Hlavní obsah
Nový velitel hasičů Vladimír Vlček Foto: Petr Hloušek, Právo

Nový šéf hasičů Vladimír Vlček: Poučení z tornáda? Víc náklaďáků a vlastní statici

Nový ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček nastoupil do funkce v době, kdy jeho lidé pomáhali po ničivém tornádu na jižní Moravě a přívalových deštích po celé republice. Teď hasiči z obcí poničených tornádem odcházejí a pro jejich vedení začíná fáze, kdy budou hodnotit, jak příště nečekané přírodní události ještě lépe zvládnout.

Nový velitel hasičů Vladimír Vlček Foto: Petr Hloušek, Právo
Nový šéf hasičů Vladimír Vlček: Poučení z tornáda? Víc náklaďáků a vlastní statici

Hasiči v posledních týdnech pomáhali po tornádu. Nemohli pomáhat ještě déle?

Chápu určité obavy obyvatel, co bude, když odejdou hasiči, kteří se podíleli na likvidaci této mimořádné události nejvíc. Ale už to opravdu není moc o nás, ale o obnově toho území. Obnova zasaženého území už není náš úkol, to musí řešit stát a samosprávy jinými mechanismy.

Obnova zasaženého území už není náš úkol

Zjistili jste třeba na základě této události, že je potřeba nějaká nová speciální technika pro podobné typy zásahů?

Teď nastane proces, kdy budeme vyhodnocovat jednotlivé fáze této mimořádné události. Od prvotního nasazení, procesu evakuace, záchrany až po fázi likvidačních prací. Z toho vyplynou určité závěry, které mohou mít určitý dopad na státní rozpočet nebo na naše požadavky. Ukázalo se, že bylo potřeba spousta nákladních vozidel, která byla potřeba nasadit hned, a to byl mnohdy problém.

Co se týče profesí, tak nám chybí zapojení statiků. Dnes fungujeme způsobem, že máme nasmlouvané statiky z civilu, a ne vždy se nám daří je rychle na místo mimořádné události dostat. Takže se nabízí vhodná kombinace s tím, že máme specializaci stavebních inženýrů, kteří se zabývají výstavbou nových objektů.

To jsou prvotní závěry, ale nechtěl bych v tuto chvíli předbíhat. Až budou všechny fáze vyhodnoceny, můžeme si udělat představu, co bychom případně potřebovali nebo co nám chybí.

Bude potřeba změnit i výcvik samotných hasičů, aby byli na podobné přírodní mimořádnosti připraveni ještě lépe?

Když to řeknu lidově, tak hasiči jsou vycvičeni, aby se vyrovnali s celou škálou mimořádných událostí. Bylo by ale odvážné říct, že jsme reálně připraveni na všechny typy zásahů. Přicházejí nové technologie a musíme se učit neustále. Přicházejí elektroauta, nové vodíkové technologie, větrné elektrárny.

U živelních katastrof je velmi obtížné předpokládat a predikovat rozsah. Na jižní Moravě jsme se dostali do stavu, že v pásu dvaceti šesti kilometrů byla totální devastace území. Celkem bylo nasazeno čtyři tisíce hasičů. Já vám nedokážu odpovědět na otázku, kdyby ten pás nebyl dvacet šest kilometrů, ale dvě stě šedesát kilometrů, jestli bychom byli schopni to zvládnout v takové kvalitě, jako jsme to zvládli nyní. Je potřeba si uvědomit, že každá složka záchranného systému včetně hasičů má limity.

Jak jsou pro profesionály v podobných případech důležití dobrovolní hasiči?

Spolupráce je výborná. Dobrovolní hasiči v případech velkých mimořádných událostí, jako jsme teď viděli i při povodních na severu Čech, velmi výrazně pomohou. Zejména ve fázích likvidačních. Spolupráci bych hodnotil jednoznačně pozitivně.

Přicházíte do funkce v době, kdy se sestavuje rozpočet. Už jste oznámil, že nechcete škrty. Kolik peněz budete na příští rok potřebovat a do čeho potřebujete investovat?

Máme techniku a majetek za bezmála 40 miliard korun a zatím byla situace taková, že jsme na investice ročně měli miliardu nebo miliardu a půl, což je žalostně málo. Znamená to, že majetek obnovíte v intervalu třiceti let, což dost dobře nejde, protože řada techniky má maximální životnost deset let. Naše představa je taková, že by se investiční rozpočet měl pohybovat řádově kolem pěti miliard korun.

Ukázalo se, že bylo potřeba spousta nákladních vozidel, která byla potřeba nasadit hned

Provozní prostředky se pohybují kolem 1,3 miliardy korun, a to je opět málo. Zvednout by se měly minimálně o třetinu. Samostatná kapitola jsou mzdy, ale tam nezáleží jen na nás, ale také na odborech a vyjednávání tripartity.

A také by neměla nastat změna v oblasti sociálních jistot, jak někdy zaznívá. To jsou hlavní oblasti, za které bychom bezesporu chtěli bojovat a přesvědčit politickou reprezentaci, a to i v této době, kdy ekonomická situace není dobrá. Požáry, dopravní nehody ani tornáda, u kterých zasahujeme, prostě nezmizí. Naopak počty našich zásahů neustále rostou.

Covid ještě neskončil, stala se řada mimořádných událostí v souvislosti s životním prostředím a počasím. To jsou všechno věci, které musíme dělat, chceme dělat, ale potřebujeme finanční zabezpečení.

Kdyby vyjednávání s politiky nevyšla, tak máte ještě kde šetřit?

Já se nedomnívám, že v tuto chvíli je situace je taková, že by se někde dalo šetřit. Spíš bych řekl, že hasiči, a to mluvím i o dobrovolných hasičích, jsou dlouhodobě podfinancováni a nastal by velký problém.

Nerad bych se dostal do situace, kde jsme byli před deseti nebo dvanácti lety, kdy byla ekonomická krize, kdy šly některé položky u investic o 30 nebo 40 procent dolů. To bychom se mohli dostat do stavu, kdy nám budou občané vytýkat, že nejsme schopni dělat činnosti, které předpokládají. Ale pokud na to nebudeme mít techniku a technické prostředky, tak to nepůjde.

V loňském roce se poprvé podařilo naplnit stavy hasičů. Je jich nyní dost nebo byste chtěl sbor ještě personálně posílit?

Sice jsme v letošním roce naplnili tzv. plošné pokrytí, ale jedná se o normativ, vypracovaný před více než 20 lety. Plošné pokrytí vychází ze základního atributu, že každé katastrální území v České republice je posuzováno z pohledu tří kritérií, což je počet obyvatel, počet mimořádných událostí a charakter území.

Podle těchto kritérií se stanovuje tzv. dojezdový čas, který určuje, za jak dlouho musí být jednotka na místě. U malých odlehlých obcí může být dojezdový čas i 20 minut. A právě u těch menších obcí, či u menších měst, jednoznačně potřebujeme posílit početní stavy, abychom tyto dojezdové časy zkrátily.

Dobrovolní hasiči v případech velkých mimořádných událostí výrazně pomáhají

Myslím si, že tady je velký prostor, že by mohli být hasiči využíváni i v oblastech, kde je např. zdravotnická záchranná služba zřizovaná kraji přetížená a hasiči by mohli pomoct systému ve chvíli, když dochází vlastně k velkým mimořádným událostem.

Např. covid nám ukázal, že je řada činností, o kterých mnozí v minulosti ani nepředpokládali, že bychom je mohli dělat. Máme řádově 170 příslušníků se zdravotnickým vzděláním v rámci sboru, v celé ČR. To je žalostně malé číslo na to, abychom mohli v případě takových velkých událostí jako jsou pandemie zabezpečovat záležitosti odběrů, mobilních odběrových týmů, práce v nemocnicích nebo sociálních ústavech.

K tomu by však bylo nutné revidovat stávající početní stavy, respektive zajistit jejich navýšení. Samozřejmě, že to je proces, který není úplně jednoduchý, ale řádově hovoříme o tom, že bychom potřebovali nabrat 1540 hasičů. Tento cíl se musí rozprostřít na pět let. Výhodou našeho sboru je to, že my nemáme problém ty lidi získat. Je tady velmi široká základna ze strany sboru dobrovolných hasičů. A v neposlední řadě je naše povolání hodně atraktivní a velmi úzce to souvisí také s velkou důvěrou společnosti, kterou hasiči mají.

A mělo by jít pouze o posily hasiče-záchranáře?

Všechno by to měli být výjezdoví hasiči. Mojí ambicí je, aby půlka těchto hasičů byli zdravotníci. Pak bychom mohli dosáhnout toho, co vidíme v ostatních státech, kde jezdí sanitky pomalované hasičskými barvami a hasiči se podílejí na přednemocniční a neodkladné péči. Myslím si, že je třeba vysvětlovat, že by měl tento systém výhody třeba v situacích, které nastaly při pandemii.

Při nástupu jste zmínil, že byste chtěl udělat dlouhodobou koncepci rozvoje hasičského sboru. Měla by obsahovat třeba informace, kdy a jakou techniku budete potřebovat obměnit?

To je základ. Jestliže máme tu prvosledovou cisternu a stříkačku, tak bylo by opravdu nanejvýš vhodné, aby bylo jasně definováno, že když se zakoupí, tak bude maximálně deset let používána u profesionálních hasičů a pak dalších deset až patnáct u dobrovolných. U výškové techniky je to to samé. Řada stanic Hasičského záchranného sboru používá výškovou techniku, která je stará desítky let.

Problém je v tom, že to všechno jsou nesmírně drahé technické prostředky. Když se bavíme o výškové technice, tak se dostáváme k částce nad 20 milionů korun u žebříků, které jsou vysoké 30 metrů a víc. Vybavená cisterna se pohybuje od osmi do deseti milionů korun a speciální stojí ještě více. Je velký rozdíl, jestliže přijedou k zásahu hasiči, kteří jsou technicky vybaveni, mají své zázemí a dokážou efektivně pracovat, než když stojíte před událostí a máte holé ruce.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků