidé na těch linkách. I tady pracují lidé, kteří mají malé děti a také se u nich hromadily ty úkoly.

Hned po prvním týdnu jsme na školy apelovali, aby adekvátně nastavily objem požadavků na jednotlivé rodiny. Situace je u nich různá, někteří rodiče dělají home office, nemohou poskytovat dětem techniku, někdo třeba přichází o práci.

Šetření inspekce ukazuje, že školy nakonec výborně naskočily na online výuku. To neznamená, že nejsou problémy. A taky se ukázalo, že stáhly nohu z plynu a začaly se soustřeďovat na profilové předměty a procvičování. A také se ukázalo, že školy byly úspěšné v nastavení vztahu s rodiči. Standardně s rodiči komunikovaly, upravovaly výuku podle toho, co fungovalo a co ne. Většinově to naše školy zvládly.

Bude se na harmonogramu něco měnit? V zahraničí se ukázalo, že se u dětí vyskytlo neznámé onemocnění, které zřejmě souvisí s covidem-19…

Naučil jsem se, že se i v těžkopádném školství mohou věci měnit. V každém vystoupení ministerstva zdravotnictví se opakuje, že každá vlna rozvolnění je závislá na pozitivním vývoji. V tuto chvíli se nám daří s epidemií vyrovnávat dobře. Je potřeba přistupovat k dalším krokům a termínům v harmonogramu maturit a přijímaček. Pevně věřím, že se nám ho podaří naplnit.

Budou tisíce výhrad, zda jsme neměli zvolit rychlejší či pomalejší cestu. A uvědomuju si, že každý den vyjde nějaká studie, která to posune k většímu optimismu, nebo mírné obavě.

Scénář konzistentně držíme od 14. 4. snad jen s výjimkou předsunutí deváťáků a s tím přáním, aby se aspoň mohli potkat studenti zbývajících ročníků, anebo středoškoláci v průběhu června mohli dělat praktickou výuku v červnu. To jsou jediné změny, které si umím představit.

Říkal jste, že do budoucna už nehrozí plošné uzavření škol, ale třeba jen některých, popřípadě tříd. Kde berete tu jistotu, když chytrou karanténu stále v plném rozsahu nemáme? Bude se příště reagovat nějak chytřeji?

Situace nás naučila tomu, že jedinou jistotou je nejistota. Stoprocentně něco predikovat si nedovolí nikdo. Z toho vývoje a z toho, jak jsou hygienici schopni dohledávat kontakty, tak pevně doufám, že se nám díky chytré karanténě a včasnému odhalování případných ohnisek bude dařit izolovat virus lokálně a že už nebude potřeba ten plošný zásah.

Které stíny českého školství krize vytáhla a kde se naopak objevily jeho silné stránky?

Krize ukazuje v plné nahotě obě stránky. V případě slabých stránek krize poukázala na to, že jsou předimenzované rámcové vzdělávací programy. O tom jsme pojednávali ve Strategii 2030. Další problém je vysoký věk učitelů. Když velká část učitelů spadá do rizikových skupin, je to nevýhoda.

Čeští učitelé v mnohem větší míře než dosud začali sdílet příklady dobré praxe. Toto funguje výborně v severských zemích a už víme, že i čeští učitelé to umějí.

Pozitivní je, že se ukázala schopnost učitelů a ředitelů uzpůsobit se situaci. Na online výuku naskočili i učitelé, kteří by se před třemi měsíci stavěli k dálkové výuce odměřeně, ale za běhu se to naučili.

Čeští učitelé v mnohem větší míře než dosud začali sdílet příklady dobré praxe. Toto funguje výborně v severských zemích a už víme, že i čeští učitelé to umějí. To bychom neměli ztratit do budoucna. A pak formativní hodnocení, kdy učitel napíše žákovi, kde se mu daří, kde je třeba přidat. Mám pozitivní zpětnou vazbu, že řada učitelů se na to soustředila, i když ji dřív odmítali.

Opomněl jste provázanost sociálního statutu žáka s jeho školní úspěšností. Děti z chudších poměrů jsou na tom ve školách hůř. A tato situace tento handicap zvýraznila.

To je věc, která se ukázala, a patří to zmínit. Je fakt, že studenti, žáci ze sociálně nepodnětného prostředí byli vzdálenou výukou v podstatě odstřiženi – prostě tam neprobíhala. A přece jen přítomnost těchto žáků ve školách má pomáhat ty nůžky zavírat. To se taky ukázalo v rámci koronaobdobí jako zásadní. A pouze to potvrzuje fakt, že toto budeme muset řešit.

Jak bude vypadat vysvědčení? Jak se bude předávat?

Dali jsme školám metodický materiál a vyhlášku k hodnocení, která umožnila školám rozvolnit a přizpůsobit hodnocení 2. pololetí nenadálé situaci a zkombinovat to se vzdálenou výukou. Jsem přesvědčen, že bude na vysvědčení víc používáno formativní hodnocení i do budoucna.

A jestli něco fungovalo, tak to bylo zohledňování podmínek jednotlivých žáků. Vysvědčení letos nebudou stejná jako v minulých letech. A to, co na nich bude, tak bude ve větší míře to formativní hodnocení. A byl bych rád, kdybychom od prvků formativního hodnocení ne­upouštěli ani do budoucna. A věřím, že bude situace taková, že se bude dát vysvědčení předat s co nejmenšími epidemiologickými problémy.

Nezamává krize s vládními sliby učitelům? Budou se platy kantorů navyšovat podle původního plánu? Tedy v příštím roce o devět procent, aby průměr dosáhl podle vládního slibu 45 tisíc korun?

Ekonomická situace není a nebude úplně dobrá. Ale věřím, že jsme sliby ve Sněmovně mysleli všichni vážně a že vzdělávání je budoucností této země. Přidávání prostředků do vzdělávací soustavy by nemělo být ohroženo krizí. Ty prostředky mám přislíbeny od paní ministryně financí i od pana premiéra. Věřím, že investice ve vzdělávací soustavě i v chudší době se nám vrátí. Přidání o devět procent platí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků